„My nyní prosíme pojišťovny a říkáme jim: ‚Pamatujte na to, aby tam ty peníze byly alokovány‘,“ tvrdí v rozhovoru pro Zdravé Zprávy předseda Národní asociace pacientských organizací [NAPO] Robert Hejzák.
V říjnu schvalují pojišťovny zdravotně pojistné plány na další rok. Počítají v nich už i s penězi pro pacientské organizace?
Ano, my nyní prosíme pojišťovny a říkáme jim, pamatujte na to, aby v rozpočtech na příští rok byly alokovány ty částky pro pacientské organizace.
A jaké jsou odezvy na váš apel jako zástupce skoro 70 pacientských organizací?
Odpovědi jsou zatím dost neurčité. Všechny pojišťovny řekly, že s tím počítají, že naše role je důležitá. Ale kolik do těch fondů dají, to nám ještě nikdo neřekl. To je součástí jednání jejich správních rad.
Kdy se dozvíte, zda vůbec něco dostanete?
Počítám, že na příští správní radě, té říjnové. Až rady ty zdravotně pojistné plány schválí a my se poté dozvíme, kolik ty pojišťovny daly do těch fondů.
Hejzák: Letošní příspěvky nesplnily očekávání
Přispívat mohou pojišťovny pacientským spolkům už letos, jak to dopadlo?
V letošním roce tam ty peníze alokovaly pouze dvě zdravotní pojišťovny. Z toho pouze jedna toho ve finále využila, a to byla Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR]. Ta druhá je Vojenská zdravotní pojišťovna, která sice měla alokaci pro pacientské organizace, ale té možnosti ve finále nevyužila. Tam ani nevíme, co se stalo.
S alokací VZP ČR v objemu 10 milionů korun a podmínkami čerpání příspěvku jste spokojeni? Původně se mluvilo až o 30 milionech…
V rámci maximálního možného limitu 10 milionů korun to finančně odpovídá. Na seznamu ministerstva zdravotnictví je asi 70 zapsaných pacientských organizací. A vydělíte-li těch 10 milionů, tak vám vyjde ta částka cca 140 tisíc korun na organizaci.
Pacientským spolkům vyplatí VZP jen 10 namísto 30 milionů korun
Je zklamání?
Neodpovídá to našim očekáváním na začátku. My jsme říkali, že chceme zajistit provoz, že chceme zajistit náklady, které odpovídají přibližně od 0,5 do 2 úvazků podle velikosti organizace. A 140 tisíc neodpovídá ani jedné této částce. Ta diskuze je ale stále otevřená. My se budeme vracet k jednání s ministerstvem, jestli to vnímají stejně, jestli je potřeba upravit zákon, aby naplnil naše očekávání. Nebo jestli je to otázka interpretace, aby se na to dívaly pojišťovny benevolentněji, a ne striktně to vázat jen na projekty, což pro nás není optimální cesta.
Příspěvky pro spolky převezme KZP
Teď tedy čekáte na finální objem prostředků ve speciálním fondu pojišťoven pro příští rok a poté se dozvíte, kolik přesně si z něj ukrojíte?
Ano, nyní je důležité, aby tam ty částky byly. Pokud tam nebudou, tak ten ředitel zdravotní pojišťovny nemůže ty prostředky poskytnout, protože k tomu nemá právní základ.
Hovoří se o tom, že by v budoucnu spravovala peníze pojišťoven pro pacientské organizace Kancelář zdravotního pojištění [KZP]. Je to krok správným směrem?
Zdravotní pojišťovny chtějí, aby ten systém byl jednoduchý pro ně i pro nás. Aby nemusel žadatel jít přes více pojišťoven. Proto podle mých informací by byla KZP společným místem, kde by se domluvila i společná metodika, vyhlašování výzev. KZP by byla ta, která přijímá ty žádosti a vyplácí příspěvky. Tak by to bylo jednodušší pro ně i pro nás. To samozřejmě vítáme. Ale stále je tady ta otázka metodiky, jak se podmínky čerpání nastaví. Jestli se shodneme na striktním výkladu zákona, nebo se dohodneme na možnosti financování provozu a zároveň na tom celkovém balíku peněz.
