Výrobci léků poukazují, že vláda Andreje Babiše [ANO] neuvádí farmaceutický průmysl v návrhu národní hospodářské strategie Česko – země pro budoucnost 2.0. Upozornil na to ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Jeho kritika svým způsobem překvapuje. Filip Vrubel působil v předchozí vládě Andreje Babiše [ANO] v letech 2018 až 2020 jako náměstek zodpovědný za lékovou politiku ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO].
Relativně pozitivně se o programovém prohlášení vlády v oblasti lékové politiky po loňských sněmovních volbách vyjádřil v nedávném podcastu Zdravé Zprávy například výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
„Věřím tomu, že v tom nynějším volebním období bude farmaprůmysl mnohem více na mapě ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedl Kolář a dodal: „A rovněž, že budeme moci ukázat, že farmaceutický průmysl se může stát jedním z pilířů české ekonomiky. Navíc s vysokou přidanou hodnotou.“
David Kolář: Programové prohlášení vlády mě naplňuje optimismem
Příkladem uvedl nedávnou investici jedné z nejhodnotnějších evropských firem podle tržní kapitalizace Novo Nordisk z Dánska. Ta v Česku chystá výrobu v závodě v obci Bohumil u Kostelce nad Černými lesy. Provoz koupila od americké firmy Novavax. Naopak Filip Vrubel nyní připomněl, že minulá vláda Petra Fialy [ODS] farmaceutický a biotechnologický průmysl označila jako strategické odvětví.
„Je velmi překvapivé, že národní hospodářská strategie Česko – země pro budoucnost 2.0 zcela opomíjí systematickou podporu farmaceutického a biotechnologického sektoru. A explicitně farmaceutický a biotechnologický průmysl nezmiňuje,“ uvádí Vrubel.
Nová hospodářská strategie opomíjí farmaprůmysl
„Vnímali jsme zařazení farmaceutického průmyslu mezi strategická odvětví jako obrovský posun. Stát tak dal najevo, že přestal vnímat farmaceutický průmysl jen jako poskytovatele léků. Ale začal o něm uvažovat také jako o strategickém ekonomickém odvětví s vysokou přidanou hodnotou. A to i s výzkumem a vývojem a výrobní základnou,“ vrátil se do minulého volebního období Filip Vrubel.
Nyní jako hlavní pilíře české ekonomiky hospodářská strategie Česko – země pro budoucnost 2.0 zmiňuje hlavně vzdělání a trh práce, inovace, investice a energetiku. Dále dopravu, kapitálové a podnikatelské prostředí. Za zásadní zmiňuje například i výstavbu a bydlení, získávání surovin a materiálů nebo umělou inteligenci [AI].
Dokument představuje základní rámec hospodářské politiky státu pro období do roku 2029 s výhledem do roku 2040. Jednotlivá ministerstva a další instituce mají ve strategii uvedené různé úkoly. Zatímco ministerstvo průmyslu jich má desítky, tak například ministerstvo školství jich má třináct, ministerstvo spravedlnosti pouhé čtyři. A resort zdravotnictví jenom jeden. A ten se týká zavádění AI do zdravotnictví.
Ministr Vojtěch odkryl jména svých poradců, převažují IT experti
Minulá vláda v čele s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem [TOP 09] slibovala v době nedostatku antibiotik obnovit v Česku výrobu penicilinu. K jeho plánu nakonec ale nedošlo. Jedním z důvodů bylo i to, že podnik nemohl získat odpovídající investiční pobídky.
Mimo to minulá vláda jednala a slibovala spolupráci v oblasti lékové politiky s Jižní Koreou, kterou navštívila i sněmovní delegace v březnu roku 2023. Po návratu šéfka Sněmovny Markéta Adamová Pekarová [TOP 09] veřejnosti sdělila, že se jedná o přesunu části výroby léků z Jižní Koreje na území České republiky. Ani k realizaci těchto plánů avšak nedošlo.
Význam farmaceutického průmyslu není zanedbatelný
Podle analýzy ČAFF generuje farmaceutický průmysl v Česku tržby v objemu 55 miliard korun ročně a vytváří asi 37 000 pracovních míst. Výrobců, kteří do Česka dodávají léky, jsou asi čtyři stovky. Většina účinných látek a velká část léků pochází ze zemí mimo EU. Analýza upozorňuje i na to, že zkušenosti z posledních let jasně ukázaly, že dostupnost léčiv, respektive výrobní kapacity, jsou otázkou strategické bezpečnosti.
„Posilování výrobních kapacit v Evropě a snižování závislosti na třetích zemích je dnes navíc i formulovaným cílem evropské politiky. Což dokazuje například i evropský zákon o kritických léčivech s důrazem Evropské komise na odolnost dodavatelských řetězců a podporu klíčových technologií,“ vysvětluje Filip Vrubel.
EU chce změny u zadávání zakázek na kritická léčiva a účinné látky
Strategie v úvodní části zmiňuje, že jejím cílem je z Česka opět vytvořit zemi založenou na vysoké přidané hodnotě. Podle ČAFF má farmaprůmysl mezi obory zpracovatelského průmyslu v Česku v přepočtu na zaměstnance přidanou hodnotu zcela nejvyšší. V roce 2022 činila přes dva miliony korun.
–DNA/ČTK–
