V zemích jako je Česká republika, Bulharsko, Maďarsko, Litva nebo Lotyšsko se počet interrupcí od devadesátých let 20. století snížil o více než polovinu. V případě Pobaltských republik se počet dokonce snížil o šestinásobek v roce 2016 oproti roku 1995.

Na počty provedených uměle přerušených těhotenstvích v Evropě měl velký vliv politický režim v jednotlivých regionech. V zemích bývalého Sovětského svazu došlo k obrovskému nárůstu počtu provedených interrupcí v devadesátých letech. Země s komunistickou minulostí většinou UPT nedovolovaly. A když, tak jenom ve výjimečných případech nebo za přítomnosti interrupční komise.

Uměle přerušená těhotenství ve vybraných zemích EU

Mezinárodní srovnání, zdroj: Eurostat

„Za velkým snížením počtu plánovaných potratů stojí sexuální výchova na školách. Zvyšování odpovědnosti a povědomí o následcích sexuálního chování. Dále lepší přístup k antikoncepci, užívání kondomů, pravidelné prohlídky u gynekologa. I otevřenost v komunikaci s mladší generací,“ říká analytička Zdravezpravy.cz Veronika Jovato.

V devadesátých letech bylo v Rumunsku vykonáno více než půl milionu interrupcí za rok

S koncem vlády komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska v roce 1989 skončil v Rumunsku i přísný zákaz umělého přerušení těhotenství a přísný zákaz užívání antikoncepce. Zákaz platil pro všechny ženy do věku 45 let.

Důvodem zákazu bylo cílené zvýšení porodnosti, což se podařilo. Porodnost se tehdy zvýšila o necelých 15 % [o deset let později dokonce o více než 25 %] a na jednu ženu připadalo pět dětí.

Změna režimu v roce 1989 vyvolala náhlý obrovský nárůst plánovaných potratů. V Rumunsku se tak projevila totální neinformovanost o možnostech antikoncepce a jiné ochrany zabraňující početí a šíření nemocí. V každém dalším roce je zaznamenán velký pokles potratů a roce 2016 jde již o číslo kolem 63tisíc, tedy 8x nižší než v roce 1995.

Pro Polsko je interrupce stále ještě tabu

V katolickém Polsku může žena požádat o přerušení těhotenství pouze z důvodů ohrožení jejího života a zdraví. Tedy v případě, kdy vyšetření odhalí nevratné poškození plodu. Anebo pokud došlo k otěhotnění v důsledku znásilnění nebo incestu.

Zároveň je v Polsku nedostatečná sexuální výchova na školách [většinou ji vyučují kněží]. Stále je diskutováno téma o vhodnosti volného prodeje antikoncepce i kondomů. Podle průzkumů mimovládních organizací vyjíždí za interrupcí do zahraničí až 150 tisíc polských žen ročně.

Irsko se dočkalo

V katolickém Irsku po letech opět povolují potraty. Dvě třetiny obyvatel se totiž v loňském referendu vyjádřily pro zrušení letitého zákazu interrupcí. Ženy se tak mohou svobodně rozhodnout o přerušení svého těhotenství do 12. týdne. A v případě vážného ohrožení matky nebo dítěte i později.

Výsledkem dlouholetého irského zákazu interrupce byl nákup tablet na ukončení těhotenství na internetu. A to často z nelegálního prodeje a také cesty irských žen do sousední Británie z důvodu umělého přerušení těhotenství. Mladé ženy se tak často zadlužovaly, aby v Británii zaplatily za interrupci.

V ČR a jiných zemích

V České republice může žena svobodně požádat o provedení interrupce do 12.týdne od poslední menstruace. Zákon rozlišuje interrupci na žádost ženy a interrupci ze zdravotních důvodů. Interrupci cizí státní příslušnici je možné provést pouze tehdy, má-li povolení u nás k trvalému pobytu.

Více v článku: V ČR se žena může sama rozhodnout o ukončení těhotenství až do 12. týdne

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here