Péče o pacienty s diabetem hrazená ze zdravotního pojištění přesáhla 120 miliard korun ročně. A náklady rostou. Ještě v roce 2019 činily 72 miliard korun. A počet diabetiků navíc stoupne do 30. let minimálně o 16 procent na asi 1,3 milionu.
Současný model léčby diabetiků nepovažují diabetologové úplně za ideální a z pohledu nákladů ani za finančně efektivní. Už se totiž nezaměřují výhradně jen na kompenzaci cukru v krvi, ale na celkové zdraví pacienta s diabetem. To znamená i na další nemoce.
„My vnímáme diabetes jako obrovskou kardiometabolickou výzvu pro české zdravotnictví,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. Martin Prázný na sněmovním semináři [10.6.] Národní diabetologický plán ČR: Strategie pro zdravější budoucnost.
Názor: Kdy by měli diabetici ideálně jíst? Určitě ne večer a v noci!
A jsou to právě nemoci srdce a cév, ale i mnohé další, se kterými se diabetici také velmi často léčí. I z toho je podle profesora třeba při současné léčbě vycházet.
„I diabetici plní ambulance kardiologů,“ podotkl prof. Prázný.
Upozornil, že u diabetiků je dvakrát i vícekrát vyšší riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění. Vedle toho u nich hrozí diabetická nefropatie [špatná funkce ledvin], retinopatie [slepota] nebo neuropatie [poškození nervů].
Péče o diabetiky už není jen udržování hladiny cukru v krvi
A to znamená, že pro zvládnutí vysokého počtu pacientů s diabetem je třeba změnit i samotnou strategii léčby a nezaměřovat se výhradně jen na udržování hladiny cukru v krvi. Ale společně s tím předcházet i rozvoji právě zmíněných onemocnění.
„Na základě toho chceme vytvořit Národní diabetologický plán, který by byl komplementární k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu,“ uvedl prof. Prázný.
S diabetem se léčí v Česku 900 tisíc pacientů. Dalších asi 100 tisíc je bez léčby a dalších zhruba 200 tisíc má prediabetes.
„A ty bez vhodné a včasné léčby budou progredovat do stadia diabetu,“ jmenoval jasný důvod pro to, aby u diabetu byla stanovena vize a plán, jak postupovat v prevenci a léčbě tak, aby se zamezilo i rozvoji dalších s diabetem souvisejících nemocí.
„Takže my se budeme opravdu potýkat v roce 2030 s 1,3 milionu pacientů, kteří budou potřebovat opečovávat jejich metabolické zdraví,“ shrnul.
Zároveň uvedl, že je třeba i říci, že už nyní nedosahují v Česku léčení pacienti optimálních hodnot glykovaného hemoglobinu podle mezinárodních standardů. Jde o bezmála polovinu všech pacientů, kteří se léčí s diabetem a kteří nejsou dostatečně kompenzovaní.
„A u nich musíme očekávat komplikace, protože glukóza je toxická, je tam bezprahový efekt. Každé zvýšení glykémie pacientům škodí,“ vysvětlil dále profesor.
Velký potenciál přitom vidí prof. Prázný ve včasné léčbě především u mladých pacientů. A to tak, aby se u nich nemoc nezhoršovala a nevedla k rozvoji například zmíněné poruchy funkce ledvin či oběhové soustavy.
„Nízká proléčenost u mladších věkových kategorií znamená bohužel promarněnou příležitost,“ říká.
Selhání ledvin nevyhnutelně přibývá. V úmrtnosti dohání i diabetes
Včasnou péčí o mladší ročníky může podle něj zdravotnictví ušetřit nejvíce prostředků. Léčba pacienta s rozvinutým diabetem je podstatně nákladnější, navíc u něj hrozí další onemocnění.
„Bohužel ta investice není stále ještě chápána jako investice, ale jako prostý výdaj z toho rozpočtu zdravotních pojišťoven. A my bychom potřebovali, aby se to do budoucna zlepšilo,“ uvedl profesor.
Moderní léky na diabetes léčí a preventují i jiné nemoci
Dnes už dobře dostupná léčba není jenom o kompenzaci diabetu, ale je o tom, že pacient bude obecně zdravější. Řeč je tady o širší dostupnosti moderních léků, které příznivě působí na celý metabolismus, nikoli pouze na udržení hladiny cukru v krvi.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Současně odkazuje k datům Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] o vývoji nákladů na péči o diabetiky, které v roce 2023 činily 72 miliard korun. Ale už v roce 2023 byly 119 miliard korun a dneska se docela jistě přehouply přes 120 miliard korun ročně.
„Není to vykázaná péče jenom diabetologů a preskripce antidiabetické léčby, ale je to komplexní péče o pacienty s cukrovkou v České republice. A je to strašně moc peněz,“ uvedl k těmto nákladům prof. Prázný.
Vedle toho upozorňuje, že 29 % diabetiků v produktivním věku pobírá invalidní nebo předčasný důchod.
Chystá se Národní diabetologický plán
Diskuze o tom, kde najít prostředky k naplnění chystaného Národního diabetologického plánu, je podle profesora určitě namístě. Podle něj by se měl systém zaměřit na léčbu mladších pacientů tak, aby u nich nemoc nepostupovala a nevedla ke vzniku dalších potíží.
„Do budoucna bude ta moderní, nyní nákladná léčba zlevňovat, ale nyní nemáme jinou možnost, než začít tady tím způsobem,“ shrnul, kam by měla směřovat strategie péče o diabetické pacienty.
I když, jak upozorňuje, je osobně zastáncem nabádání pacientů ke zdravému stravování a pohybu, tak se ukazuje, že to moc nefunguje.
„Tohle lidem říkáme dekády, a nestalo se nic,“ uvedl s tím, že podobně jsou na tom ostatní státy ve světě.
Pro zajímavost zmínil Spojené státy, kde podle tamních diabetologů konečně klesla prevalence obezity.
„Ale není to tím, že by začali Američané cvičit, ale tím, že 17 procent Američanů bere antiobezitika,“ vysvětlil prof. Prázný s tím, že je přesvědčený, že se to v blízké budoucnosti projeví v USA i na prevalenci diabetu.
Veronika Táchová
