To, jak prochází onkologický pacient zdravotním systémem, za jak dlouho od potvrzení nálezu se mu dostane léčby, nově zveřejňuje u některých diagnóz Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v otevřených datových sadách.
Otevřená data o tom, v jakém zařízení a jak dlouho čekají pacienti na léčbu, to i podle stadia onemocnění, jsou dostupná na www.indiko.cz. Zástupci MZd ČR na tiskové konferenci [24.3.] k těmto, jak uvádí, indikátorům kvality péče, představilo čekající doby zatím na léčbu u zhoubného nádoru plic, prsu a slinivky břišní.
„Nechceme nikoho ostrakizovat, ale pracovat s daty. A hledat příčiny a zlepšovat péči,“ uvedl k nově zveřejněným zdravotním datům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Podle datového analytika ministerstva Mariana Rybáře, jednoho z hlavních tvůrců nových datových sad, je třeba brát publikovaná data s mírnou rezervou. To proto, že zdravotnická zařízení si na „seriózní“ výkaznictví dat, která se nově zveřejňují, teprve tak trochu zvykají. Dosud tomu nepřikládala takovou důležitost.
„Než ta data otevřete, tak to každý vyplňuje halabala,“ uvedl s tím, že zpřístupnění dat o kvalitě péče, do které patří i doba do zahájení léčby, nepochybně přispějí ke zlepšení péče.
Poskytování dat má své důvody
Zdravotnická zařízení tak podle něj nyní budou vyplňovat formuláře pečlivěji. A to proto, že budou vědět že i tato administrativa zlepšuje zdravotnictví. Jejich motivací má být i to, že jejich data nespadnou „někam pod stůl“. Mimo to zveřejňované výsledky nemocnice a další zařízení podle Rybáře tlačí k dosažení lepších výsledků.
„Žádná z nemocnic nechce skončit v takzvaně červených číslech, která ukazují na to, že se na léčbu čeká třeba 12 týdnů i déle,“ řekl.
Co chce nový šéf VZP ČR Duškov? Nejen platit péči, ale také ji kontrolovat
A to i proto, že toto se v budoucnu může odrazit i v systému úhrad za péči od zdravotních pojišťoven. To již dříve uvedl ministr zdravotnictví Vojtěch. A spolu s ním i nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Ivan Duškov. Oba tvrdí, že u hrazené péče chtějí sledovat i kvalitu. Nikoli pouze objem vykázaných výkonů.
Čekací doby na onkologickou léčbu
Nově otevřená data, která mapují, jak rychle se dostává pacient od onkologické diagnózy k zahájení léčby, neukazují například u zhoubného nádoru plic zrovna na dobrý výsledek.
„Více než polovina pacientů s karcinomem plic se nedostane k péči včas. To je do osmi týdnů podle medicínských guidelines,“ upozornil ministr Vojtěch.
Mrtvici bez následků přežije 65 % lidí. Teď pomůže i měření kvality
Podle zveřejněných indikátorů se pacienti se zhoubným nádorem plic v 1. stadiu dostávají k léčbě poměrně rychle ve FN Hradec Králové a FN Ostrava. Data ukazují i na dobrou situaci v nikoli fakultní, ale krajské nemocnici České Budějovice. Naopak více než polovina z léčených pacientů v krajské zlínské nemocnici se dostává k léčbě nádoru na plicích v 1. stadiu déle než po 12. týdnech. Obdobně je tomu ve FN Olomouc. A překvapivě i ve FN Brno, FNUSA a MOÚ.
Doba čekání na léčbu se podle Rybáře počítá od doby, kdy diagnózu potvrdí výsledek vyšetření CT. Anebo jinou zobrazovací metodou, do začátku zahájení léčby.
„Osm týdnů je u karcinomu plic hranice, která se udává, že může být pro pacienta nebezpečná,“ uvedl k tomu Rybář.
Delší čekací doba na léčbu může znamenat i to, že se pacient dostane do horšího stadia nemoci, než měl v době jejího potvrzení.
Není nádor jako nádor…
Jeho slova potvrdila i onkoložka Zuzana Bielčíková. Ta zdůraznila, že v léčbě by se měl zohlednit i typ nádoru, jeho patologie, jak agresivní nález je.
„Některé nádory rychle rostou, vyrostou i za několik týdnů. A oddálením léčby může dojít k náročné progresi,“ uvedla s tím, že u příznivějších karcinomů není čas zas tak limitující.
„Nejedná se ale o rozdíly měsíců ani týdnů,“ upozornila s tím, že jde o nižší jednotky dnů, nanejvýš jeden týden.
Screening rakoviny plic funguje i jako kontrola hrudního zdraví
Dlouhé čekání na léčbu konkrétně u zhoubného nádoru plic znamená podstatné zhoršení šance nejen na uzdravení, ale i na pětileté přežití. Jak nedávno na tiskové konferenci ke screeningu karcinomu plic uvedla prof. Martina Koziar Vašáková. Ta působí jako přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
„Aby byla rakovina plic léčitelná, musí být zachycena v 1. stadiu nebo 2. stadiu,“ řekla.
Při zahájení léčby zhoubného nádoru plic v jeho 1. stadiu je šance na 5leté přežití až 80%. Pokud se přijde na nádor v jeho 4. fázi, propadá se úspěšnost léčby s 5letým přežitím pod méně než deset procent.
V tomto případě vykazuje dobré výsledky Královéhradecká fakultní nemocnice. Ta vykazuje podle zmíněných datových sad dobré výsledky i co do doby čekání na léčbu i u pacientů s karcinomem plic ve 3. a 4. stadiu. Na kratší dobu čekání mají šanci i pacienti ve FN Olomouc. Anebo u těchto stadií v brněnských fakultních nemocnicích a MOÚ.
Obdobně může čekací doby na léčbu v komplexních onkologických centrech [KOC] nyní sledovat kdokoli také u karcinomu prsu a slinivky břišní. To i podle zvoleného místa bydliště, respektive kraje. To opět na webu www.indiko.cz. Za ním stojí vedle MZd ČR a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR i Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a Kancelář zdravotního pojištění.
Veronika Táchová