ZPMV: Astronomické zlaté padáky už řeší dozorčí rada i ministerstva
Je nutné kvůli nejistotě kolem čerpání peněz i na provoz pacientských spolků upravovat zákon?
To právě musíme ověřit, jestli ten zákon to skutečně neumožňuje. Naše interpretace je taková, že to zákon umožňuje. My se potřebujeme dohodnout, kde je ta právní jistota pro zdravotní pojišťovny. Pokud ty zaplatí provoz pacientských organizací, tak aby pak nebyly nařčeny NKÚ nebo auditem, že nepostupovaly správně. To je otázka dalšího jednání s ministerstvem, jak to vnímají oni. Ta naše současná interpretace, kterou máme od našich právníků, je taková, že ten zákon to umožňuje.
Celková alokace pro spolky je 80 až 100 mil. Kč ročně
Kolik vlastně zhruba stojí fungování pacientské organizace?
Z našeho interního průzkumu, který jsme si dělali, tak mediánová pacientská organizace má rozpočet 1,2 milionu korun. Má půl úvazku na hlavní pracovní poměr a tři úvazky na vedlejší pracovní poměr a potom ještě dobrovolníky. To je průměrná, mediánová, pacientská organizace.
Jak vysoký by měl být příspěvek od zdravotních pojišťoven?
Naše představa byla, a jde o model, který jsme převzali z Holandska, že bychom měli zajistit příspěvek na provozní náklady, aby každá organizace měla někde mezi půl úvazkem až dvěma úvazky zaplacené z fondu pojišťovny. Nemusí to jít nutně na lidi, je to ekvivalent, který může jít na pronájem nebo na jiné náklady. Záleží na tom, jak má postavený rozpočet. Ale ten ekvivalent půl úvazku až dva úvazky bychom chtěli podle tabulky [velikost organizace, rozsah služeb aj.], aby měly nárok na příspěvek. To je ta jistota, že dostanou příspěvek na svůj provoz a mohou dál fungovat i v dalších letech.
Pacientské spolky mají teď velkou šanci. Je na nich, jak ji promění
Můžete souhrnný příspěvek vyjádřit v penězích?
Ta celková alokace byla někde mezi 80 až 100 milionů korun. Což by bylo ročně potřeba k tomu, abychom mohli říci, ano, máme udržitelné financování pacientských organizací. S tím, že i sami kriticky říkáme, že spolu s tím je třeba nastavit přísná kritéria pro čerpání příspěvků pojišťoven. Aby ne každá nově zapsaná organizace, která mohla vzniknout účelově, aby ten příspěvek dostala. I my chceme, aby se spolky kultivovaly, aby organizace s nárokem na příspěvek splňovaly řadu dalších podmínek. Aby prokázaly kvalitu a rozsah služeb. Aby nestačilo jen to, že je pacientská organizace zapsaná na seznamu ministerstva zdravotnictví.
Evropské peníze cílí na projekty, nikoli provozy
A co evropské peníze, mohou si o ně doplnit organizace své rozpočty?
My si můžeme sáhnout na evropské peníze, pokud v České republice odpovídá nějaký program a jeho výzva tomu, co děláme. Ale jsou to opět peníze určené na projekty, nejsou to peníze na pokrytí provozních nákladů.
Nezlepší se to v právě chystaném rozpočtu EU na nové období 2028-2034?
Navrhovaný rozpočet EU na další období úplně vynechává kapitolu zdraví. Například kolegové z našich střešních evropských organizací, Evropského fóra pacientů [EPF], ale i další, tak ti byli v minulosti financovaní částečně provozními granty. EU jim dávala granty i na provoz, uzavřela s nimi rámcovou smlouvu s garancí, že jim pokryjí část provozních nákladů z programu EU4Health. Tento program ale nyní zřejmě skončí. Proto jsme rádi, že ministerstvo zdravotnictví lobbuje za to, aby se udrželo toto grantové financování na evropské úrovni. Protože bez těchto peněz budou jen těžko tyto evropské střechy fungovat tak, aby nebyly vázány jen na peníze od průmyslu a aby byly jejich provozy udržitelné.
Veronika Táchová
