Duševní zdraví zaměstnanců je jedním z pilířů HR strategií i českých firem. A podle průzkumů roste zájem o zdravotní benefity. Ruku v ruce s tím jde legislativa, která firmám umožňuje dávat více peněz i do těchto benefitů.
V české pracovní kultuře, která je tradičně silně orientovaná na výkon, se psychická únava nebere často až tak vážně. To ale jen do té doby, než se projeví fyzicky. Psychické vyčerpání se nepozná hned na první pohled, ale jeho dopady jsou o to výraznější. Od poklesu výkonu v práci až po dlouhodobou pracovní neschopnost. Což v konečném důsledku nedopadá „pouze“ na pracovníka, ale ovlivňuje i samotnou firmu.
„Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Kumulující se stres může vést k vyhoření, úzkostem nebo depresím. Proto stále více zaměstnavatelů chápe, že duševní zdraví zaměstnanců není ‚volitelný benefit‘, ale základ dlouhodobé výkonnosti,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee, která v průzkumu sledovala volnočasové a zdravotní benefity firem.
Podle něj se v posledních letech mění pohled na duševní zdraví a péči o něj. Zejména mladší generace přinášejí nový trend. Péči o duševní zdraví považují za přirozenou a očekávají stejný postoj i od zaměstnavatelů.
„Když se zaměstnanci cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně se to odráží na jejich výkonu i loajalitě. Naopak prostředí plné tlaku, konfliktů nebo mikromanagementu vede ke stresu, vyhoření a vyšší fluktuaci,“ vysvětluje Čapek.
Více než třetina zaměstnanců má ale za to, že firmy v této oblasti nejednají dostatečně. Reálnou podporu ze strany zaměstnavatele v oblasti péče o zdraví naopak vnímá jen necelá třetina zaměstnanců.
Zdravotní benefity od ledna 2026
Dříve existovaly pouze dva limity na benefity, a sice na stravování a volný čas. Od ledna 2025 ale platí nová legislativa, která umožnila přispět na zdraví výrazně víc peněz. Byl zaveden samostatný limit 23 tisíc korun ročně takzvaně na volnočasové aktivity a dalších až 46 tisíc korun ročně na zdravotní benefity. Do těchto limitů jsou benefity osvobozeny od daně a pojistných odvodů.
Od příštího roku roční limity na tyto položky stoupnou:
- Limit pro volnočasové benefity – například kultura a sport – bude činit 24 483,50 Kč.
- Limit pro zdravotní benefity – prevence, rehabilitace – bude činit 48 967 Kč.
Zdravý čich je základ zdraví. A vyplatí se ho občas potrénovat
Možností, jak nabídku těchto benefitů využít, je dnes mnoho. Od příspěvků na zdravotní péči, jógu a masáže, přes kurzy osobního rozvoje, relaxační pobyty nebo dny zdraví ve firmách až po dlouhodobé programy zaměřené na duševní pohodu zaměstnanců.
Moderní technologie a aplikace, včetně těch využívajících AI, umožňují zcela nové formy podpory. Například virtuální psychologickou asistenci dostupnou kdykoliv.
Mladá generace dobře ví, co chce
Pokud jde o rovnováhu mezi prací a osobním životem jako takovou, její důležitost se u zaměstnanců rok od roku zvyšuje. Významnou roli v tom sehrávají generační rozdíly.
Starší generace často vnímá psychickou únavu jako osobní slabost. O duševních potížích nemluví a work-life balance pro ni bývá tabu.
Oproti tomu mladší generace, zejména mileniálové a generace Z, považují péči o sebe a psychickou pohodu za samozřejmost. I více otevřeně hovoří o úzkostech nebo terapiích.
V tomto duchu nejčastěji oceňují:
- Dostatek volného času,
- snadný a rychlý dojezd do práce,
- flexibilní pracovní dobu,
- možnost občasné práce z domova.
Nevyspalých dětí v Česku přibývá! Usínají totiž příliš pozdě
Zdravá firemní kultura v závislosti i na nabídce zdravotních a volnočasových benefitů dokáže obě perspektivy propojit. A vytváří prostředí, kde mohou být lidé výkonní, aniž by ztráceli sami sebe.
„Zajímavé je, že lidé starší 55 let ji vnímají méně než mladší generace, což nám stejně jako u spousty dalších faktorů u této věkové kategorie ukazuje, že se málo staráme o otázky věkové diverzity “ podotýká k trendu Čapek.
–RED–
