Až polovina Čechů nezůstává doma, když pociťuje příznaky covidu-19. To může být důvod šíření viru v zemi. K šíření nákazy přispívá i nízké vnímání rizika covidu, nedodržování opatření a nechuť k testování. Alespoň to ukázal výzkum Světové zdravotnické organizace [WHO] ve spolupráci s českými institucemi.

Kulturní specifikum české společnosti podle odborníku má být, že běžně zvládá unést určitou míru rizika. To je podle Heleny Hnilicové z Ústavu veřejného zdravotnictví v pořádku v době míru, klidu a pohody, protože tak lépe zvládáme stres. Jako nevýhoda se ale podle ní tato vlastnost ukazuje v době pandemie covidu. To je, když velká část populace nedodržuje opatření a doporučení.

„Jádro pudla je v nízkém vnímání rizika covidu-19 v české společnosti,“ vysvětluje Hnilicová s tím, že se příliš zdůrazňují opatření, lockdown a podceňuje se riziko šíření viru.

Podle ní se covidu-19 část společnosti příliš a někteří vůbec neobávají. A tak je třeba teď podpořit mlčící většinu a třeba i zpřísnit opatření, abychom pandemii už konečně zvládli…

Polovina Čechů s příznaky nákazy doma nezůstává

Její slova má potvrzovat i mezinárodní studie o chování lidí v pandemii covidu pod záštitou WHO. Podstatným a zarážejícím zjištěním této studie podle odborníků je, že téměř polovina z dotazovaných nezůstává doma, i když na sobě jasně pociťuje příznaky nemoci covid-19.

„Ukazuje to na nedostatek sdílení prosociálních hodnot a ochoty dělat něco pro druhé a pro společnost, i když to vyžaduje nějaké osobní náklady,“ komentuje výsledky Hnilicová.

Tvrdí, že když se dnes někdo necítí dobře je více než pravděpodobné, že má covid-19.

Covid-19 je na rozdíl od chřipky nemoc mnoha tváří

Lidé se v Česku kvůli opatřením cítí nesvobodní

Až 40 procent dotázaných ve studii souhlasí s tím, že většina opatření zbytečně omezuje jejich osobní svobodu. Oproti tomu 43 procent populace s tímto názorem nesouhlasí. Časté nedodržování některých z opatření pramení dle autorů studie i z toho, že 44 procent české populace nemá z nákazy koronavirem žádný strach. Alarmující pak podle nich je, že dodržování preventivních opatření je obecně nízké a v posledních týdnech ještě klesá.

Naopak třetina z dotazovaných má z nákazy velký strach. Přičemž až 46 procent lidí v Česku věří, že se dokáží infekci snadno vyhnout. Za obtížné to pak považuje pouhých 27 procent lidí.

Nákazy se nejvíce obávají starší lidé, daleko častěji ženy než muži a osoby z rizikových skupin, tedy nemocní a lidé starší 65 let. Riziko si více uvědomují také lidé, kteří znají někoho, kdo si infekcí covidem už prošel a lidé se zhoršenou ekonomickou situací. Na druhou stranu riziko z nákazy spíše nevnímají lidé, co jsou přesvědčeni, že média situaci zveličují. A ti, kteří věří zdravotníkům.

3R už Češi znají, přesto je ne vždy dodržují

„V Česku se nejvíce dodržují takzvaná 3R, roušky, ruce, rozestupy, míra jejich dodržování v lednu je 77 až 84 procent,“ říká Helena Hnilicová.

Dodává však, že ani takové číslo není dostatečné, jinak se to totiž dá také interpretovat, že až 15 procent nedodržuje známá 3R. Což je poměrně velká část rizikových lidí. Potíže mají Češi dále s dodržováním omezení návštěv členů rodiny a přátel [41 %]. A velmi málo pak zůstávají doma při příznacích covidu.

„Častěji jsou to lidé, kteří se domnívají, že jsou k infekci náchylní, ale očekávají její lehký průběh,“ doplňuje.

Naopak preventivní opatření dodržují osoby, které věří vládě a dále starší osoby, ženy a lidé v horší finanční situaci.

Šíření nákazy nutí Čechy i myslet na vlastní zdraví

Dobrá zpráva zjištěná ve výzkumu je, že v době pandemie zvyšují počty lidí, kteří se kvůli covidu snaží zlepšovat svůj životní styl. Například jedí zdravější stravu, omezili spotřebu alkoholu, cigaret a začali se pravidelně hýbat. V lednu to bylo kolem 41 procent a v lednu už jich bylo více než polovina.

„Česká společnost se chová obecně rizikově ke svému zdraví a to i mimo pandemii,“ uvádí Hnilicová s tím, že změna životního stylu v době covidu je jednoznačně pozitivní trend.

Studie WHO se pro srovnání uskutečnila ve třech etapách. A to koncem loňského srpna, listopadu a pak se data o chování lidí v covidu sbírala ještě koncem ledna 2021. Studie byla pod záštitou WHO a v Česku se na ní podílely Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK a Ústav pro zdravotní gramotnost.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here