Sklenice piva nebo vína oběd zpříjemní a přispěje k dobré náladě. Co alkohol ale udělá s triliony mikrobů, které obývají naše vnitřnosti? Vědci nezjistili nic nového, když tvrdí, že mikrobům v našich střevech škodí nadměrné užívání alkoholu.
Alkohol ve střevech může vyvolat mnohé škody. Například reflux žaludeční kyseliny, zánět výstelky žaludku, střevní výstelky a krvácení do střev. Zvyšuje ale i riziko výskytu některých druhů rakovin. Mezi ně patří zejména rakovina jícnu, tračníku a konečníku.
Naopak „šťastné mikroby“ v našich střevech ručí za dobré zažívání i imunitu celého těla. Zdravý střevní mikrobiom je naší vůbec první obrannou linií. Zneškodňuje cizorodé a toxické látky, brání jejich pronikání dále do těla a ulevuje játrům. Někdy se dokonce říká, že zdravý mikrobiom plní funkci druhých jater. Jeho narušení ale zvyšuje vnímavost k infekčním nemocem a duševním chorobám.
„Mikrobiom se stal velice populárním tématem v posledních letech,“ řekla na nedávném sněmovním semináři Výboru pro zdravotnictví s názvem „Role mikrobiomu v udržení duševního i tělesného zdraví aneb začínají všechny nemoci ve střevě?“ předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP prof. Helena Tlaskalová-Hogenová.
Připomněla i Hippokratovu větu o tom, že všechny choroby začínají ve střevech. Avšak rychle přibývá lidí s narušeným přirozeným prostředím ve střevech. Což dokládá boom civilizačních chorob, se kterými se potýkají průmyslově rozvinuté i rozvíjející se země. A na rozvoji civilizačních chorob se významnou měrou podílí, jak uvedla profesorka Tlaskalová-Hogenová, právě narušený střevní mikrobiom.
„Ukázalo se, že mikrobiota, která je v našem organismu nejbohatší ve střevech, hraje důležitou roli pro nervový systém, metabolismus, ale významná je i při vzniku nádorů a jejich léčbě,“ řekla s tím, že i na rozvoji civilizačních chorob se významnou měrou podílí narušený střevní mikrobiom.
Střevní biom a alkohol
Doktor Lorenzo Leggio studuje následky užívání alkoholu v americkém Národním institutu pro zdraví. Jeho profesní oblastí se zabývá článek The New York Times How Does Alcohol Affect the Gut Microbiome? A upozorňuje na to, že většina studií o alkoholu a mikroorganismech se zaměřuje na lidi, kteří pijí pravidelně a ve velkém množství.
Několik studií potvrzuje, že lidé, kteří nezvládají pití – nejsou schopni ho kontrolovat a neví, kdy přestat – často trpí nerovnováhou „dobrých“ a „špatných“ bakterií ve vnitřnostech. Tento stav se nazývá disbióza a všeobecně se projevuje záněty.
„Těžcí pijáci s disbiózou mohou rovněž mít prosakující nebo propustnější střevní výstelku. Zdravá výstelka funguje jako bariéra mezi vnitřkem střeva, které je plné mikrobů, potravin a potenciálně nebezpečných toxinů, a okolím těla,” vysvětluje gastroenteroložka Cynthie Hsuová z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Když se výstelka střev naruší, bakterie a toxiny mohou proniknout do krevního oběhu, dostat se do jater a vážně je poškodit. Předběžné průzkumy dále ukázaly, že poškozené vnitřní orgány mohou povzbuzovat potřebu se napít. To tvrdí doktor Jasmohan Bajaj, hepatolog z Virginia Commonwealth University.
Loni vědci zkoumali mikrobiom u 71 lidí ve věku 18 až 25 let, kteří neměli problematický vztah k alkoholu. A naopak i u těch, kteří častěji holdovali alkoholu formou nárazového pití. U nich sledovali změnu mikrobiomu, jejíž rozsah byl tím větší, čím větší byla chuť na alkohol.
Vědci dále zjistili, že lidé, kteří nepijí vůbec, mají ve srovnání s lidmi, kteří pijí umírněně, chudší mikrobiom. Což lze připsat i stravovacím návykům a životnímu stylu. Anebo je dokonce možné, že je v alkoholických nápojích něco, co může mikrobiomu prospívat.
„V žádném případě to však není etanol,“ zdůrazňuje Jennifer Barbrová z amerického Národního institutu pro zdraví.
Co prospívá střevnímu mikrobiomu
Studie z roku 2020 provedená mezi 916 britskými ženami, které vypijí maximálně dva drinky denně, zjistila, že ty, které pijí červené víno, ale do jisté míry i bílé víno, měly rozmanitější mikrobiom než ty, které víno nepily. Tato souvislost se neprojevila v případě konzumace piva či likérů. Vědci se domnívají, že by příčinou mohly být sloučeniny polyfenolů ze slupek hroznů, které se ve velké koncentraci nacházejí v červeném víně.
„Ale k tomu, abychom měli polyfenoly, nepotřebujeme pít alkohol,“ upozorňuje John Cryan, neurolog, který studuje mikrobiomy na University College Cork v Irsku a dodává: „Vyskytují se nejen v grepech i v ostatním ovoci a zelenině, ale i v bylinkách, kávě a čaji.”
Celkově vzato konzumace rostlinných potravin a fermentovaných potravin [např. jogurtu, kombuchy, kimči] přispívá k rozvoji pestřejšího mikrobiomu.
Vědci blíže zkoumali i střevní mikrobiom u lidí, kteří měli problém s pitím alkoholu. A zjistili, že už během dvou až tří týdnů poté, co pít přestali, se u nich začalo projevovat zlepšování stavu jejich mikrobiomu a jejich střevní výstelka se začala zacelovat. Doktorka Barbová upozorňuje na skutečnost, že lidé, kteří přestali pít, se začali většinou stravovat i zdravěji, lépe spali, což rovněž přispělo ke zlepšení jejich kondice.
„Není jasné jak, a dokonce ani zda, pokud se umírnění konzumenti vzdají alkoholu, to ovlivňuje jejich mikrobiom. Ale přesně víme, co alkohol způsobit může. Je to reflux žaludeční kyseliny, zánět výstelky žaludku, krvácení do střev. A zvyšuje riziko výskytu druhů rakovin, včetně rakoviny jícnu, tračníku a konečníku,“ shrnuje doktor Leggio.
Michal Achremenko
