Zbylé léky přijímají lékárny k likvidaci bezplatně od kohokoli bez ohledu na trvalé bydliště či státní příslušnost. Tuto povinnost jim ukládá zákon. Přesto zbylé léky vyhazuje do směsného odpadu asi 20 procent lidí v Česku. A to není dobře.
Tabletky, čípky, kapky, masti, ale třeba i léky pro zvířata nebo náplasti na odvykání kouření po konci data spotřeby nebo v případě, že pacient nespotřeboval celé balení či objem, se vracejí do lékárny. A to bez ohledu na to, zda jde o léky vázané na lékařský předpis nebo volně prodejný lék.
„Pacient může bezplatně vrátit léky do libovolné lékárny. A myslím si, že těch sběrných míst je tady dostatečné množství,“ uvedl pro Zdravé Zprávy ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Tomáš Boráň na tiskové konferenci pořádané Asociací inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] k zahájení osvětové akce „Nevyhazuj léky“.
Na kampani spolupracuje AIFP s Asociací provozovatelů lékárenských sítí [APLEKS]. Jejím cílem je informovat širokou veřejnost o tom, že nespotřebované léky se vracejí do lékárny. A to do kterékoli a bezplatně. Protože jak vyjasňuje šéf lékového ústavu Tomáš Boráň, léčiva rozhodně nejsou běžný odpad. Proto se nevyhazují do kontejnerů na běžný odpad ani do popelnice.
„Jejich nesprávná likvidace může představovat riziko jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví,“ vysvětlil Boráň.
Kampaň „Nevyhazuj léky“
Nakládání s léky s ohledem na veřejné zdraví a ochranu přírody upravuje nejen národní, ale i evropská legislativa.
„Inovativní farmaceutický sektor v Evropě i v České republice dlouhodobě usiluje o minimalizaci svého dopadu na životní prostředí. A řídí se přísnými evropskými regulačními požadavky,“ potvrzuje přísný dohled nad léky výkonný ředitel AIFP David Kolář.
A právě kampaň „Nevyhazuj léky“ má zvýšit povědomí lidí o tom, jak správně nakládat se zbylými léky. Aby domácnosti přistupovaly k třídění léků podobně, jako je to už docela běžné u separace domácího odpadu na papír, plast či sklo.
Lékáren v Česku funguje asi 2 600. A to znamená, že míst, kam odnést nespotřebované léky nebo léky po expiraci, je dostatek.
„Lékárna není pouze místo pro vyzvednutí léku na předpis. Lékárna je i jediné místo, kam odevzdat nespotřebované léky,“ uvedla při zahájení kampaně Irena Storová, ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLEKS].
A přidává i praktické doporučení. „Zároveň je důležité, aby lidé pravidelně kontrolovali obsah svých domácích lékárniček a neponechávali si léčiva, která již nejsou vhodná k použití,“ říká.
Právě nyní na jaře je podle ní ideální doba k revizi domácí lékárničky. A to třeba i u svých prarodičů. Jsou to často právě senioři, kteří užívají nejvíce léků, ale na druhou stranu svoji domácí lékárničku příliš nekontrolují. Což ostatně ukázal online průzkum agentury NMS na dospělé české populaci z letošního března.
Podle něj bezmála 70 procent dotázaných nekontroluje lékárničku svých prarodičů nebo rodičů. A tedy jim ani nepomáhá s vytříděním „prošlých“ nebo nespotřebovaných léků.
Výsledky stejného průzkumu dále ukázaly, že 20 procent lidí v Česku vyhazuje zbylé léky do běžného odpadu. A dalších 14 procent si je nechává do zásoby. To přesto, že ty již nebudou kvůli expiraci či porušení obalu účinné. Naopak můžou být pro zdraví nebezpečné.
I doplňky stravy vyvolají zdravotní potíže. A někdy i velmi vážné
Zhruba třetina lidí, kteří léky do lékáren nevracejí, uvedla jako důvod to, že se jim s nimi do lékárny zkrátka nechce. A asi 15 procent lidí pak ani netuší, že se nespotřebované či prošlé léky do lékárny vracejí. Právě na tyto skupiny pacientů cílí kampaň AIFP zvaná „Nevyhazuj léky“.
Co se děje s vrácenými léky do lékárny
Léky spadají do kategorie nebezpečného odpadu. A to znamená, že si žádají speciální přístup v jejich likvidaci. Rozhodně se nesplachují do toalety nebo nevyhazují do komunálního odpadu. Jediné místo, kam patří, je lékárna. V ní takové léky ukládají do speciální schránky, kterou pak sváží k tomu oprávněná odpadová společnost. Seznam těchto společností vede Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR].
„Veškeré léky, které převezmeme od lékáren, likvidujeme, aby nedošlo k ohrožení životního prostřední ani veřejného zdraví,“ potvrdil praxi Michal Studnička, jednatel odpadové společnosti AVE Kralupy, která zajišťuje likvidaci zhruba poloviny všech vytříděných léků.
I klinicky testované léky uzdravují. Lidé v Česku o nich ale nevědí
Podle Studničky likvidace léčivých přípravků podléhá přísné kontrole a má jasně daná pravidla. Shromážděné léky se spalují při velmi vysoké teplotě, aby se zlikvidovaly veškeré v nich obsažené chemické látky. Zbytkový popílek z takové likvidace už nepředstavuje riziko. Jde už o běžný odpad svážený na skládku. Ročně se v Česku podle Studničky takto zlikviduje více než 750 tun léčivých přípravků. A každý rok toto číslo roste.
Veronika Táchová
