Vláda odmítla na svém jednání [16.2.] jak valorizaci výchovného k důchodu, tak zkrácení doby pojištění pro přiznání důchodu podle návrhu lidovců. Podle ministra práce Aleše Juchelky [ANO] jeho úřad připravuje vlastní novelu o důchodech.
Vláda proto nepodpořila návrh lidoveckých poslanců na zkrácení povinné doby účasti na důchodovém pojištění jako jednu z podmínek přiznání penze. Opoziční lidovci pojistnou dobu navrhují zkrátit o deset let, to je ze stávajících 35 na 25 let.
„Vláda dala nesouhlasné stanovisko. V souladu se svým programovým prohlášením připravuje změnu stávajících parametrů systému důchodového pojištění jako jednu ze svých programových priorit,“ uvedl po jednání kabinetu ministr Juchelka.
Lidovecký návrh na zkrácení povinné pojistné doby pro přiznání důchody nyní projedná Sněmovna.
Zkrácení pojistné doby zvýhodňuje ty, co méně odváděli
K odmítavému postoji vlády k návrhu ministr Juchelka uvedl, že zkrácení povinné doby odvodů by představovalo významné změkčení podmínek pro čerpání penze. Podle něj by zvýhodnilo především lidi, kteří pravidelně neplatili sociální pojištění, jehož jednou ze tří složek je právě důchodové krytí.
Juchelka u prezidenta potvrdil vrácení nároku na důchod od 65 let
Zkrácení doby z 35 na 25 let pro přiznání dávky by mohlo podle Juchelky navíc posílit spekulativní chování, nižší pracovní aktivitu, nebo dokonce šedou ekonomiku – takzvanou „práci načerno“. Taková změna by naopak podle něj zatížila důchodový systém, a to minimálně v objemu až dvou miliard korun ročně. Podle předkladatelů – lidoveckých poslanců v čele s exministrem práce Marianem Jurečkou, by to v prvních letech platnosti změny bylo 200 milionů korun ročně. Částka by se postupně zvedala, připouští.
Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní
Lidovečtí poslanci dále argumentují, že zkrácení pojistné doby o 10 let na 25 let doporučovala Česku už dříve jako opatření reformy penzí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Předkladatelé návrhu poukazují i na to, že lidé s kratší dobou důchodového pojištění budou mít nižší zásluhovou procentní výměru penze. Činit má ale nejméně deset procent celostátní průměrné mzdy.
Vláda odmítla i valorizaci výchovného od ledna 2027
Stejně tak odmítla vláda lidovecký návrh na zachování valorizace výchovného k důchodu od ledna 2027. Podle lidovců jde o složitý mechanismus výpočtu, kdy úřady musí výchovné, které je v procentní části důchodu, nejprve vyjmout, a po navýšení ho k valorizované části zase přičíst. Mimo to má s rušením navyšování výchovného problém široká veřejnost, tvrdí.
Odmítaví postoj vlády k takovému návrhu vysvětlil ministr Juchelka tím, že od roku 2028 má podle důchodové reformy nahradit výchovné takzvaný fiktivní vyměřovací základ. Jde o mechanismus, který má narovnat rozdíl mezi důchody žen a mužů, kdy většina žen mívá důchod nižší kvůli péči o děti.
Výchovné k důchodu jako na houpačce. Ve hře je zase jeho valorizace
Nově by se díky fiktivnímu vyměřovacímu základu měl při výpočtu penze započítávat fiktivní výdělek odpovídající celostátní průměrné mzdě.
„Výchovné pozbude v čase platnosti. Nemá tedy význam výchovné dále rozvíjet a zachovávat jeho reálnou hodnotu,“ vysvětlil dále ministr Juchelka.
V podstatě by tak šlo o přijetí změny, valorizace výchovného, na jeden rok. Navrhované opatření by si podle něj vyžádalo 2,3 miliardy korun. Lidovečtí poslanci upřesnili, že dodatečné roční výdaje na výchovné by prvních 15 let postupně rostly na zmíněných 2,3 miliardy korun, následně by ale klesaly. A po 25 letech by se ustálily na 1,3 miliardy korun za rok. I návrh na zachování valorizace výchovného i po lednu 2027 nyní čeká projednání v dolní parlamentní komoře.
Mimo to lidovci navrhují prodloužení dlouhodobého ošetřovného až na půl roku. Nyní jej lidé při péči o blízkou osobu čerpají nanejvýš 90 dnů. Tento návrh čeká posouzení vládou na jejím příštím jednání.
–VRN/ČTK–
