„Zpochybňování screeningu karcinomu plic je cesta špatným směrem,“ varoval před zásahy do teprve od ledna 2022 spuštěného screeningu karcinomu plic prof. Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Reagoval tak na slova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na sněmovním semináři „Cesta ke zdraví – onkologie 2025“. Ten se konal pod záštitou Výboru pro zdravotnictví. Ministr Vojtěch na něm nastínil plány na změny v onkologii za dobu svého působení na ministerstvu.
„Screeningové programy, já už jsem o tom vedl debatu s kolegy, kdy bych chtěl udělat určitou revizi screeningových programů, podívat se, proč některé nejsou tak úspěšné, jak bychom očekávali z hlediska účasti,“ řekl na odborném semináři ministr.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Screeningových programů podle něj dnes funguje v Česku už poměrně velké, jak řekl, možná až nadstandardní množství. Srovnával to s jinými zeměmi. A jmenoval konkrétně screening karcinomu plic. Pozastavil se na velmi slabou účastí ze strany cílové skupiny. To jsou hlavně lidé, kteří kouří nebo i dříve hodně kouřili cigarety.
„Účast aktuálně je kolem čtyř procent u té cílové skupiny,“ uvedl ministr s tím, že namístě je proto otázka, jestli se to dá považovat za úspěch, či nikoli.
Dosud fungovalo Národní screeningové centrum [NSC] spadající pod Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] jako garant a správce dat preventivních programů. Avšak loni přebralo plnou odpovědnost za jejich řízení.
Ministr Vojtěch plánuje revizi hrazených screeningů
Proto chce ministr už letos řešit slabou účast na některých screeninzích s odbornými společnostmi. A případně přistoupit k úpravám tak, aby se lidé do hrazených screeningů více zapojovali. Což ostatně řeší ministerstvo už od doby, kdy do úhrad vstoupily první screeningy. Jako ten na včasný záchyt rakoviny prsu či tlustého střeva a konečníku.
Na ministrova slova o plánované revizi screeningových programů, kdy konkrétně jmenoval ten zacílený na včasný záchyt zhoubných nádorů plic, ale okamžitě reagoval prof. Koblížek. Ten se specializuje právě a nejenom na léčbu rakoviny plic. Varoval před změnami, které by nakonec mohly vést až ke zrušení tohoto screeningu.
„Jakékoli zpochybňování screeningu karcinomu plic je cesta špatným směrem,“ uvedl s tím, že zhoubné nádory plic patří k onkologickým onemocněním s nejvyšší úmrtností.
To je způsobeno i tím, že většinu pacientů diagnostikují lékaři s nádorem až v pokročilém stadiu. To představuje buďto nákladnou moderní léčbu, nebo paliativní péči. Jen velmi malá část pacientů se zhoubným nádorem plic podstupuje chirurgické odstranění nádoru, které podmiňuje právě to, aby se na nádor přišlo v jeho ideálně počátečním stadiu.
Prof. Koblížek: Ze screeningu plic mají lidé extra strach
Ke změně trendu v záchytu nádorů plic měl přispět od ledna 2022 zavedený screening karcinomu plic. A jak upozornil prof. Koblížek, preventivní program funguje velmi krátkou dobu. Navíc se ho velká skupina lidí stále až doslova bojí. A proto se do něj i přes doporučení lékaře nezapojují.
„U screeningu karcinomu plic mají lidé, jsou to kuřáci, extra velký strach,“ upozornil profesor s tím, že žádný ze screeningů se nesmí zpochybňovat.
Naopak, jak uvedl, je třeba u veřejnosti, pojištěnců, zajišťovat neustálou osvětu. To kvůli tomu, aby fungování a smysl této prevence každý dobře pochopil.
„My tady máme příšeru, která zabijí nejvíce lidí, která je preventabilní… Kdybychom vzali tento screening, tak osobně bych nespáchal sebevraždu, ale asi bych šel dělat praktika do Orlických hor. Protože by mě to demotivovalo jako blázen,“ shrnul svůj postoj k případným negativním zásahům do této takzvané sekundární prevence prof. Koblížek.
Léčba nádorů, na které se přijde včas, je totiž u většiny takových pacientů dobře léčitelná. A to platí i pro zhoubné nálezy na plicích. Mimo to, jak upozornil, každý takový včasně zachycený pacient je pro zdravotní pojišťovny méně nákladný. Chirurgická léčba nádoru v 1. či 2. stadiu je krátkodobá. Zatímco pacienti v pokročilém stadiu, které drží „při životě“ speciální léky, stojí pojišťovny i vyšší stovky tisíc korun.
Veronika Táchová
