![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348.jpg "Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová")
Atak migrény není pro Rýzu Blažejovskou ničím výjimečným. Zkušenosti s migrénou ji i přiměly založit iniciativu Migréna-help. Ta si klade za cíl podporovat lidi trpící migrénou. Těch je v ČR více než jeden milion. Velká část z nich přitom trpí bolestmi, které je vyřazují z běžného života. Což je i případ Rýzy Blažejovské.
Kdy jste měla svůj první atak migrény? Jak dlouho trpíte migrénou?
Od svých 25 let, tedy skoro devět let. Nemoc jsem se pokoušela v prvních letech zvládnout, myslela jsem si i pokořit nemedicínskými postupy, ale bylo to bez úspěchu. Naopak ataky migrény přicházely časteji. Bolest se stávala čím dál více nesnesitelnou. Často jsem nebyla schopná ani dojít do práce.
Jak jste to řešila?
Po neúspěšných pokusech s alternativní medicínou mi nezbylo nic jiného, než začít brát léky. První po ruce byla všem známá analgetika. Ta mi ale přestala kvůli vysokým dávkám rychle zabírat. Naopak mi způsobily obrácený efekt.
Co se stalo?
V důsledku nadužívání analgetik se u mě zvýšil počet záchvatů. Začala jsem pravidelně trpět takzvaným Status migrenosus, což migrenózní záchvat, atak migrény, delší než 72 hodin. Aby toho nebylo málo, objevila se u mě i takzvaná Medication Overuse Headache, což je taková nepřetržitá tupá bolest hlavy z nadužívání léků.
Co jste tedy dělala?
V zoufalství jsem navštívila jiného neurologa. Specialistu na migrénu a díky němu jsem konečně získala praktické rady ohledně pravidelnosti užívání léků. To znamená, že v současnosti neužívám vůbec žádná analgetika, ale pouze půl tablety triptanu na jeden migrenózní záchvat.
Pomohlo to?
Z konzumace triptanů nemám tak výrazné nežádoucí účinky. Nemám ani tak obrovskou spotřebu léků. Snížil se mi počet Status migrenosus a Medication Overuse Headache.
Alternativní postupy nezabraly
Jak dlouho trvalo, než jste začala užívat léky?
Několik let. Zhruba šest let jsem se snažila najít jinou cestu, než je užívání léků proti migréně. Ale marně, bezvýsledně. Naopak jsem si spíše uškodila.
Jaké alternativní postupy jste proti migréně zkoušela?
Focusing [psychoterapeutická metoda, práce s tělesným prožíváním], bodyterapii, arteterapii, Bachovy květové esence, aero jógu, cvičení pánevního dna, potravinové doplňky, bylinné přípravky a jiné.
Proč jste to dělala?
Když jsem v těch 25 letech začala trpět silnými bolestmi hlavy, navštívila jsem neurologa. Ten mi řekl, že trpím migrénou s aurou. Prohlídka u něj ve mně vůbec nevyvolala důvěru. Vyšetření se dělo standardní cestou. Poklepal mi na koleno, zasvítil mi do očí, prohmátl břicho, prozkoumal moje nervové reflexy. I když jsem mu povyprávěla, co prožívám, že se cítím špatně, jak mě bolesti hlavy doslova paralyzují, byl se mnou za pět minut hotov. Myslím, že to ve mě vzbudilo obrovskou nedůvěru. A proto jsem mu nevěřila. To byl zřejmě i důvod, proč jsem se snažila najít pomoc u alternativních léčebných metod.
Sdílet svůj příběh
Co bylo podle vás špatně u vyšetření neurologem?
Myslím si, že lidé by měli dostat potřebné informace. Měla by fungovat spolupráce s organizacemi, kde je čas se nemocnému věnovat. Pacient má přece nárok na to být informován o své nemoci. Jenom s diagnózou si nevystačí. [Pozn. red.: Obdobně hovoří například i lidé s jinými nemocemi, nebo rodiče, jejichž děti vážně onemocní.] Dobré je, když se dostane do kontaktu s dalšími lidmi, kteří trpí podobným onemocněním. Když může s někým sdílet svůj příběh, pročíst si příběhy jiných pacientů s podobným osudem. Prostě v tom všem nebýt najednou sám.
Trpí migrénou někdo ve vaší rodině?
