Migréna v ČR trápí asi milion lidí. Vyplatí se ji léčit, ale neléčí se

0
917
pacienta
Foto: Pixabay.com

Ekonomické ztráty na jednoho pacienta s neléčenou migrénou dosahují v Česku průměrně 321 tisíc korun za rok. Ataky migrény pacienty vyřazují z práce i snižují jejich pracovní výkon. Praxe tak ukazuje, že se vyplatí pacienty léčit než neléčit.

Podle průzkumu pacientské organizace Migréna-help mapujícího dopady migrény na pacienty, společnost a ekonomiku České republiky dosahuje celková ztráta produktivity těchto pacientů v průměru 42,8 procenta. Nejčastěji k ekonomickým ztrátám dochází kvůli poklesu pracovního tempa nebo úplného vyřazení z práce. Situaci zhoršuje i to, že mnoho pacientů s ataky migrény svou nemoc před okolím tají. Většina se obává jejího zlehčování ze strany blízkého okolí. Přibližně 40 procent nemocných ani neví, že za jejich opakovanými bolestmi hlavy stojí právě migréna.

„Aktuální průzkum potvrzuje, že pro celou společnost je výhodnější migrénu léčit než neléčit. Pacient, který může normálně fungovat, přináší společnosti i ekonomice více, než když trpí, a řešení je na dosah,“ říká k výsledkům průzkumu předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.

Řešením míní dostupnou a ze zdravotního pojištění hrazenou léčbu, která snižuje počet atak. K účinným terapeutikům se ale dostává jen zlomek nemocných. Odborníci podle ní odhadují, že inovativní terapii, která záchvatům migrény předchází, by v Česku mohlo dostat přes 20 000 pacientů.

„Reálně se k ní však dostane méně než deset procent z nich,“ dodává Rýza Blažejovská.

Dostupnost účinné léčby migrény v Česku potvrzuje Pavel Řehulka z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

„Ačkoliv migrénu zatím nelze zcela vyléčit, s pomocí nových léčiv je možné ji zvládat mnohem lépe, než tomu bylo v minulosti. Inovativní terapie pacientům umožňuje vrátit se zpět do normálního života,“ říká specialista.

Zdravotnictví nabízí účinnou léčbu migrény

Roky ztracené onemocněním sice nelze získat zpět, s pomocí účinné léčby už dnes ale umí lékaři dostat onemocnění pod kontrolu. A podle Pavla Řehulky je to právě migréna, která ze všech typů bolestí hlavy stojí společnost nejvíce peněz.

„Výdaje za zdravotní péči dříve tvořily jen asi deset procent nákladů utracených za migrénu. Většina ekonomických ztrát, tedy až 90 procent výdajů, byla překvapivě způsobena nepřímými náklady ze snížené práceschopnosti,“ vyčísluje lékař ekonomické dopady neléčené migrény.

Do Česka navíc stále přicházejí nové preventivní i akutní léky. Ne všechny ale zdravotní pojišťovny uhradí. Na některé z nich pacienti stále doplácí z vlastní kapsy.

„Když netušíte, kdy dostanete další záchvat a kolik jich v daném měsíci ještě přijde, je pracovní život složitější. Pomáhá například možnost práce z domu nebo na částečný úvazek, ale ne každý zaměstnavatel na to přistoupí,“ říká Rýza Blažejovská.

Migréna je neřád. Dá se však docela úspěšně léčit

Další dopady ataků migrény podle ní představují neplánované absence v práci. V uplynulých šesti měsících skončilo zhruba pět procent dotazovaných pacientů kvůli migréně v nemocnici. Dalších 15 procent jich muselo kvůli silným atakům navštívit pohotovost. K migréně, jak pacienti dobře vědí, se připojují i další zdravotní problémy. Bezmála polovina z pacientů trpí silnými bolestmi zad, krční páteře a úzkostmi. Mívají i často problémy se spánkem a depresemi.

Pacienti s migrénou po příčinách bolesti často pátrají

Zmiňované šetření mezi pacienty s migrénou dále ukázalo, že ti než se doberou ke správné diagnóze a účinné léčbě, často doslova bloudí mezi lékařskými specializacemi. V průzkumu bezmála 22 procent dotazovaných uvedlo, že s bolestmi hlavy navštěvovalo praktického lékaře, ke specialistovi přišlo téměř 65 procent. Za fyzioterapeutem, ortopedem, psychologem či psychiatrem přišlo v důsledku nemoci za posledního půl roku 34,7 procenta dotazovaných.

Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné

Důvodem, proč i přes rozsáhlou síť center pro léčbu bolestí hlavy nejsou všichni pacienti správně zaléčeni, je hned několik. Podle Rýzy Blažejovské v tom sehrává roli i fakt, že o nich nemocní prostě nevědí.

„Část našich členů se o existenci specializovaných pracovišť dozvěděla až od nás,“ říká předsedkyně Migréna-help.

Migréna vyřadí pacienta z provozu na několik hodin i dny

Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem migrény je nevolnost a někteří z pacientů zvrací i s použitím tabletky. Některým se zase po zvracení uleví, některým nikoliv.

Pacienti trpí i migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba pět až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo trpí výpadky zorného pole.

Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a podle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti hlavy v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy. To je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. V tomto čase má někdo žízeň, někdo pociťuje úzkost a jiní mají zase chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto pacienti dokáží přicházející ataku odhadnout.

U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté, kdy bolest hlavy odezní, není pacient zcela v pořádku. Často vyžaduje i více dnů k tomu, aby se dostal zpět do normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Ataky totiž dopadají do soukromého i profesního života. Přitom se dá říci, že dnes už i zbytečně. I v ČR je dostupná léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží je, docela odstraní či zmírní jejich dopady.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here