Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání stejně tak pozůstalým po pracovnících, kteří zemřeli při výkonu povolání, od ledna 2026 porostou. Náhrady mají růst stejným tempem jako důchody.
Nařízení upravující výši průměrného příjmu pro výpočet náhrady za ztrátu výdělku kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání na středečním [29.10.] jednání schválil kabinet Petra Fialy [ODS]. Tempo růstu náhrad od ledna 2026 má odpovídat růstu důchodů. Ty se při lednové valorizaci od příštího roku zvednou všem důchodcům o 240 korun v základní složce dávky. Zásluhová část penze, jež se odvíjí od výše výdělku, poroste o 2,6 procenta.
Stejně jako důchody se i náhrady za ponížený výdělek v důsledku úrazu nebo nemoci v práci navyšují pravidelně. Částka představuje rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem nebo onemocněním a reálným příjmem po nemoci či úrazu. Do něj se započítává vydělaná částka i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává.
Pro pozůstalé po pracovníkovi, který zemřel v práci nebo v důsledku uznané nemoci z povolání, odpovídá výše náhrady části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U více vyživovaných činí náhrada 80 procent.
Náhrady za firmy plní pojišťovny
Náhrady za pracovní úrazy či nemoci se zvyšují jako procentní část důchodů. Od ledna tak mají vzrůst o 2,6 procenta. Stejně by se měl zvednout i příjem, z něhož se pak kompenzace počítají. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo do částky připočítat ještě 240 korun, o které od ledna příštího roku poroste základní neboli solidární část penzí.
Úřady a instituce na náhrady po jejich lednovém zvýšení vydají podle podkladů k nařízení v civilním segmentu o 471 971 Kč ročně víc peněz. Ostatní zaměstnavatelé pokrývají tyto výdaje z pojistného krytí, které v Česku funguje od roku 1993 jako zákonné pojištění odpovědnosti. To poskytují dvě pojišťovny, a sice Generali Česká pojišťovna a Kooperativa. Pro ně značí tato úprava odhadem zhruba o 165,1 milionu Kč ročně vyšší výdaj.
Elektronické hlášení úrazů v práci
V ohlašování pracovních úrazů dochází od ledna 2026 k významné změně. Zaměstnavatelé je nově ohlásí pouze elektronicky přes portál Státního úřadu inspekce práce [SÚIP]. Úprava informačního systému SÚIP vyjde na 2 miliony Kč [bez DPH].
Podle ministerstva práce a sociálních věcí elektronické hlášení pracovních úrazů zjednoduší a zrychlí proces, a tedy přinese úspory jak pro úřady, tak i samotné firmy, případně veřejné instituce. Ve webové aplikaci k ohlášení úrazu budou moci zaměstnavatelé odeslané údaje později i poupravit.
„Je účelné situaci zaměstnavatelů racionálně zjednodušit. A to zejména umožněním moderního způsobu elektronického ohlášení pracovního úrazu. Toto zjednodušení se promítne i do samotné činnosti Státního úřadu inspekce práce, kterému se sníží administrativní zátěž při zpracování evidence úrazů,“ zdůvodňuje elektronizaci systému ministerstvo.
Díky digitálnímu hlášení úrazů pak vyšetří SÚIP osm pracovníků. To odpovídá roční úspoře na ně ve výši pět milionů korun, uvádí v dokumentu k nařízení ministerstvo. Báňský úřad předpokládá výdaje na digitální agendu do 200 tisíc korun.
70 smrtelných pracovních úrazů v roce 2024
Loni klesl počet smrtelných pracovních úrazů na nejnižší úroveň za posledních více než dvacet let. Celkem loni zemřelo v důsledku výkonu povolání 70 osob, to je meziroční pokles o 10 procent, uvádí ve své statistice SÚIP. V roce 2023 došlo k 77 pracovním úrazům.
V ní SÚIP mimo jiné upozorňuje, že většina smrtelných pracovních úrazů připadá na muže. Ženy se loni na smrtelné pracovní úrazovosti podílely zhruba ze sedmi procent [5 případů].
Syndrom karpálního tunelu je častá nemoc z povolání z přetěžování
„Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů. To je 60 úmrtí,“ uvádí k loňským údajům mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
Další významnou příčinou podle něj bylo používání nebezpečných postupů a způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu nebo prodlévání v ohroženém prostoru.
–ČTK/VRN–
