Na dovoz léčiv do USA bude 15% clo, dovoz do EU bude bez cla

0
81
do_USA
Tlak prezidenta Donalda Trumpa na farmaceutické firmy, aby snížily v USA své ceny, je nepřetržitý. Jeho celní politika pak nyní přivádí mnoho evropských firem k rozšiřování výroby v USA. Foto: Daniel Torok, The White House

Evropská komise tento týden navrhla [28.8.] zrušení cel na dovoz amerického průmyslového zboží. Je to součást obchodní dohody mezi EU a USA, která má vést k retroaktivnímu snížení amerických cel na dovoz aut, ale i léčiv z Evropské unie.

Komise o tom informuje v prohlášení. Návrh je prvním krokem k realizaci rámcové dohody uzavřené mezi EU a Spojenými státy minulý týden. Písemná dohoda přitom potvrzuje předběžnou ústní dohodu z července mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Důležité je, že návrh zahrnuje 15% strop u cel na většinu dovozu z EU do USA. A to včetně léčiv, ale i  automobilů, polovodičů a dřeva. V opačném směru má činit nula procent.

U cel na dovoz léčiv do USA jasno není. I 15% cla ale vyvolají změny

Nyní se uplatňují podle dohody Světové obchodní organizace [WTO] z roku 1994 na většinu farmaceutické výroby mezi Spojenými státy a Evropskou unií a naopak buďto žádná, nebo velmi nízká cla.

Sedmadvacítka souhlasila také s nákupem amerických energií za 750 miliard dolarů [cca 16 bil. Kč] a s vyššími investicemi, to v objemu 600 miliard dolarů [cca 12,5 bil. Kč], do amerického vojenského vybavení.

Spojené státy souhlasily se snížením cel na automobily vyrobené v Evropské unii z 27,5 procenta na 15 procent od prvního dne měsíce, ve kterém bude předložen daný legislativní návrh EU. Znamená to tedy od 1. srpna.

„Evropská komise předkládá první dva návrhy, které připravují cestu pro provedení společného prohlášení mezi EU a USA z 21. srpna. Jde o první kroky, které zajišťují, že USA sníží cla pro klíčový automobilový průmysl retroaktivně od 1. srpna,“ píše unijní exekutiva.

Šéf Linetu kvůli vyšším clům nevylučuje výrobu v Americe

Podle Komise jde o kroky, které přispívají k obnově stability a předvídatelnosti v obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA. A kroky, které prospějí pracovníkům i firmám na obou stranách Atlantiku.

Dohodu kritizuje opozice. Koalice ji chválí

První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry. Oba návrhy musí nyní schválit Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, a to v řádném legislativním postupu.

Dohodnutou patnáctiprocentní celní sazbu při dovozu většiny zboží z Evropské unie do Spojených států nelze považovat za úspěch unie, myslí si místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Za přijatelnou by považoval desetiprocentní sazbu.

„Desetiprocentní sazbu bych považoval ještě za přijatelnou, 15 procent není rozhodně možné považovat za úspěch EU, tím spíše, že jsou tam energetické a obranné závazky. Ale vzhledem k současné kondici Evropské komise to mohlo dopadnout i hůř,“ uvedl.

Švýcarský koncern Roche masivně zainvestuje do výroby v USA

Bývalého ministra průmyslu a obchodu netěší, že lepší podmínky si dokázala vyjednat Británie, která se v květnu s USA dohodla na základním desetiprocentním clu. Británie letos v květnu jako první uzavřela dohodu o snížení cel s USA. Dohoda potvrdila kvóty a celní sazby na britské automobily a zrušila cla na britský letecký průmysl. Ponechala v platnosti cla na ocel.

Naopak koaliční politici označují dohodu za maximum možného, oceňují hlavně to, že přináší stabilitu a předvídatelnost.

„Na druhou stranu je dohoda, byť není ideální, lepší, než kdyby byla vedena zcela nesmyslná celní válka,“ myslí si předseda sněmovní frakce TOP 09 Jan Jakob.

Zavádění cel je z ekonomického hlediska nesmysl a nemůže přinést pozitiva nikomu, tvrdí.

Jak 15% cla hodnotí ministr Výborný a europoslanec

I ministr zemědělství Marek Výborný [KDU-ČSL] pokládá dohodu za maximum možného.

„Výsledek pro evropský obchod a průmysl není na jásání. Je ale dobře, že je dohoda, a tím snad končí zmatky a nejasnosti kolem obchodních vztahů s USA,“ sdělil Výborný, který za dobrou zprávu považuje to, že se dojednala jasná a předvídatelná pravidla.

Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře [SPD] je dohoda naprosto nevyvážená v neprospěch EU.

„Fatálně zvyšuje závislost EU na dovozu energetických surovin a zbraní z USA. EU nedojednala prakticky nic,“ řekl Hrnčíř.

Po Roche, Novartisu, Mercku posílí výrobu v USA i AstraZeneca

Naopak europoslanec Luděk Niedermayer [TOP 09] označil dohodu o sazbě 15 procent za logický výsledek.

„Jít pod něj by bylo pro amerického prezidenta zřejmě zničující, zatímco nad ní by EU zřejmě zvolila tvrdou reakci, neb většina obchodu by byla vážně poškozena. V dnešní situaci je to úspěch nasazení a dlouhých jednání zástupců Evropské komise. Lze jen doufat, že ob týden nedojde k zpochybňování dohody,“ uvedl.

Nová rovnováha je podle jeho názoru křehká, v rozporu s ekonomickou efektivitou a zřejmě zakládá půdu pro další a další konflikty.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here