Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, střevní zánětlivá onemocnění, dokáží střeva zničit až do té míry, že pacient „skončí“ na vývodu. Tomu se dá ale vyhnout. Pacienti s naordinovanou biologickou léčbou o nemoci za pár let skoro ani neví.
Ani jedno z onemocnění sice neumí současná medicína úplně vyléčit, ale při správné léčbě moderní terapeutika dostanou nemoc do takového útlumu, že o ní pacienti neví.
„Dříve jsem měla i třicet stolic denně, deset v noci,“ vzpomíná na období těžkého střevního zánětu pro Zdravé Zprávy paní Veronika, které lékaři diagnostikovali ulcerózní kolitidu v jejích dvaceti letech.
Tehdy jí lékaři předepisovali kortikosteroidy. Problém byl, že tato skupina léků není vůbec vhodná pro dlouhodobou léčbu ulcerózní kolitidy ani jí podobnému onemocnění zvanému Crohnova nemoc.
„Tehdy jsem byla v těžkém stavu, kdy u mě došlo k úplnému postižení tlustého střeva. A hrozil mi umělý vývod,“ dodává paní Veronika.
Cílená léčba zánětů střev se v ČR nekoná. Chybí specializovaná centra
„Ty průjmy byly takové, že jsem tehdy nestíhala dobíhat z laboratoře na toaletu,“ popisuje dopady těžkého střevního zánětu.
Střevní záněty dokáží střeva i zcela zničit
Nakonec paní Veroniku lékaři z regionálního gastroenterologického pracoviště odeslali do specializovaného centra, kde jí doslova na posledních chvíli před zavedením umělého vývodu zachránila biologická léčba.
„Biologická léčba mě zachránila. Byla jsem na ní pět let a dostala se postupně do remise,“ říká pacientka, která se dnes těší ze třech dětí.
Po zaléčení rozsáhlého střevního zánětu léky dokonce na doporučení specialistů vysadila a nyní je bez medikace. Zhruba jednou za rok dochází do specializovaného centra na kontrolní vyšetření.
Před kortikosteroidní léčbou střevních zánětů, jako jsou ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, varuje i primář gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice Martin Bortlík.
„My víme, že významná část pacientů je u nás těmito léky léčena dlouhodobě,“ uvedl.
Vysvětluje, že kortikoidy působí na zánět jen při krátkodobém užívání. K dlouhodobé léčbě, kdy je snaha nemoc utlumit na minimum a tam ji udržet, slouží jiné léky. Nicméně přesto se u nás kortikoidy léčí dlouhodobě stále hodně pacientů.
„Populace pacientů s IBD [idiopatické střevní záněty, pozn. red.] v České republice je ve srovnání s pacienty na Západě přeléčena léky, které považujeme za nedobré. Dokonce se považují za škodlivé,“ varuje před dlouhodobým užíváním kortikoidů primář Bortlík.
Zároveň upozorňuje, že ani biologika nedokáží IBD úplně vyléčit. Pacienti zůstávají v péči specialistů v podstatě celý život. Na druhou stranu díky těmto léčivům se vyhnou opakovaným chirurgickým zákrokům. Při nich jim lékaři odebírají část zánětem zničeného střeva a následně i umělému vývodu, tedy stomii.
„Pacienti se střevními záněty se dožívají stejné délky života jako zbytek populace,“ říká primář Bortík.
Pacienti na biologické léčbě o zánětu ani neví
Pokud se pacienti dostanou včas k biologické léčbě, pak se vyhnou obvykle i pracovnímu omezení, invalidnímu důchodu a dalším podporám od státu, jako je příspěvek na péči.
„Inovativní léčba umožňuje pacientům žít plnohodnotný život bez nepříjemných omezení. Právě to je hlavní smysl moderní medicíny. Nejen prodlužovat život, ale především zvyšovat jeho kvalitu,“ říká k novým lékům na střevní záněty výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Pro stát má taková léčba dvojí přínos, dodává. Zaprvé zaléčení pacienti nepobírají invalidní důchody. A zadruhé zůstávají ekonomicky aktivní. Což je za situace, kdy počty pacientů s IBD každoročně rostou zhruba 10% tempem, zvlášť důležité.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] klesly jednotkové náklady na pacienta s Crohnovou nemocí od roku 2015 zhruba o 28 procent, u pacientů s ulcerózní kolitidou o 26 procent.
„Významně se podařilo snížit hospitalizace pacientů s těmito onemocněními,“ potvrdil trend ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Jeho Ústav k hodnocení efektivity léčby nově využívá data ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí současně.
„Díky propojení dat vidíme, že dobře kompenzovaní lidé jsou práceschopní, nejsou invalidizovaní. A jsou na tom z tohohle úhlu pohledu relativně dobře,“ dodal ředitel ÚZIS.
Počty hospitalizací u pacientů s IBD podle dat Ústavu klesly za poslední dekádu o 10-20 procent. A například náklady na následnou péči u těchto pacientů jsou 6–8x nižší než u těch, kteří inovativní léčbu nepodstupují, ukazují data ÚZIS.
Veronika Táchová
