Ročně v ČR přibude asi 7 000 nově nemocných s chronickými záněty střev a podle gastroenterologů by se v roce 2030 mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 000. Moderní cílenou léčbu dostává ale jen 15–17 procent pacientů.
Jejich podíl by měl být podle odborníků až dvojnásobný. Problém však je, že kapacita specializovaných center podobně jako u jiných nemocí je i v tomto případě nedostatečná. Devětačtyřicetiletý Tomáš z Brna trpí Crohnovou chorobou od svých 23 let.
„Mám jen lehkou formu opakujících se zánětů v tlustém střevě. Chodím pravidelně co dva roky na kolonoskopii. A již přes dvacet let jsem v remisi. To v podstatě znamená, že nemoc dřímá. Když se objevila nemoc poprvé, bylo to utrpení, protože mi nesedly léky. Podruhé už to bylo mnohem lepší, nyní jsem naštěstí v remisi,“ popisuje pro Zdravé Zprávy.
Ne každý ale má takové terapeutické výsledky. V současnosti se idiopatické střevní záněty [IBD] léčí nejčastěji takzvanou konvenční terapií. To znamená, že se léčí pomocí kortikoidů, imunosupresiv nebo aminosalicylátů. Ty ale zabírají jen některým nemocným a mnohdy mají vedlejší účinky.
„Naději na plnohodnotný život přináší moderní cílená terapie nasazená dříve, než dojde k nevratnému poškození střeva,“ říká pro Zdravé Zprávy místopředseda České gastroenterologické společnosti [ČGS] ČLS JEP Martin Bortlík.
Léčba podle něj sice něco stojí, ale tím, že minimalizuje trvalé následky a invaliditu, tak se ekonomice vyplatí.
„Stát ušetří na sociálních dávkách a nepřímých nákladech. Stabilizovaní pacienti pracují, odvádí daně, platí zdravotní pojištění,“ upozorňuje na souvislosti Bortlík.
Problém podle něj je, že i když zánětů střev přibývá, adekvátní léčbu nedostává ani pětina lidí. Což se děje v situaci, kdy jsme podle jeho názoru v České republice v posledních dvou až třech dekádách svědky epidemie střevních zánětů.
Jak to [ne]chodí v praxi u chronických zánětů střev
Doktor Bortlík tvrdí, že v České republice je málo terapeutických oblastí, které by byly za západní Evropou tak pozadu jako právě cílená léčba střevních zánětů.
„Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida vznikají u lidí v produktivním věku, mezi 20. až 30. rokem. Nemoci mají vysoký invalidizující potenciál. Když se zpočátku zaléčí správně, může pacient žít a dělat vše jako zcela zdravý člověk,“ říká.
Tento fakt podporuje i průřezová studie z roku 2023, která zahrnula 161 českých IBD pacientů ze dvou specializovaných center. Autoři vypozorovali dramatický rozdíl v absentismu, prezentismu, v celkovém omezení práceschopnosti a denních aktivit u pacientů v aktivní fázi nemoci a těch v remisi.
„Celkovou ekonomickou ztrátu v důsledku snížené práceschopnosti propočty vyčíslily přes 190 000 korun na jednoho pacienta za rok,“ tvrdí Bortlík jako jeden z autorů studie.
Další důkaz, že včasné nasazení účinné léčby vede ke snížení invalidity, přinášejí data České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ].
„Z údajů shromážděných mezi lety 2015–2022 jasně vyplývá, že došlo k významnému poklesu žádostí, ale i přiznaných invalidit u pacientů s IBD. U obou diagnóz vidíme přibližně třetinový pokles žádostí a více než 40% snížení počtu uznaných invalidit. Jediným racionálním vysvětlením dramatického poklesu invalidity pacientů s IBD je efektivita cílené terapie,“ vysvětluje Bortlík pro Zdravé Zprávy.
Nedostatek specializovaných center
Podle gastroenterologů pomůže situaci dál zlepšovat rovnoměrnější rozmisťování specializovaných center, kde pacienti s IBD dostávají léčbu. V Česku jich nyní funguje 45 pro dospělé a dvanáct pro dětské pacienty.
A to je problém, protože s nemocemi trávicího traktu se v Česku léčí miliony lidí. Jen Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu, jak už bylo řečeno, má přes 70 000 osob. Přičemž odborníci odhadují, že do roku 2030 toto číslo vzroste až na 80 000. Se syndromem dráždivého tračníku se potýká dokonce až 1,5 milionu lidí.
To, že je výskyt střevních zánětů na vzestupu, potvrzují i data zdravotních pojišťoven. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] eviduje od roku 2019 více než desetiprocentní nárůst pojištěnců s těmito diagnózami.
„Ke konci roku 2023 jsme měli téměř 4 000 pacientů s Crohnovou chorobou a 3 700 pacientů s ulcerózní kolitidou. O pět let dříve to bylo kolem 3 500 a 3 300 pacientů. S rostoucími počty nemocných stoupá i křivka nákladů,“ uvedla mluvčí třetí největší tuzemské zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Filip Vrána