Všechny ženy. Až kam moje a mé matky paměť sahá. Ataky migrény, jejich frekvence a síla, nejsou úplně stejné. Mají trošku jinou formu, ale ve skrze jde o to samé.
Máte vypozorované spouštěče?
U mě je hlavním spouštěčem stres. Ale i cestování. Atak migrény přijde, když jedu dál než 100 kilometrů. To celkem zaručeně dostanu migrénu. Dále je to menstruační cyklus, velká horka, náhlé změny počasí. Emocionální výkyvy, ale nejenom ty smutné, ale i ty radostné.
Jak vypadá vaše aura, když se blíží atak migrény?
Začnu vidět kouř kolem hlavy. Aura přichází i několik hodin před atakem.
Jaké léky v současné době užíváte?
Triptany. Jde o akutní léčbu, nikoli profylaktickou léčbu. Pomáhají mi s odezněním záchvatu. Pokud je ale užívám často, tak vzniká bolest z nadužívání. To je vždy, když užívám více než deset tablet v měsíci. Což se ale bohužel děje každý měsíc… Těch záchvatů mám 15 i více do měsíce.
Nemáte strach z nadužívání léků?
Nemůžu jinak. Ale je jasné, že se tím stále vystavuji nebezpečí, že se ve mně rozjede proces, kdy léky přestanou účinkovat. A já pak budu trpět bolestí hlavy i celý týden v kuse. Není to tak silný záchvat, ale jde o stálou tupou bolest hlavy provázenou závratěmi a únavou.
Jaké všechny léky jste na migrénu vyzkoušela?
Prošla jsem třemi druhy preventivní klasické léčby. Ale bohužel na všechny jsem reagovala nežádoucími účinky. Trpěla jsem dezorientací, panickými stavy, poruchami vidění, myšlení. Což bylo neslučitelné se životem. Do týdne jsem byla nucena léčbu vysadit.
Risk u dítěte
Uvažujete o dětech? Je možné zvládnout péči o dítě s migrénou?
To je velký problém. Vzhledem k velkým dávkám triptanů, které v současné době beru, je to nemožné. Můj neurolog i gynekolog tvrdí, že si příroda sama poradí… V odborných článcích o migréně se dozvídám, že neexistují žádné studie, které by dokládaly vliv triptanů na plod dítěte. Na druhé straně platí obecné pravidlo, že čím méně triptanů pacient užívá, tím se snižuje pravděpodobnost možných následků. A já to nechci riskovat.
Zkoušela jste kvůli dítěti léky vysadit?
To nejde. Já bez nich nemohu fungovat. A je to pro mě i velmi bolestná záležitost, protože si dítě moc přeji. Poslední rok jsem dělala vše proto, abych vyzkoušela profylaktickou léčbu a dostala se k biologické terapii.
Přihlásila jste se do studie, která testuje novou biologickou léčbu?
Ano, přihlásila. Je to zdarma. Pacienty ale vybírá náhodně počítač. Já jsem bohužel vybrána nebyla.
Založila jste iniciativu Migréna-help. Co je jejím cílem?
Migréna-help má podpořit pacienty s migrénou, kterých u nás žije více než jeden milion. Informovat je. Pomoci jim se vyvarovat podobně bolestné mnohaleté zkušenosti. Iniciativa poskytuje dostatek důvěryhodných informací, zároveň nabízí podporu, aby na toto závažné onemocnění nebyli sami. Věřím, že tím napomohu, aby se lidé trpící migrénou vyvarovali podobných chyb, a tak dříve dosáhli alespoň minimální stabilizace své nemoci.
Problémy v práci
Jak zvládáte skloubit migrénu se zaměstnáním?
V práci mám problémy od samého počátku. V době, kdy jsem o nemoci nevěděla, jsem trpěla spíše pocity méněcennosti. Bála jsem se, aby si kolegové nemysleli, že jsem líná. Snažila jsem se stavy kvůli lidem překonávat. Do práce jsem přišla i o 2 hodiny později, což nebylo dobré.
Jaké je vaše zaměstnání?
V minulosti jsem pracovala v domovech pro seniory, v pacientské organizaci pro osoby s epilepsií, ale tam už jen na poloviční úvazek. A nyní jsem opět na zkrácený úvazek koordinátorkou komunitního centra. S tak silnou migrénou není ani možné chodit do práce na plný úvazek.
Veronika Táchová
