Neznám krásnější povolání než povolání zdravotní sestry

0
1619
zdravotni_sestry
Přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová / Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

„Neznám krásnější povolání než povolání zdravotní sestry,“ říká přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová a dodává: „Není to vždy o úsměvech, ne vždy se dočkáte vděku, ale vždy zahřeje, když někomu pomůžete“.  

V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz Beáta Švárová říká, jak se v Česku praktické a všeobecné zdravotní sestry vzdělávají. Zároveň odpovídá na otázku, zda stále platí, že se zdravotnímu systému zdravotních sester nedostává tolik, kolik by jich bylo potřeba.

„Je nedostatek sester. Těch důvodů může být více. Mluví se o nižší společenské prestiži tohoto povolání. Mluví se o nízkém finančních ohodnocení, což do jisté míry napravil covid. […] Nedokáži odpovědět, proč ten nedostatek ještě trvá,“ říká.

V systému vzdělávání zdravotních sester, kdy praktické sestry procházejí středoškolským vzděláním a všeobecné zdravotní sestry vyšším odborným nebo vysokoškolským stupněm, problém nevidí. Přesto poukazuje na neřešený problém, který by mohl výrazně zrychlit nástup nových všeobecných sester do zdravotního systému.

„Pokud má už praktická sestra vystudovanou střední zdravotnickou školu a k tomu chce získat odbornost všeobecné zdravotní sestry, tak by toho podle mě měla dosáhnout v nějakém zkráceném programu. To proto, aby nemusela absolvovat tříleté bakalářské studium,“ vysvětluje s tím, že tato podmínka prodlužuje vzdělávání sester na celkem sedm let.

Zároveň dodává: „Pokud jdou na náš obor na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu středoškoláci z nezdravotnické školy, tak tam ty tři roky dávají smysl, protože musejí zvládnout poměrně široký rozsah studia.“

Obor zdravotní sestra jako jistota

I když je podle Beáty Švárové v Česku poměrně dost škol, které vzdělávají zájemce o obor praktická a všeobecná zdravotní sestra, počet absolventů nestačí pokrývat poptávku po nich. Roli v tom podle jejího názoru hraje i to, že určitá část studentek a studentů si podává přihlášku na obor všeobecné ošetřovatelství z formálních důvodů.

„Pro mnoho studentů je podání přihlášky na náš obor pouze jakousi pojistkou, kdyby se nedostali někam jinam. Vidím to u nás na fakultě, pro část studentů je náš obor jen pojistka, aby se někam dostali, aby si udrželi statut studenta. Pro část studentů ze zahraničí jsme institucí, která jim umožní mít statut studenta a legální studentské vízum,“ vysvětluje.

Jedním z výsledků je, že ne všichni, kdo obor všeobecné ošetřovatelství i absolvují, nakonec vstoupí do zdravotnictví. Zajímavá je její odpověď na otázku, zda 1. LF zájemce o studium všeobecné ošetřovatelství odmítá, či nikoli.

„Zájemců a podaných přihlášek je vždy hodně. Do okamžiku zápisu ale nikdy nevíte, jak naplníte předpokládanou kapacitu pro daný akademický rok. A ne vždy ji i naplníte. Přihlášek budete mít jistě hodně, ale kolik studentů skutečně nastoupí nikdy nevíte,“ vysvětluje.

Související problém s nedostatkem sester spočívá i v tom, že v Česku se teprve rozvíjí péče o zdravotníky jako takové. To proto, aby zůstali ve zdravotnictví a neodcházeli do jiných oborů kvůli finančnímu ohodnocení nebo lepším pracovním podmínkám.

Práce zdravotní sestry v Česku a zahraničí

Beáta Švárová se v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjadřuje k tomu, jakou zkušenost dá české zdravotní sestře práce v zahraničí. Ne vždy to jsou podle ní jen nové pracovní postupy. Vždy je to ale jiný způsob nebo spíše jiná organizace práce.

„U nás, pokud je potřeba, tak sestra zastoupí sanitáře. A pokud je potřeba, tak zastoupí, nechci říci jako úplně, i lékaře. Dokáže pracovat na obou pólech svých kompetencí. V zahraničí je toto mnohem více diferencováno. U nás máme tendenci poskytovat takovou všeobjímající péči,“ říká.

Dobře to podle ní ale není. Naopak v zahraničí zdravotní sestry své kompetence nepřekračují. Nejsou ani sanitářem, ani lékařem, ale vždy se maximálně starají o to, o co mají.

„České sestry jsou známy tím, že jsou mistry improvizace. To v tom nejlepším slova smyslu. Opravdu, dokážeme si poradit s nedostatkem pomůcek, nedostatkem personálu, dokážeme se adaptovat na všechny možné podmínky. To je velice ceněná vlastnost, na druhou stranu ne vždy to musí být ku prospěchu, jde-li o zájmy zdravotních sester,“ říká.

MZ ČR rozšiřuje možnosti pro lékaře před atestací i sestry

Zároveň si chválí současný trend, kdy specializované všeobecné zdravotní sestry získávají více kompetencí. Podle ní je to dobře. Těží z toho, jak přetížení lékaři, tak pacienti. Pacienti z toho důvodu, že lékaři na ně z principu nikdy nebudou mít tolik času, jako zdravotní sestry.

Bratři mají „jednodušší myšlení“

Beáta Švárová také říká, že je v Česku bohužel stále málo zdravotních bratrů. V zahraničí je jich podstatně více, což je podle ní dobře.

„Namíchaný kolektiv je vždycky pozitivní. Jak pro pracovní atmosféru, ale těží z toho i pacienti. Protože někdy se lépe svěří žena ženě, muž mužovi,“ vysvětluje a dodává, že zdravotní bratři do praxe vnáší jiný pohled na věc i přístup.

„Muži mají schématičtější, jednodušší myšlení. Tím mám hlavně na mysli, že myslí v určitých algoritmech,“ říká s tím, že to bývá v ženských kolektivech vždy ku prospěchu.

Kvalitní zdravotní sestru či bratra pak charakterizuje jako zdravotníka, který má perfektní teoretické znalosti a perfektně zvládá praxi. Pracuje samostatně a přemýšlí komplexně.

„Pacienta nevidí jen jako ´diagnózu, jako soubor jen nějakých symptomů, ale jako člověka, který nemá jen tu svou nemoc, ale i individuální potřeby a osobnost. Kvalitní sestra i s tím dokáže dobře pracovat,“ uzavírá Beáta Švárová. / Více si poslechněte v podcastu ZdraveZpravy.cz!

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here