Do konce roku zpracují odborníci na sociální politiku 48 tezí, které povedou k udržitelnosti sociálních služeb. Zvažuje se povinný finanční podíl obcí a krajů na sociální služby, změna úhrad od klientů nebo pojištění dlouhodobé péče.
Některé z chystaných změn v systému sociálních služeb blíže zmínil na kongresu [1.10.] Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS] náměstek ministra práce a sociálních věcí David Pospíšil.
„Máme připraveno 48 podrobných tezí, jak reformovat sociální služby a dlouhodobou péči,“ uvedl na akci Pospíšil.
O změnách, které předloží jednotlivé odborné pracovní skupiny na danou oblast, nakonec rozhodne odborná komise. Ta poprvé zasedla tento týden v úterý. Do stávajícího nastavení sociálních služeb se chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] zasáhnout podle Pospíšila kvůli demografickému vývoji, kdy přibývá lidí s omezenou soběstačností a společně s tím rostou náklady na péči o ně.
Sociální služby chtějí do úhrad zapojit rodiny. Mají vyživovací povinnost
Což podle něj dokládá strmý nárůst příjemců příspěvku na péči v posledních letech. V roce 2024 příspěvek na péči pobíralo 423 800 lidí. Podle statistické predikce by jej mělo zhruba v polovině století brát 662 800 osob.
Do sociálních služeb v roce 2019 šlo v součtu 49,3 miliardy korun. V roce 2025 už to bylo 82,7 miliardy korun. Z toho kraje a obce se podílely loni na těchto úhradách částkou 13,8 miliardy korun.
Podporu domácích pečujících zlepšíme, říká náměstek David Pospíšil
K účasti municipalit na úhradách sociálních služeb Pospíšil poznamenal, že regiony se ve finančním podílu na sociálních službách často dost odlišují. Návrh k úpravě takzvaných směrných čísel by chtěl mít resort hotový do konce roku.
Povinný příspěvek obcí a krajů na sociální služby
Právě na narovnání těchto rozdílů mimo jiné cílí chystaná novela o sociálních službách. Podle Pospíšila by měla stanovit pevný podíl spoluúčasti u municipalit. Pro kraje by to mělo být minimálně pět procent, pro obce nejméně dvě procenta. Podle propočtů by tak kraje letos hradily 6,8 miliardy korun a obce 6,9 miliardy korun. Dohromady by šlo tedy o částku 13,7 miliardy korun.
„Volá se po spoluúčasti obcí a krajů. Povinnost uděláte jen v rámci rozpočtového určení daní. Bude to velmi kontroverzní věc, kterou chceme otevřít,“ řekl náměstek.
Spolu s tím by mělo dojít k úpravě úhrad za čerpané sociální služby od klientů. Ve službách, které by byly součástí regionální sítě, by maximální možné ceny i nadále určovala ministerská vyhláška. A i nadále by zachovala novela takzvaný ochranný limit, který musí klientovi služeb zůstat na osobní spotřebu poté, co uhradí ze svých příjmů ubytování a stravu v zařízení.
Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili
Sociální zařízení jako domovy pro seniory, se zvláštním režimem či pečovatelé mimo krajskou síť by si pak účtovali smluvní ceny. I na ty by se ale vztahovala podle Pospíšila určitá cenová regulace. Stanovila by se buďto podle nákladů, nebo podle nákladů s přiměřeným ziskem, uvedl.
Odměna pro pečující, poukázky na péči a koordinátoři
Zavést by se měla nově odměna pečujícího. Vypočítala by se jako určitý násobek životního minima. Částka by se vyčlenila z příspěvku na péči, který by se na registrované služby poskytoval v poukázkách.
„Odvedená péče by byla vyfakturovaná poskytovatelem sociálních služeb, následně by došlo k proplacení,“ popsal náměstek.
Vykázané sociální služby by pak mohl klient podobně jako je tomu u zdravotních pojišťoven sledovat a kontrolovat v aplikaci.
Tuzemské pojišťovny představily další ze svých domovů pro seniory
Nově by se mělo zavést pojištění na dlouhodobou péči. V tomto případě hovořil náměstek velmi neurčitě, když uvedl, že v diskuzi je více variant.
Příspěvek na péči by zůstal ve čtyřech stupních podle závislosti na pomoci. U klienta by se mohl hodnotit i počet hodin a intenzita potřebné podpory.
Juchelka zvažuje vyšší příspěvek na péči 4+. Jasno má být do konce roku
V obcích s rozšířenou působností by pracovali takzvaní koordinátoři péče. Pomáhali by klientům, jejich rodinám a institucím služby zajistit a sladit. Spolupracovali by také s nemocnicemi či léčebnami na návazné pomoci při pacientově propuštění. Obdobně dnes fungují takoví koordinátoři v onkologické péči. Ti se starají o to, aby na sebe zdravotní péče o pacienta navazovala a aby nečekal na některá vyšetření či zákroky zbytečně dlouho.
Národní plán investic do sociálních služeb
Novinkou v sociálních službách by mohl být podle stávajících plánů vládní zmocněnec, který by dohlížel a koordinoval investice namířené do sociálních služeb. Podkladem by mu pro to byl dokument zvaný Národní plán investic do sociálních služeb a zařízení.
Podle Pospíšila by se funkční období vládního zmocněnce pro naplňování Národního plánu investic do sociálních služeb nekrylo s obdobím vlády. Jeho funkční období má být šestileté.
Sociální služby žádají větší kontroly v zařízeních a jednotný registr
Pospíšil dále zmínil zapojení Národní rozvojové banky, komerčních bank i soukromého sektoru do zajištění infrastruktury pro sociální služby. Vytvořit by se mohly „akcelerační zóny“ s rychlejší výstavbou zařízení kvůli nedostatku péče. Nutné je podle něj ale změnit stavební zákon. Vytvořit by se měla i samostatná inspekce sociálních služeb po vzoru České školní inspekce, přiblížil Pospíšil.
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory
O změnách by měla diskutovat odborná komise pro reformu, podobná dřívějším důchodovým komisím. Poprvé se sešla tento týden. Pracovní skupiny začnou jednat od příštího týdne. Do konce roku by měly 48 tezí dopracovat.
Péče o pacienty v závěru života je v Česku dlouhodobě nepředvídatelná
Podle náměstka by první „malou novelu“ se změnami v uznávání kvalifikací měla vláda dostat do konce roku. Samotná reforma má upravit druhy služeb, standardy péče, financování i podporu pečujících. Následovat by mělo prosazení pojištění dlouhodobé péče.
–ČTK/RED–
