Dohody v sociální péči nejspíš skončí. Což situaci neprospěje  

0
1641
socialni_peci
Foto: Pixabay.com

Zatímco lékaři a zdravotníci zřejmě dostanou pětiletou výjimku na podmínky přesčasové práce, které přináší novela zákoníku práce, vládní úpravy pravidel u dohod o pracovní činnosti nejspíš tvrdě zasáhnou sociální péči.

Závěry vyplývají z aktuálního šetření Hospodářské komory ČR [HK ČR]. Její zástupci upozorňují, že novela zákoníku práce reagující na požadavky evropské směrnice, která [15.6.] postoupila do závěrečného schvalování ve Sněmovně, zvýší náklady i administrativu.

„Jen necelá pětina zaměstnavatelů uvedla, že změny nebudou mít žádný dopad na zaměstnávání pracovníků na dohody,“ uvádí mluvčí HK ČR Miroslav Diro.

Drtivá většina firem naopak plánuje počet uzavíraných dohod snižovat. Práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance. Případně najmou více osob samostatně výdělečně činných a pracovníkům nabídnou jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo. A i více využijí služeb pracovních agentur.

V čem spočívá problém nejen v sociální péči

Transpozice zákoníku práce mimo jiné zasahuje do prací na dohody. I při nich by měli dohodáři nově nárok na dovolenou při odpracování určitého počtu hodin. Dále i na příplatky za práci v noci, o víkendech, svátcích či ve ztížených pracovních podmínkách. Za určitých podmínek by příjem z dohod podléhal pojistným odvodům, čímž by měli dohodáři nárok na nemocenské i jiné dávky.

„Zaměstnavatelé budou muset zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem,“ doplňuje Diro. 

A pak je tu i takzvaný vládní ozdravný balíček, který od ledna 2024 navíc zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení. Při souběhu jejich dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 % průměrné mzdy budou mít povinnost za ně odvádět sociální pojištění.

Jak zareagují firmy na změny u dohodářů

[Zdroj: HK ČR, červenec 2023]

V praxi jde o významné změny, protože podle šetření HK ČR práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Přizpůsobit se novým pravidlům tak bude muset přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Práce na dohody jsou přitom velice rozšířené v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Z šetření vyplývá, že firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské dovolené.

„Kvůli parametrickým úpravám klesne i participace těchto skupin obyvatelstva na trhu práce. Tu HK ČR ale dlouhodobě doporučuje kvůli nepříznivému demografickému vývoji naopak zvýšit,“ tvrdí mluvčí HK ČR.

Dohody tuzemskému trhu práce prospívají

HK ČR podle viceprezidentky Jany Havrdové proto vládě doporučuje, aby práci na dohody naopak zatraktivnila. A to třeba zvýšením limitů, ze kterých se neplatí odvody, a to z dnešních 10 tisíc na 15 tisíc korun. Tato hranice se totiž nezvýšila už od roku 2012, navzdory tomu, že mzdy i životní náklady vzrostly.

„Dohody zmírňují nedostatek pracovníků na trhu práce. Studentům umožňují získat pracovní zkušenosti, seniorům zachovat si psychické i fyzické zdraví a pocit užitečnosti ve společnosti. A matkám na rodičovské pomáhají s udržením znalosti z oboru. Což přispívá k jejich vyšším výdělkům po návratu z rodičovské,“ říká Havrdová, která je zároveň prezidentkou České komory fitness, a proto dodává: „I v sektoru fitness je velká část instruktorů a osobních trenérů zaměstnána právě na dohody.“

Ministr Válek ocenil domov pro seniory za 70 000 měsíčně

Zdaleka ale nejde jen o sektor fitness. Změny u dohodářů zasáhnou hlavně zdravotnictví. Například v menších nemocnicích vykrývají mnohé služby lékaři právě na dohody o pracovní činnosti. Podle předsedy sněmovního Výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského [KDU-ČSL] dohody pokrývají až 2/3 služeb na pohotovostech.

Zdravotnictví má naději na výjimku, sociální péče nikoli

Skupina poslanců kolem Víta Kaňkovského proto navrhla pro lékaře a ostatní zdravotníky pětiletou výjimku na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru osm hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru dvanáct hodin týdně. Nic takového už nikdo ze zákonodárců nenavrhl v případě sociální péče, v níž jsou dohodáři stejně jako ve zdravotnictví nezastupitelní.

Unijní úprava dohod ohrožuje zdravotnictví i sociální služby

Dohody pokrývají velkou část pracovních úvazků v mobilní hospicové péči nebo terénních sociálních službách. Důležité jsou i ve školství, zemědělství a dalších oborech. Jsou speciálním nástrojem pracovního trhu, na který si Češi zvykli.

To potvrzuje i viceprezident HK ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza: „Mnoho sektorů se bez dohod neobejde… Není přitom ani jisté, zda firmy budou schopné nahradit pracovníky na dohody osobami samostatně výdělečně činnými, což bude limitovat další rozvoj podniků,“ uvedl.

Zdravotníci si vyjednali výjimku z podmínek práce přesčas

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr byly do zákoníku práce zakotveny už v roce 1966 právě kvůli nedostatku pracovních sil, a tedy potřeby vedle pracovního poměru zavést doplňkový pracovněprávní vztah. Ten měl účastníkům zajistit větší smluvní volnost než přísně regulovaný pracovní poměr.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here