Do příštího akademického roku přijme Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity [ZSF JU] o pětinu víc studentů do zdravotnických oborů. Reaguje tím na finanční podporu směřující do navyšování kapacit těchto oborů na školách.
O půlmiliardové investici do navýšení kapacit nelékařských zdravotnických oborů, jako jsou zdravotní sestra, zdravotnický záchranář, nutriční terapeut či radiologický asistent, informovala loni na podzim ministerstva zdravotnictví a školství. Jejich návrh na podzim schválila vláda. Na vládní výzvu již reaguje ZSF Jihočeské univerzity, jejíž děkanka Ivana Chloubová oznámila navýšení míst pro nově přijímané studenty.
„Pro uchazeče je to dobrá zpráva. Protože vzroste pravděpodobnost, že budou přijati ke studiu,“ uvedla děkanka Chloubová s tím, že poptávka po přijetí bývá každoročně vyšší než nabídka volných míst pro studenty.
Vedení fakulty komunikuje navýšení kapacit i s řediteli jihočeských nemocnic. A ti takový krok jenom vítají. Po nelékařských zdravotnících je totiž stále větší poptávka.
„Velmi to uvítali a slíbili, že nám pomohou splnit i nové požadavky týkající se praxe, jež je pro zdravotnicky zaměřené studijní programy povinná ve velkém rozsahu,“ řekla děkanka.
Zdravotníci se na trhu práce dobře uplatňují
Zvýšení kapacit se podle Chloubové týká oborů všeobecné ošetřovatelství, pediatrické ošetřovatelství, porodní asistence, zdravotnické záchranářství, radiologická asistence a nutriční terapie. Například do prvního ročníku prezenční formy studijního programu všeobecné ošetřovatelství, který je na fakultě tradičně nejsilnější ze všech oborů, nastupovalo dosud 80 studentek a studentů ročně. Od příštího akademického roku jich přibude asi o pětinu víc.
„Zaručujeme absolventům stoprocentní uplatnitelnost na trhu práce v oboru, který vystudovali,“ láká ke studiu zdravotnických oborů na její fakultě děkanka.
Absolventi zmiňovaných oborů jsou, jak říká, dobře ohodnoceni a mají už také značnou společenskou prestiž.
Nyní fakultu navštěvuje asi 1 700 studentů. I přes navýšení počtu přijímaných studentů rozhodne o přijetí, či nepřijetí uchazeče o obor přijímací zkouška. Ke studiu tak fakulta nepřijme každého uchazeče.
Finanční podpora zdravotnických oborů
Od finančních pobídek pro vysoké školy, které nabízejí nelékařské zdravotnické obory, si ministerstvo zdravotnictví slibuje v následujících dvanácti letech navýšení míst pro studenty o 20-40 procent podle konkrétního oboru. Podle ministerstva se díky programu v uvedeném období navýší počty pracovníků v oboru všeobecná sestra zhruba o 11 tisíc. U porodní asistence o 2 500 a u dětských sester o zhruba 1 500 pracovníků. Dále má v následujících dvanácti letech vzrůst počet radiologických asistentů, to zhruba o 1 700, zdravotnických záchranářů o 3 600 a nutričních terapeutů o 1 250.
Studenti zdravotnických oborů se možná dočkají odměny za letní praxe
K navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí vede resort stárnutí populace a tím pádem větší tlak na zdravotnický systém. Dále tím reaguje na očekávanou vlnu odchodů zdravotních sester do důchodu. Podle dat Národního zdravotnického informačního systému [NZIS] je asi 12 tisíc všeobecných sester ve věku 60 a více let. A v terénu je dalších 1 600 sester ve věku přesahující 70 let. Stejně tak roste poptávka po radiologických asistentech v souvislosti s nárůstem onkologických diagnóz a rozšiřování preventivních onkoprogramů.
„Za zásadní opatření považujeme navýšení kapacit vzdělavatelů. To znamená vstupů, kdy musíme navýšit kapacity vzdělavatelů tak, abychom měli dostatečnou produkci absolventů. A to proto, abychom pokryli hlavně demografické stárnutí sester a odchody sester do důchodu,“ vysvětlila nedávno důvody navyšování kapacit na školách pro Zdravé Zprávy hlavní sestra ČR Alice Strnadová.
Praktickou sestru zastanou všeobecné sestry už po 2 letech studia
Obor všeobecná sestra a další nelékařské obory se studují na zdravotnických středních školách [SŠ], vyšších odborných školách [VOŠ] a vysokých školách [VŠ] jako bakalářský obor. Po čtyřletém studiu zdravotnické SŠ končí studentky jako praktická sestra s omezenými kompetenci, a tedy nižším platovým nebo mzdovým ohodnocením. Zhruba polovina z nich podle dat ÚZIS nastupuje do zdravotnictví pracovat, část jich pokračuje v dalším studiu na VOŠ nebo VŠ.
–ČTK/VRN–
