Zdravotníci si vyjednali výjimku z podmínek práce přesčas

0
3157
prace
Foto: Pixabay.com

Lékaři a zdravotníci zřejmě dostanou pětiletou výjimku na podmínky přesčasové práce, které přináší novela zákoníku práce. Práce přesčas by u nich nesměla přesáhnout osm hodin týdně a u záchranářů dvanáct hodin týdně až od roku 2029.

Novela zákoníku práce reagující na požadavky evropské směrnice ve čtvrtek [15.6.] postoupila do závěrečného schvalování ve Sněmovně. Transpozice zákoníku mimo jiné zasahuje do práce na dohody. I při nich by měli dohodáři nově nárok na dovolenou při odpracování určitého počtu hodin. Dále i na příplatky za práci v noci, o víkendech, svátcích či ve ztížených pracovních podmínkách. Za určitých podmínek by i příjem z dohod podléhal pojistným odvodům, čímž by měli i dohodáři nárok na nemocenské dávky.

Změny v transpozici zákoníku práce ale spatřují jako problém pro praxi lékaři i ostatní zdravotníci, kdy především v menších nemocnicích vykrývají mnohé služby lékaři právě na dohody o pracovní činnosti. Podle předsedy sněmovního Výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského [KDU-ČSL] pokrývají až 2/3 služeb na pohotovostech právě dohody o provedení činnosti.

„V tuto chvíli to podle mě dělá 70 procent nemocnic. U fakultních nemocnic, protože se do nich nabrali noví lékaři, už je tento institut využíván méně,“ upřesnil na nedávném jednání Výboru s tím, že se nyní všichni zamýšlejí nad řešením nové úpravy zákoníku práce.

Zdravotnická zařízení podle něj nemohou rázem zůstat bez dohod. Zajišťují stálou zdravotní péči. Novela přináší problém podle Kaňkovského i pro zaměstnavatele v nemocnicích. Pro ně značí nové podmínky buď mzdový náklad navíc, nebo výpadek pracovní síly kvůli čerpání povinné dovolené.

Pětiletá výjimka na práce přesčas

Skupina poslanců kolem Víta Kaňkovského proto navrhla pro lékaře a ostatní zdravotníky pětiletou výjimku na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru osm hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru dvanáct hodin týdně.

Unijní úprava dohod ohrožuje zdravotnictví i sociální služby

Smyslem úpravy je zajistit dostupnost a kvalitu zdravotní péče a vytvořit časový prostor pro systémové řešení, uvedl Kaňkovský. Úprava, která s výjimkou záchranářů znamená až 416 hodin přesčasové práce ročně, platila v letech 2008 až 2013, podotkl. Poslanec ANO Milan Brázdil navrhl uzákonit čtyřiadvacetihodinové služby.

Téma možných výjimek pro zdravotnictví i jiných segmentů v oblasti uzavírání dohod otevřel Kaňkovský na květnovém jednání Výboru pro sociální politiku. Podle vrchní ředitelky Sekce legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] Dany Roučkové ale ty nejsou možné. Z legislativní úpravy podle ní nelze vyjmout některé obory typu zdravotnictví nebo sociální služby. Takový přístup by podle ní narazil na odpor Evropské komise.

„Dostávali bychom se na velmi ostrou hranu toho, že bychom byli v pozici, kdy nemáme ty směrnice řádně transformovány,“ vysvětlila.

Transpozice zákoníku práce měla být přitom hotova již loni v srpnu. Jelikož se úprava nestihla v požadovaném termínu, platí Česká republika vysoké penále za každý měsíc zpoždění v jejím přijetí.

Pozměňovacích návrhů je nespočet

Ve Sněmovně došlo i na další návrhy na úpravu novely zákoníku práce. Sněmovní hospodářský výbor na návrh Ivana Adamce [ODS] doporučil, aby zaměstnavatel povinně navrhoval pracovní dobu zaměstnanci pracujícímu na dohodu v případě, že jde o práce zcela nebo převážně předvídatelné. V ostatních případech se má zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem na výkonu práce v předem zaměstnavatelem určených referenčních hodinách. Zároveň i stanovit minimální lhůtu pro oznámení o výkonu pracovního úkolu zaměstnancem. Jan Berki [STAN] zase navrhl zákonem umožnit obecnou výjimku z povinnosti rozvržení pracovní doby.

Výbor také doporučil uzákonit, že zaměstnavatel bude oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo organizacemi, které zastupují nadpoloviční většinu, pokud to většina zaměstnanců neodmítne. Poslankyně Lucie Šafránková [SPD] navrhla zmírnit zákaz těhotným zaměstnankyním pracovat přesčas. Pokud se k tomu kvůli přivýdělku ale rozhodnou dobrovolně. Zaměstnavatel by podle novely nesměl nařídit práci přesčas ani rodičům dětí do jednoho roku věku.

Pavla Pivoňka Vaňková [STAN] zase navrhla umožnit účast ve výběrovém řízení na vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru také těm, kteří tyto funkce dosud zastávali, aniž by měli požadované odborné vzdělání. Matěj Ondřej Hájek z TOP 09 přidal návrh zrušit nárok na dovolenou u zaměstnanců na dohodu o provedení práce, pokud tak činí pouze u jediného zaměstnavatele. Poslanec ANO Robert Králíček navrhoval také zjednodušit doručování platového a mzdového výměru.

Příspěvek na práci z domova

Novela zavádí i pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Další novinkou je, že po půl roce práce na dohodu u jedné firmy by tito dohodáři mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou sazbu, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu nic.

Na náklady při home office přispějí firmy třemi způsoby

Nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby by podle návrhu měli lidé s dětmi do devíti let a pečující o blízké. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] slíbil poslanecké úpravy novely projednat se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Poznamenal, že úpravy dohod o provedení práce jsou potřebné. Ročně se na dohodách podle údajů Českého statistického úřadu vyplatí kolem 57 miliard korun, ale jen ze dvou miliard korun odvedou dohodáři sociální a zdravotní pojištění.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here