Současnou jedinou šanci na přežití pacientům s nádorem slinivky dává chirurgická operace doplněná radioterapií. Ta karcinom zmenší do operovatelné podoby. Rakovina slinivky břišní ale i tak zůstává jednou z nejsmrtelnějších.
Rakovina slinivky břišní neboli pankreatu nepatří k nejčastějším zhoubným nádorům, bohužel se ale řadí k těm nejsmrtelnějším onkologickým diagnózám. Jde o třetí nejčastější onkoonemocnění, na které pacienti umírají. A jelikož pacientů s rakovinou slinivky každý rok přibývá, nejen v Česku, ale po celém světě, v blízké budoucnosti půjde podle odhadu lékařů o druhé nejčastější smrtelné onkologické onemocnění.
„Karcinom slinivky břišní je opravdu pálivý problém onkologie,“ říká Soňa Argalácsová z Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Podle ní jedinou šanci, jak prodloužit život pacientů s karcinomem slinivky břišní, dává chirurgická operace doplněná radioterapií.
„Radioterapie kombinovaná s operací pomáhá ke zmenšení nádoru, zlepšení operability a zároveň předchází náročným cévním výkonům,“ říká.
Radioterapie pomáhá v léčbě karcinomu slinivky
A radioterapie podle ní významně pomáhá i pacientům, u kterých už lékaři nemohou s ohledem na rozšíření nádoru do okolních orgánů a druh nádoru k resekci přistoupit.
„U neoperovatelných pacientů dokáže radioterapie oddálit nástup symptomů nebo je zmírnit,“ říká lékařka.
Výsledky léčby u karcinomu slinivky mírně zlepšuje i stále modernější přístrojová technika, především lineární urychlovače, s jejichž pomocí se pacienti ozařují. Důležité jsou i zkušenosti onkologů, molekulárních biologů a břišních chirurgů. Klíčová je i stále hlubší znalost biologie nádorů a techniky plánovaní.
V budoucnu zřejmě přinese významný pokrok v léčbě nádorů slinivky i břišní terapie využívající nanočástice. Ty se naváží na daný tumor. Přitom dojde k ozáření pouze daného nádoru, nikoli i okolních orgánů a tkání. Jak ale upozorňuje lékařka, zatím jde o experimentální záležitost, nikoli zavedenou terapeutickou praxi.
Nicméně i radioterapie, a především pak u léčby nádorů slinivky břišní, s sebou nese některá nežádoucí působení. Vzhledem k umístění slinivky břišní, kdy ji obklopují další životně důležité orgány, dochází při radioterapii k jejich ohrožení a velkému zatížení vlivem ozařování. Jiný limit radioterapie je její lokální působení. Nezabrání tak případným metastázám nemoci.
Rakovina slinivky trápí celý svět
Ročně rakovinu slinivky břišní v Česku lékaři potvrdí přibližně 2 500 pacientům. Podle dat Národního registru onkologických nemocí u nás v roce 2020 nemoc diagnostikovali 2 504 pacientům, 2 327 jich zemřelo. Pro srovnání o deset let dříve, v roce 2000 karcinomem onemocnělo 1 608 pacientů, zemřelo jich 1 471.
„Rakovina slinivky trápí celý svět, za posledních čtyřicet let jsme nezaznamenali žádné zlepšení, většina pacientů zemře, a to v prvním roce od diagnózy,“ říká doc. David Hoskovec z 1. Chirurgické kliniky – hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze.
Zhruba 70 procent pacientů vzhledem k rozsahu a stadiu onemocnění žádnou léčbu nedostává. Přibližně 20 procent pacientů je podle Hoskovce primárně operovatelných. K operaci se jich ale dostane přibližně polovina z nich. Zhruba 20 až 40 procent pacientů vyžaduje před samotným chirurgickým zákrokem ještě léčbu, obvykle radioterapií.
„Chirurgický výkon je radikální, zvýšili jsem radikalitu operací, zvětšuje se množství odstranění tkáně. Jsme schopni operovat na cévách, na žílách, technicky to zvládáme,“ říká s tím, že zásadní je, aby se pacient dostal na operační sál včas.
K rozvoji péče o pacienty s karcinomem pankreatu by podle něj přispěla centralizace pacientů do vymezených zařízení, kde by se o ně staraly týmy specialistů.
„Pacienty je třeba centralizovat, aby se operovalo tam, kde s tím mají zkušenosti,“ vysvětluje s tím, že v Česku jde o stanovení deseti maximálně patnácti pracovišť.
K rozvoji karcinomu přispívá kouření a alkohol
Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní odborníci zatím neznají. Ale vědí, že k rozvoji onemocnění přispívá kouření a konzumace alkoholu. Kuřáci cigaret mají až třikrát větší pravděpodobnost, že onemocní karcinomem slinivky. Rizikem je také obezita, zánět slinivky břišní, cirhóza jater, diabetes a věk. Podle lékařů se nejvíc nádorů objeví u lidí nad 65 let. U menší části pacientů sehrává roli i dědičnost.
Nádor slinivky břišní podle zkušeností lékařů o sobě nedává dlouhou dobu nijak zvlášť vědět. Pacient na sobě nepozoruje žádné nápadné změny a zdravotní potíže. Na karcinom, bohužel obvykle už v jeho pokročilejším stadiu, pacienta upozorní bolest v nadbřišku, bolesti zad, nevolnosti, nechutenství a váhový úbytek. Dále projevy neinfekční žloutenky, jílovitá, průjmovitá stolice, záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu a nově potvrzený diabetes 2. typu.
Veronika Táchová
