Na MZ ČR vznikla nová rada pro onkologický program

0
180
onkologicky_program
Foto: Pixabay.com

Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] se chce zaměřit na organizaci a propojení onkologické péče v Praze a středních Čechách. Na včerejším [11.8.] jednání senátního výboru pro zdravotnictví to řekla náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková. Na úřadu proto vznikla rada pro onkologický program.

Onkologická péče v Česku se potýká s nedostatkem personálu, který je citelný hlavně v některých z regionů. Mnoho z pacientů za ní musí cestovat do vzdálených míst nebo dlouho čekat na vyšetření. Situaci dle odborníků zřejmě nevyřeší ani plánovaný Český onkologický institut [ČOI] v pražské vinohradské nemocnici. Už kvůli tomu, že jen odčerpá personál ze stávajících onkologických center. Pokud ten bude mít zájem do něj přejít.

Další „úskalí“ léčby rakoviny je její úspěšnost. Což vede k nárůstu počtu pacientů, kteří jsou v jeden čas léčení či pravidelně sledovaní po vyléčení. Při včasné diagnostice a kvalitní léčbě se tak rakovina stává čím dál častěji chronickou nemocí. Za posledních osm let se počet pacientů s rakovinou léčených ve specializovaných centrech zdvojnásobil.

A právě to generuje stále vyšší výdaje ze systému veřejného zdravotního pojištění. Náklady na léčbu onkologických onemocnění loni dosáhly tří miliard korun. Celý systém veřejného zdravotního pojištění by měl letos hospodařit s částkou kolem 400 miliard korun.

Národní rada pro Národní onkologický program

Martina Koziar Vašáková na jednání výboru uvedla, že na ministerstvu vznikla Národní rada pro implementaci Národního onkologického programu. Ta mimo jiné pracuje na společné organizaci onkologické péče od praktických lékařů, ordinací specialistů, přes onkologická oddělení nemocnic po komplexní onkologická centra [KOC].

„Na strukturu KOC nikdo sahat rozhodně nechce, ale uvažujeme o reorganizaci struktury, zejména pro Prahu a Středočeský kraj,“ uvedla Koziar Vašáková.

Na ministerstvo jsem si nešla odpočinout, říká Vašáková

Pacienti s rakovinou ze Středočeského kraje na rozdíl od nemocných z jiných regionů totiž nemají jasné krajské komplexní onkologické centrum, pod které by automaticky spadali.

Jsou tu však i další problémy. Objednávací doby například na mamografická vyšetření v některých regionech překračují i dva měsíce. Podle odborníků jsou v Česku někde přeplněná centra, která nestíhají, ale i taková, která mají objednávací dobu dva dny. To vše za situace, kdy například mamografické přístroje v Česku běží na 60 procent jejich kapacity. Nemá je totiž kdo obsluhovat, případně vázne zájem o jejich plné využití. Ve zvládání náporu pacientů jsou pak mnohem flexibilnější soukromá zařízení.

Nové onkologické centrum vzbuzuje rozpaky

Problém podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause [ODS], který byl ředitelem Fakultní nemocnice Brno, zázračně nevyřeší ani vybudování Českého onkologického institutu za sedm miliard korun z evropského Fondu obnovy. Ten má vzniknout v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Projekt, se kterým přišel premiér Andrej Babiš [ANO], budí kontroverze i mezi odborníky. Kriticky se k němu vyjádřila i Česká onkologická společnost [ČOS].

„Nejdůležitější je kvalifikovaný personál, který vzniká mnoho a mnoho let. Ten je k dispozici jenom ve stávajících nemocnicích. Nutně bude muset použít personál ze stávajících nemocnic, což jistě nebude organizačně jednoduché,“ uvedl Kraus.

Obdobně se v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjádřil i mamodiagnostik Jan Daneš. I podle jeho názoru vybudování velkého onkologického centra ve vinohradské nemocnici není úplně třeba. Potřeba jsou u nás naopak onkologové a zdravotní sestry.

„Já osobně bych ty peníze dal na zlepšení kvality těch stávajících center a zamyslel bych se nad tématem ambulantních onkologů,“ řekl svůj názor.

Žádanky na mamografii jinde nemají, říká Jan Daneš

Právě ti by podle něj totiž v budoucnu mohli převzít do péče určitou část pacientů.

V případě zamýšleného onkologického centra je však určitá potíž, že by na jeho vznik přispěla EU dotacemi. A vybudování centra je i součástí Národního plánu obnovy. Dochází tak ke křížení zájmů. Buď za dotace vybudovat velké onkologické centrum, které u nás ale podle odborníků není potřeba, nebo zůstat bez dotací na zřízení takového centra.

Situace se dá ještě dořešit

Podle Jiřího Mayera, který je přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky brněnské fakultní nemocnice a předseda České hematologické společnosti, není aktuální situace dobrá. Na druhou stranu podle něj ale nemusí dojít nutně k omezení péče, bude-li ta rovnoměrně rozprostřena po republice.

„Je potřeba skutečně dobře definovat potřeby a tam ty peníze dát,“ uvedl.

Podle něj se organizací onkologické péče bude zabývat i Ústavní soud, který dostal podnět na toto téma. Podle něj by měla být veškerá léčba dostupná v kterékoli nemocnici.

„Domnívám se, že inteligentní centralizace je skutečně smysluplná a prospěšná i pro pacienty, ale to neznamená, že bychom neměli diskutovat o dostupnosti,“ upřesnil.

Podle něj ani péče o pacienty s hematoonkologickými problémy není v zemi rozložena rovnoměrně. V některých krajích není dostatek odborníků na tyto druhy rakoviny krve.

Další úskalí onkologické léčby je podle Krause i Mayera paradoxně její úspěšnost, která vede k nárůstu počtu pacientů, kteří jsou v jeden čas léčeni nebo pravidelně sledováni po vyléčení. Generuje to stále vyšší náklady pro systém veřejného zdravotního pojištění. Další vysokou položku představují moderní léky.

„Nepřizpůsobuje se tomu úhrada. Některá pracoviště jsou na hraně kapacity a mohlo by dojít i k ohrožení péče,“ upozornil Mayer.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here