Spotřební daň na nealko slazené nápoje cukrem ve výši 20 % by vedla ke snížení nadváhy a obezity u lidí v Česku až o 1,5 % za deset let. Tím pádem by tolik lidí netrpělo cukrovkou, nemocemi srdce a cév, artrózou a dalšími nemocemi kloubů.
K nadváze a obezitě se totiž váže až 270 nemocí. Mezi ty nejčastější, které lékaři diagnostikují u většiny obézních lidí i lidí s nadváhou, patří cukrovka 2. typu. A i když se na veřejnosti objevují zprávy o tom, že je načase, aby do úhrad ze zdravotního pojištění vstoupily léky na hubnutí pro ty nejvíce obézní s tím argumentem, že tím zdravotnictví sníží náklady na léčbu nemocí u nich, odborníci z iniciativy Ministr zdraví přicházejí s docela jinou intervencí. A tou je zavedení spotřební daně na nápoje slazené cukrem.
„Naše studie potvrzuje, že zdanění slazených nápojů může být jedním z efektivních nástrojů prevence. Zlepšení se samozřejmě nestane přes noc. Z dlouhodobého hlediska by tento krok měl jednoznačně pozitivní dopad na veřejné zdraví a změnu spotřebního chování,“ říká Eliška Selinger, lékařka, nutriční specialistka z think tanku Ministr zdraví.
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
Díky zavedení speciální daně na slazené nealko nápoje by lidé nejenže snížili svou tělesnou hmotnost, ale často by ji ani nenabrali. A tak by neměli ani co hubnout a co léčit. Slazené nealko nápoje, které přispívají k nárůstu hmotnosti už u malých dětí, by tolik nekupovali.
Výrobci ovlivňují spotřebitele, na výrobce pak platí stát
Jak dokládá analýza Ministra zdraví, nespočet podobných zahraničních studií a letité zkušenosti u jiných speciální daní zatížených produktů, jsou to právě daně a potažmo konečná cena, které ovlivňují nejen chování spotřebitelů, ale i samotných výrobců. Ti hlavně pak mají motivaci na trh uvádět produkty s méně zdraví škodlivými přídavky.
Pokud se výše daně naváže na množství cukru obsaženém v nápoji, jako je tomu v Polsku nebo od loňska i na Slovensku, výrobci začnou obratem do obchodů dodávat nápoje s nižším ne-li žádným cukrem. A mezi spotřebiteli, včetně dětí, je o ně vzhledem k nižší ceně podstatně větší zájem.
„Z pohledu veřejného zdraví i ekonomiky dává smysl investovat do prevence. Pokud opatření dokáže snížit výskyt závažných onemocnění a zároveň ulevit veřejným rozpočtům, je namístě o něm vést seriózní odbornou a politickou debatu,“ říká k zavedení speciální daně na slazené nealko nápoje Selinger.
WHO: Alkohol v Evropě je moc levný. To přináší zdravotní riziko
V této souvislosti je třeba upozornit, že v Česku se nejenže nezdaňují slazené nealko nápoje. Ale doteď chybí regulace prodeje energetických nápojů. To je nápojů rovněž s vysokým obsahem cukru, dále i kofeinu a dalších stimulačních látek. V obchodech si je tak stále běžně kupují děti jakéhokoli věku. To přesto, že se v posledních čtyřech letech ve Sněmovně nespočetněkrát diskutoval návrh zákona, který měl omezit prodej energetických nápojů dětem do 15 nebo 16 let. Úprava ale takzvaně spadla pod stůl s tím, jak skončil mandát členům předchozí Sněmovny.
20% spotřební daň na nealko slazené nápoje
S tím, jak přibývá dětí a dospělých s vysokou tělesnou hmotností, upozorňují odborníci z Ministra zdraví na to, že jednou z hlavních příčin je vysoká spotřeba slazených nealko nápojů v Česku. A dále na to, že pokud by došlo k zavedení dodatečné daně – spotřební daně – na cukrem slazené nápoje ve výši 20 %, došlo by k omezení spotřeby slazených nealko nápojů. A nakonec i ke zpomalení růstu počtu pacientů s civilizačními nemocemi.
