Na svém jednání [11.12.] vláda schválila Národní kardiovaskulární plán. Jeho hlavním cílem je snížit počty pacientů s nemocemi srdce a cév posílením prevence. Na opatření má jít v následujících deseti letech osm miliard korun.
Schválení Národního kardiovaskulárního plánu [NKVP] vládou potvrdil po jejím jednání ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Řekl, že v léčbě akutních stavů, kdy dojde k srdečnímu selhání, infarktu či mrtvici, patří česká kardiologie k těm nejlepším na světě.
„Akutní kardiovaskulární péče patří v Česku mezi absolutní špičku ve svých výsledcích,“ uvedl ministr zdravotnictví.
Na druhou stranu ale i uvedl, že počty pacientů léčených s nemocemi srdce a cév jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě.
„A tady je velký problém, že počet nemocných u nás je vysoký,“ vyjevil s tím vysvětlením, že dlouhodobě vysoká úmrtnost na nemoci srdce a cév u nás je výsledek špatného zdravotního stavu populace a slabé prevence.
Národní kardiovaskulární plán chce zdravější populaci
Právě proto se v NKVP odborné lékařské společnosti ve spolupráci s veřejnými představiteli zaměřují hlavně na posílení prevence zdraví lidí. A ta podle nich spočívá v několika docela jednoduchých krocích. Většina kardiovaskulárních nemocí totiž je, jak uvedl ministr Válek, preventabilní. To znamená, že se jim dá ve většině případech předejít.
Těmi opatřeními je méně a zdravěji jíst a více se hýbat. Tyto jednoduché kroky ušetří podle Válka vysoké objemy peněz zdravotnictví i samotným pacientům. V plánu upravená opatření vyjdou podle odhadu ministerstva zdravotnictví za dobu deseti let na přibližně osm miliard korun.
„Součástí plánu je také otevírání dat a hodnocení kvality péče. Což jsme již spustili,“ doplnil ministr.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
S některou z nemocí srdce či cév se u nás loni léčilo 28 procent Čechů. Z nich asi tři procenta pacientů skončila v nemocnici. Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Loni v prvním čtvrtletí zemřelo na ischemickou chorobu srdeční, srdeční selhání a cévní nemoci mozku v součtu asi 14 500 lidí.
„Všechny věci, které se týkají prevence kardiovaskulárních onemocnění, šetří peněženky. Pokud budete konzumovat méně nikotinových výrobků, ušetříte za to, že si je kupujete. A máte daleko větší šanci, že neonemocní váš kardiovaskulární systém,“ vyjmenoval ministr.
Obdobně to dle něj funguje u konzumace alkoholu, sladkých nápojů a přesolených pokrmů.
Lidé si mají upevnit i pravidla poskytnutí první pomoci
Mezi konkrétní kroky uvedené v materiálu patří například zavedení pravidelného sledování zdravotního stavu populace včetně dětí. Zavedení systematického programu prevence obezity u dětí již na školách nebo větší informovanost o užívání dalších návykových látek, jako jsou léky, kratom nebo HHC.
Zlepšit se má výuka první pomoci tak, aby lidé dokázali včas rozeznat příznaky infarktu nebo mozkové mrtvice a pacientovi co nejdříve poskytli základní pomoc do doby, než přijede záchranná zdravotnická služba. Podle kardiologů má pacient v ČR při zástavě srdce až 15% šanci na to, že přežije a vrátí se do běžného života. V ostatních evropských zemích se průměr přežití po zástavě srdce pohybuje kolem pěti až osmi procent.
Když už infarkt myokardu, tak jedině v Česku, tvrdí tuzemští lékaři
Ročně v Česku na srdeční selhání umírá šest až sedm tisíc pacientů. Jednou z častých příčin je infarkt myokardu. Mimo-nemocniční zástava srdce v Česku ročně postihne přibližně 60-100 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Akutní zástava srdce se podle specialistů dnes ale netýká pouze starších osob, jak se lidé někdy domnívají. Do péče kardiologů se často dostávají i mladí pacienti z plného zdraví. Tedy bez předchozích zdravotních problémů, kteří náhle zkolabují třeba na ulici.
Posílit prevenci nemocí srdce a cév má podle nově schváleného NKVP také screeningové vyšetření kvůli riziku výdutě břišní aorty nebo testování dětí kvůli vrozené vyšší hladině cholesterolu v krvi. Dále se má posílit prevence poruch krevní srážlivosti u žen užívajících hormonální antikoncepci. Odborná společnost rovněž upozorňuje na rozdíly v dostupnosti ambulantní péče, zejména angiologů, specialistů na léčbu cévních nemocí, v regionech.
–VRN/ČTK–
