Ročně umělé přerušení těhotenství v Česku podstoupí asi 15 tisíc žen, to je asi 1 250 interrupcí každý měsíc. Interrupční boom vrcholil v 80. letech, kdy se v tehdejším Československu ročně provedlo až 114 tisíc takových zákroků.
I s ohledem na to, že tato zdravotní data zahrnují legálně provedené interrupce jak v Česku, tak na Slovensku, jde z pohledu evidence těchto výkonů o rekordní čísla. V roce 1988, kdy se v tehdejším Československu provedlo 113 730 interrupcí, připadalo na každý měsíc v průměru 9 500 těchto výkonů.
Následně se počty umělých přerušení těhotenství postupně snižovaly. Podle posledně dostupných dat z roku 2023 se v tom roce provedlo na území Česka 15 088 interrupcí. To odpovídá přibližně 1 260 interrupcím za měsíc.
Česko dnes: Málo dětí i sňatků a hodně zemřelých a rozvedených
Vysoký počet interrupcí do 90. let minulého století je daný špatnou dostupností moderních antikoncepčních možností a slabou osvětou toho, jak otěhotnění předcházet. Už v 70. a 80. letech tady byla sice dostupná nitroděložní tělíska, ale hormonální antikoncepce se ženám nedostávala. Navíc po zavedení miniinterrupce, to je umělého přerušení těhotenství do 8. týdne gravidity, na konci 80. let byla tato metoda široce využívána a akceptována. Aniž by se ženy ale poučily o tom, jak otěhotnění předcházet, aby na výkon vůbec nemusely.
V 70. a 80. letech skoro žádná osvěta o antikoncepci
Od 90. let, kdy i na český trh začala přicházet hormonální antikoncepce a později i její další alternativy a stále větší osvětě o tom, jak neotěhotnět a plánovat rodičovství, se počet interrupcí stále snižuje. Od politického převratu v roce 1989 se snížil zhruba 7,5krát.
Na 10 tisíc obyvatel dneska připadá zhruba 14 zákroků. V roce 2015 se uměle přerušilo 20 400 těhotenství, to je 19 na 10 tisíc obyvatel. Na konci 80. let minulého století to bylo 110 umělých přerušení na 10 tisíc obyvatel.
Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] vyplývá, že k pětině umělých přerušení těhotenství vedou zdravotní důvody. V roce 2021 zákrok podstoupilo skoro 15 tisíc žen, z nich více než 2 600 ze zdravotních důvodů. Tady je třeba ale upozornit, že zdravotním důvodem k úhradě interrupce ze zdravotního pojištění je i věk ženy nad 40 let. To znamená, že ženy v tomto věku podstupují interrupci ze zdravotních důvodů často i jen kvůli úhradě z pojištění, nikoli prokázaného rizika u těhotné ženy či plodu.
Méně je dnes i samovolných potratů. Za rok 2021 jich ÚZIS eviduje asi 10 500. O deset let dříve, v roce 2011, jich bylo zhruba 13 tisíc.
Interrupcí ubývá i mezi cizinkami
Umělé přerušení těhotenství se podstupuje buďto chirurgickým výkonem zhruba v 7-10 minutové anestezii. Při tomto výkonu se odsaje speciální savkou plodové vejce z dutiny děložní. Zákrok se provádí ambulantně, žena odchází po 2-4 hodinách do domácí léčby.
Druhou avšak méně častou metodou je podání takzvané potratové pilulky. Ta vyvolá potrat a krvácení. Zhruba 20 až 25 procent interrupcí tímto způsobem nakonec ale vyžaduje „vyčištění“ dělohy pod anestezií. Proto tuto metodu umělého přerušení těhotenství lékaři ženám příliš nedoporučují.
Zdravotní statistiky ukazují i na ubývající počty cizinek, které v Česku podstupují umělé přerušení těhotenství. V roce 2021 u nás výkon podstoupilo 1 609 cizinek. To značí v desetiletém srovnání snížení počtu zhruba o tisícovku.
Data dále ukazují, že podstatně častěji podstupují interrupci nesezdané ženy, když tři z deseti umělých přerušení těhotenství připadají na vdané ženy. Necelých sedm procent jich pak podstoupí rozvedené ženy. A celkem 72 procent zákroků absolvovaly matky, které už mají děti. Téměř polovina všech žen, které podstoupily umělé přerušení těhotenství, již měla dvě a více dětí.
–RED/ČTK–
