V noci ze soboty [28.3.] na neděli [29.3.] přejdeme na letní čas. V neděli ve 2:00 posuneme čas o hodinu dopředu. Kardiologové upozorňují, že s přechodem na letí čas roste riziko infarktu a mrtvice až o 24 procent.
Na riziko upozorňuje Česká kardiologická společnost [ČKS] s odvoláním na odborné studie.
„Změna zimního času na letní zvyšuje riziko infarktu a mrtvice až o 24 procent,“ upozorňuje prof. Aleš Linhart, člen výboru ČKS.
Zajímavé pak je, že při přechodu na zimní čas, kdy se čas posouvá o hodinu zpátky, se podle něj naopak riziko infarktu a mrtvice snižuje, respektive ubývá srdečních potíží a příhod mezi lidmi.
Letní čas se zavedl v českých zemích poprvé v letech 1915 a 1916. A vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v rytmu letního a zimního času v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se Česko připojilo k nastavení podle zemí EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se zavedl letní čas kvůli úspoře energií s ohledem na delší dobu světla v letním čase. Dnes už jsou tyto úspory zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale a v době pandemie covidu-19 myšlenku zrušení pravidelného střídání času EU odložila. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Příznaky infarktu u mužů a u žen
K typickým příznakům infarktu patří tlak na hrudi a tím vyvolané pocení a nevolnost. U některých žen se podle lékařů infarkt ohlašuje i méně výraznou bolestí na hrudi. Ženy stěží popadají dech a cítí se celkově slabě.
S infarktem putuje do českých nemocnic každoročně asi 15 tisíc pacientů. Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři ale upozorňují i na některé rozdíly. Hlavně ženy zažívají i netypické příznaky. K nim patří necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti.
„Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. Linhart.
Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu upozorňuje na to, že se liší i jeho následky.
„U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ tvrdí.
Přesto je podle něj riziko infarktu významnější u mužů, kteří jej dostávají i ve výrazně nižším věku, v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění vyskytuje kolem 71. roku.
Slabá nebo žádná erekce ukazuje na riziko mrtvice a infarktu
Podle lékařů se u žen v mladším věku infarkt vyskytuje relativně vzácné. Chrání je především jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů v jejich těle klesá a ženy od infarktu neochrání. A stoprocentně je před rizikem infarktu neochrání ani hormonální aktivita v období před menopauzou.
„Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů. Jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje předseda České asociace akutní kardiologie ČKS prof. Petr Ošťádal.
Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. Lékaři doporučují dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, hýbat se a sledovat svoji tělesnou hmotnost. Důležitá je léčba i onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka či vysoká hladina cholesterolu.
–VRN–
