Pojištění dlouhodobé péče chce 69 % Čechů

0
941
dlouhodobe_pece
Foto: Pixabay.com

Soukromé pojištění dlouhodobé péče při ztrátě soběstačnosti by přivítalo 69 % Čechů. Pojištění iniciují komerční pojišťovny. Ví totiž moc dobře, že v Česku je problém v dostupnosti sociální a zdravotní péče hlavně pro osoby ve vyšším věku.

Problém se přitom rok od roku prohlubuje. Každý rok v Česku přibývá cca 50 tisíc seniorů. A potíže potvrzují i výsledky průzkumu České asociace pojišťoven [ČAP]. Zatímco loni by pojištění přivítalo 53 procent respondentů, letos už jich je 69 procent.

„Nejvýznamněji vzrostl zájem o pojištění sebe a partnera, především u starších respondentů,“ říká Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, jež průzkum realizovala.

Neúspěšných žádostí o domov seniorů bylo loni 58 tisíc

Zásadní vlastností takového pojištění by podle průzkumu mělo být zajištění terénní či mobilní služby. Jako potřebné je uvádí 49 procent respondentů. Jen pět procent je považuje za zbytečné. Důležité je pro lidi také zabezpečení místa v pobytovém zařízení. To chce 46 procent dotázaných.

„V systému sociálních služeb je již dnes podle odhadů převis poptávky nad nabídkou 20 až 40 procent. Chybí tak desetitisíce míst. Se soukromým připojištěním by přišly peníze na jejich rozšíření,“ doplňuje pojistný analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička.

V tomto ohledu i sami zástupci pojišťoven uvádějí, že zřejmě nedokáží pokrýt celou poptávku. Problém podle nich není v penězích, ale v kapacitách zařízení. Týká se to jejich vybudování, ale i jejich obsazení vhodným personálem.

Péče o nesoběstačné osoby je v Česku problém 

Lidé vědí, že stát v zajištění dlouhodobé péče selhává. Nesoběstačnosti ve stáří se tak bojí nejvíce dotázaných. Očekávají totiž finanční problémy, odkázání na péči ostatních i to, že budou na obtíž. Z průzkumu ČAP vyplynulo, že takového scénáře se obává 73 procent populace. A takových lidí podle ředitele ČAP Jana Matouška logicky přibývá s tím, jak populace stárne.

„Prognózy demografického vývoje jsou neúprosné. Do 40 let by se mohlo v nějakém stupni nesoběstačnosti ocitnout přes milion Čechů. Pojištění pro tento případ by jim mohlo přinést dodatečné prostředky na péči,“ vysvětluje Jan Matoušek.

Tak snadné to ale není. Potíž nespočívá ani tak v penězích, ale v tom, jak pro takový počet lidí zajistit odpovídající služby.

„Na přípravě tohoto pojištění pracujeme. Zájem o něj je. Problém je, ale tyto služby zajistit. To značí mimo jiné to, že i naše kapacity budou omezené. A že toto pojištění zdaleka nebudeme moci nabídnout všem, kteří o něj projeví zájem, ale jen části. A to z důvodu omezených kapacit, ne peněz,“ říká šéf pojišťovny Simplea Martin Švec.

Důležitý faktor v dané věci sehraje i to, jak stát přistoupí k plánované reformě penzijního systému a zdravotního pojištění. Nakolik tyto dvě věci dokáže propojit. A jakou roli v celé záležitosti sehrají zdravotní pojišťovny.

Roman Kraus: V plánu je doplňkové zdravotní pojištění

Zdravotní a sociální oblast se totiž stále více propojují. Přičemž v některých zemích, jako je například Velká Británie, existuje pro takzvané sociálně-zdravotní pomezí jedno ministerstvo. V Česku agendu sociální a zdravotní péče, i když se spojují, řeší odděleně Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Což v praxi ne vždy vede k žádoucím výsledkům.

Pojištění dlouhodobé péče: Pojišťovny cítí příležitost

Téma nesoběstačnosti diskutují členové ČAP již delší dobu. Podle analýz a průzkumů totiž představuje taková situace velkou zátěž nejen pro jedince, ale celou rodinu.

„Drtivá většina populace považuje za správné ponechat péči o nemohoucí na rodině. To s sebou samozřejmě nese zvýšené nároky nejen na psychiku, ale také na čas a peněženku. Češi náklady na péči o nesoběstačného rodinného příslušníka odhadují v desítkách tisíc, někteří předpokládají, že překročí dokonce hranici 40 tisíc,“ upřesňuje Jan Matoušek.

Časová náročnost takové péče nezřídka přiměje pečující osobu k přerušení ekonomické aktivity, čímž se finanční situace ještě zhoršuje. Zajímavý je i propočet ČAP. Podle něj už v roce 2023 může být ve skupině pečujících o své blízké až 160 tisíc osob. A to jsou cca tři procenta práceschopného obyvatelstva.

„Podle výzkumů o své blízké pečuje až pětina populace, s uvedenými prognózami to bude stále více,“ doplňuje Matoušek.

Zdůrazňuje, že v celé věci hrají ne neposlední roli i finance: „Stát samozřejmě v této situaci finančně vypomáhá. Třetina respondentů ale vůbec netuší, v jaké výši se jeho podpora pohybuje, ostatní spíše odhadují.“

Diakonie ČCE: Pečující lidé ustláno na růžích nemají

Částka od státu, k níž se navíc mnozí z pečujících dostávají velice obtížně, mnohé překvapí. Často je podstatně nižší než 8 700 korun, což je částka, o níž si většina Čechů myslí, že v průměru dostane za péči o svého blízkého. Dodávat, že ti lidé, kteří pečují o nesoběstačné blízké, šetří peníze hlavně státu, asi není ani třeba.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here