Pacienti s migrénou, kteří trpí těžkými, chronickými ataky, se v příštím roce možná dočkají úhrady vysoce účinných léků z veřejného zdravotního pojištění. Tyto léky pacientům pomohou odvrátit bolest hlavy už ve chvíli, kdy cítí, že se blíží atak migrény. Ale mohou mít i nežádoucí účinky.

Migréna je třetí nejčastější chronické onemocnění v ČR. Trpí jí kolem 1 až 1,2 milionu lidí. Ataky migrény, kterými trpí více ženy než muž, mají různou intenzitu a frekvenci. Ty nejhorší průběhy migrény běžně vyřazují některé pacienty z běžného života i na několik dní v měsíci. Pacienti s migrénou nezvládají pracovní povinnosti, často nemohou řídit ani auto. Někteří navíc bolesti hlavy často ani neřeší. Neporadí se se svým lékařem a tlumí bolest analgetiky.

Indikace migrény:
  • Jednostranná, dvojstranná i oboustranná bolest hlavy.
  • Pulzující charakter bolesti.
  • Narůstající intenzita bolesti. Až velmi silná.
  • Zvracení, pocit na zvracení.
  • Bolest narůstá s fyzickou aktivitou.

Více: Lidé trpící častými ataky migrény by je měli konzultovat s lékařem

Co se zjistilo

Vědci zjistili, že migrenózní záchvaty způsobuje bílkovinová molekula neuropeptid CGRP [calcitonin gene-related peptide], který patří mezi molekuly umožňující vzájemnou komunikaci mezi neurony.

Podle Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] vyvinuly farmaceutické firmy díky nové znalosti v patogenezi migrény monoklonální protilátky proti CGRP nebo receptoru CGRP.

„Jde zatím o čtyři biologické léky, které v blízké budoucnosti přinesou kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Výsledky klinických studií prokázaly, že působí jak v léčbě, tak v prevenci migrény,“ říká Jakub Dvořáček.

Dodává, že poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální. Nové výsledky odhadují, že bude možné snížit frekvenci i tíži ataků u těžkých pacientů s migrénou až o 50 %.

Pacienti s migrénou, kteří trpí silnějšími stavy, užívají k tlumení bolesti takzvané triptany. Ty jsou v ČR dostupné v několika variantách. Je ale mnoho lidí, kteří je nesmí dostávat vůbec, a to kvůli kontraindikacím například po infarktu myokardu nebo pacienti s vysokým krevním tlakem.

Cca 10 000 Kč měsíčně

První léčivé přípravky už byly schváleny k použití v Evropské unii. U nás jsou momentálně dostupné jen při úhradě pacientem. Cena pro samoplátce se pohybuje kolem 10 tisíc korun měsíčně.

„Zatím nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. Do běžné praxe s úhradou od pojišťovny se zřejmě tyto biologické léky dostanou v prvním kvartálu 2020,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.

K tomu, aby mohl lékař nové léky pacientovi předepsat, se podle něj musí totiž dořešit ještě mnoho otázek. Například kdo bude léčbu předepisovat [neurolog, praktický lékař], komu bude léčba hrazena, jak dlouho bude pacient léčen novým lékem. Neznámé jsou i dopady užívání léků na možnost žen otěhotnět i jejich těhotenství. Stále chybí studie o bezpečnosti a etická pravidla nedovolují takové studie provést.

I proto je na místě, aby lidé při problémech s migrénou navštívili přímo neurologa anebo se nejdříve poradili se svým praktickým lékařem.

Migréna se dá léčit

To, že migréna se dá dnes účinně léčit, potvrzuje i vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková, FEAN.

„Jde o chronickou nemoc, která se projevuje atakami pulzující bolestí hlavy – často jen na jedné straně. Běžné jsou nevolnosti, zvracení, světloplachost. Bolest může být skutečně velmi silná, paralyzující,“ říká Jolana Marková s tím, že se ve své praxi setkává i s pacienty, jejichž bolesti hlavy trvají i déle.

Potom už jde o takzvaný status migrenosus,“ upřesňuje.

Migréna má různou intenzitu ataků v různých časových horizontech. Z toho také vychází nastavení léčby.

„Pokud život pacienta ovlivňují ataky migrény málo, lze bolest tlumit jednosložkovými analgetiky, například paracetamolem nebo kyselinou acetylsalicylovou, kombinovanými analgetiky nebo nesteroidními analgetiky, jako je například ibuprofen,“ upozorňuje Jolana Marková.

Významnou roli v nastavení léčby je součinnost s ošetřujícím neurologem. Pacient totiž musí poznat nežádoucí účinky léčby na trávicí trakt, a to zejména při častém užití léků na migrénu. Primářka Marková také upozorňuje, že na některá účinná léčiva bohužel může vznikat i závislost.

Život s migrénou

Za těžkou formu migrény se označují silné, dlouhotrvající ataky s četností čtyř a více záchvatů do měsíce. Zároveň není možné bolest tlumit akutní léčbou nebo hrozí kontraindikace či intolerance. Závažnou formou migrény je i takzvaná hemiplegická migréna [migréna, která se přenáší autosomální dominantní dědičností a souvisí s odchylkami genu].

Pacienti s migrénou potvrzují, že neléčení bolesti hlavy negativně ovlivnilo jejich dosavadní uplatnění na trhu práce a snižovalo obecně jejich produktivitu jak v osobním, tak profesním životě. Pacienti jsou totiž i mimo ataky migrény v permanentním strachu a stresu z možnosti nečekaného příchodu záchvatu [to uvádí více než 80 % pacientů]. Dalším problémem neléčené migrény jsou její ekonomické dopady. Odhady hovoří o 3,64 milionech ztracených pracovních dní, což by znamenalo, že průměrného pacienta nemoc vyřadí v průměru na 7,5 dne v roce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here