Zkraje příštího roku se konečně i čeští pacienti dostanou k léku na Alzheimerovu nemoc, který zpomaluje její progresi. Snadné to ale nebude. Neurologové vytipují jen úzkou skupinu pacientů, u nichž se dá předpokládat účinek nákladné terapie.
Jde o nový biologický preparát s registrací ve všech vyspělých zemích světa. Pro evropské pacienty jej Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] registrovala jako poslední mezi regiony. A pokud dopadnou úspěšně aktuální jednání o úhradách prvního léku na léčbu Alzheimerovy choroby s tuzemskými zdravotními pojišťovnami, první pacienti jej dostanou zkraje příštího roku.
„Je to léčba, která cílí na pacienta s mírnou kognitivní poruchou a časnou formou demence,“ nastínil skupinu vhodných kandidátů pro léčbu novým preparátem prof. Jakub Hort, vedoucí Kognitivního centra při Neurologické klinice UK, 2. LF a FN Motol na sněmovním semináři „Alzheimerova choroba – nemoc, na kterou si nebudeme pamatovat“.
Akci inicioval David Kasal [ANO], předseda podvýboru pro elektronizaci zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu ve spolupráci s Janou Pastuchovou [ANO], která je místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku.
Za boomem Alzheimerovy nemoci stojí i nanočástice olova v ovzduší
Nový lék na Alzheimerovu chorobu se podává infuzemi jednou za čtrnáct dnů a počet vhodných kandidátů odhadují neurologové na zhruba 1 800 pacientů. Což se nemusí zdát jako vysoké číslo, protože podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] u nás Alzheimerovou nemocí prokazatelně trpí kolem 80 tisíc lidí. Na druhou stranu pro správnou indikaci pacientů k léčbě budou muset týmy zdravotníků vyšetřit až desítky tisíc pacientů. Z nich pak vybrat ty pacienty, u nichž se dá očekávat účinek léku.
„Je třeba říci, že my jako lékaři jsme v situaci, kdy nám jsou odesíláni kandidáti a jen menšina se jich kvalifikuje pro léčbu,“ vysvětluje profesor s tím, že i na to je třeba myslet.
„Nová léčba ale bude i novou situací pro nás, kdy bude třeba změnit organizaci systému,“ upozornil dále prof. Hort.
Vhodní kandidáti pro nový lék na Alzheimerovu nemoc
Léčba novým preparátem na Alzheimerovu nemoc si podle něj žádá častější vyšetřování na magnetické rezonanci. Pacienti ještě před předepsáním terapie musí podstoupit genetické vyšetření. K léčbě totiž nejsou vhodní pacienti, byť s mírnou kognitivní poruchou, ale kteří mají nevýhodné geny pro tento lék, uvedl profesor. Dále předepsání terapie podmiňuje vyšetření metabolismu pacienta. A i v průběhu podávání léku budou tito pacienti důkladněji sledováni, to kvůli případným nežádoucím účinkům nového léku.
Dosud se Alzheimerova nemoc v unijních zemích léčila pouze podáváním léků na zmírnění příznaků nemoci. Nyní i v Česku očekávaný lék podle profesora Horta dokáže nikoli zastavit, ale zpomalit progresi onemocnění. To v průměru zhruba o čtyři a půl měsíce.
„Ale když se vyberou osoby v časném stadiu nemoci, tak se můžeme dostat až na více než tři roky, a to už významné je,“ uvedl profesor.
Covid neskončil. Neurologové spekulují o pandemii neurodegenerace
Zároveň zmínil probíhající testování dalšího z léků na Alzheimerovu nemoc. Ten je stejně tak vhodný pro pacienty v raném stadiu nemoci. A u něj se zdá být efekt zpomalení ještě výraznější. Na trh by se tento lék mohl podle jeho odhadu dostat v roce 2027. Jeho dostupnost v Česku závisí na jeho registraci evropskou lékovou agenturou. A dále na výsledku jednání jeho úhrady ze zdravotního pojištění.
Další preparát na Alzheimera je v odvolacím řízení EMA
Pacienti v unijních zemích mají naději ještě na další lék na Alzheimerovu chorobu, který se nyní nachází v odvolacím řízení EMA. Ten se podává rovněž infuzemi, ale ne co čtrnáct dnů, ale jednou do měsíce. Zda jej evropská léková agentura nakonec registruje, ale v tuto chvíli jisté není.
Podání vůbec prvního v Česku dostupného léku na takzvaného Alzheimera podle profesora Horta podmiňuje hlavně to, v jakém stadiu nemoci se pacient nachází. Obecně jde o pacienty, kteří už mají v mozku zvýšené hodnoty škodlivé bílkoviny, která stojí za rozvojem nemoci. Ale zároveň u nich ještě nejsou patrné vnější příznaky nemoci. Jde o pacienty zachytávané nejčastěji v ordinacích praktiků díky jednoduchému kognitivnímu testu. Ten u nich prokáže, jak říká profesor, objektivní deficit.
„Ta léčba u nich pak funguje více a funguje lépe,“ uvedl prof. Hort.
Tito lidé se budou v populaci stále více vyhledávat jako vhodní kandidáti pro podání léku na Alzheimerovu nemoc. Ideálně s pomocí chytrých technologií a umělé inteligence, říká profesor. Právě v nich vidí velkou naději pro včasnou detekci nemoci, aby mohli pacienti dostat účinný lék ještě v době, kdy u nich nemoc neprogredovala do stadia demence.
Veronika Táchová