Novo Nordisk rozjel prodej nových tablet Wegovy na hubnutí v USA
„Zavedení 20% daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by podle modelového odhadu v horizontu deseti let vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 %. A k poklesu BMI u přibližně 56 833 osob,“ uvádí odborníci z Ministra zdraví, kteří ve své analýze vycházejí z desetiletého sledování dospělých osob ve věku od 25 do 64 let.
Při takové intervenci [daňové zatížení] by se snížil výskyt cukrovky 2. typu u více než 10 tisíc osob, ischemické choroby srdeční u více než 3 200 osob. A přes tisíc lidí by nedostalo cévní mozkovou příhodu, lidově řečeno mrtvici. Mimo to by lidé díky úbytku hmotnosti nebo tomu, že by ideálně žádnou nadváhu či obezitu nikdy neměli, netrpěli tolik kloubními potížemi, jako je artróza.
Slazené nápoje bývají levnější než voda
V konečném důsledku by takové opatření, zavedení takzvané daně z neřesti podobně jako je tomu u nápojů s obsahem alkoholu [s výjimkou tichého vína, které má 0 sazbu spotřební daně pozn. red.], přineslo podle odhadu analýzy Ministra zdraví čisté úspory zdravotnictví přesahující 1,1 miliardy korun za deset let. To bez zahrnutí inkasa 20% spotřební daně ze slazených nealko nápojů do státní pokladny.
„Je potřeba zdůraznit, že studie pracuje jen s omezeným výčtem onemocnění, u nichž je vztah k tělesné hmotnosti dobře doložen. Nezahrnuje řadu dalších zdravotních problémů, na které má změna hmotnosti prokazatelný vliv,“ upozorňuje na další pozitivní efekt takového opatření Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen iniciativy Ministr zdraví.
Nevyspalých dětí v Česku přibývá! Usínají totiž příliš pozdě
Na mysli má například vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, nealkoholové onemocnění jater, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad. I tato onemocnění se často váží k vysoké tělesné hmotnosti.
„Skutečné zdravotní přínosy tak mohou být ještě vyšší než jaké model odhaduje,“ dodává Smejkal.
Navíc zmíněná analýza pracuje pouze se zavedením speciální daně na nealko nápoje slazené cukrem. Pokud by se zdanění vztáhlo na širší okruh slazených nápojů, přínosy by byly daleko výraznější.
Zkušenosti ze zemí, kde se slazené nealko více zdaňuje
Změnu chování výrobců i spotřebitelů po zavedení spotřební daně na slazené nealko nápoje dokládají i zkušenosti z jiných zemí.
V Británii po zavedení daně došlo v letech 2015 až 2020 ke snížení obsahu cukru v nealko nápojích v průměru o 46 procent. Podobnou reakci vyvolalo daňové zatížení také u výrobců, kteří dodávají nápoje na trh v Irsku nebo Portugalsku. Tam už došlo i ke zmírnění tempa nárůstu obezity a nadváhy u dětí a dospělých.
Spotřební daň na slazené nealko na Slovensku funguje. Spotřeba klesla
Vysoký nárůst lidí s nadváhou a obezitou už si vyžádal podobné opatření také v Jihoafrické republice. A i tam se ukázalo, že reakce výrobců těchto nápojů byla okamžitá. Opatření vedlo v prvních letech jeho platnosti ke zvýšení cen. Vedlo k poklesu nákupů a spotřeby cukru i kalorií u těchto nápojů.
Roche jde do léků na hubnutí. Spolupracuje se Zealand Pharma
Zvláštní daňové zatížení slazených nealko nápojů podle obsahu cukru v nich od loňska zavedla i slovenská vláda. Například u sirupů, kde je obvykle vyšší koncentrace cukru a dalších škodlivých látek, propadla spotřeba za první půlrok platnosti nové spotřební daně až o 15 procent. Přičemž největší propad na trhu tam loni vykázal prodej nejlevnějších nápojů s obsahem cukru v tom největším objemu.
–VRN–
