Tuberkulózou loni v Česku onemocnělo 444 lidí. 26 z nich zemřelo. Zatímco v tuzemsku je počet nemocných nejnižší v historii, na Slovensku nemocných lehce přibylo. Příčinou jsou špatné sociální podmínky. A aktuální se stává i otázka změny péče u této nemoci v ČR.

Slovenští lékaři loni zaznamenali 281 pacientů s tuberkulózou. To je o 32 více než předloni. Slovenští pneumologové vzestup onemocnění zaznamenali u menšinových skupin, které nemají přístup k tekoucí vodě. Alespoň tak to zaznělo na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti [SPFS], který se konal 24. až 26. října v Olomouci.

Více: Pneumoonkologie zažívá boom, tvrdí plicní lékaři

„Tuberkulóza je a vždy byla sociální nemoc. Nejvíce jsou ohroženi lidé na okraji společnosti, ale i zdravotníci, kteří je léčí,“ vysvětlil na kongresu vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce Jiří Wallenfels.

Ale i biologická léčba

Rizikovou skupinou pro rozvoj tuberkulózy jsou i pacienti, kteří podstupují biologickou léčbu. Její nasazení může v těle probudit doposud neprojevenou tuberkulózní infekci.

Rozhodně bychom před tuberkulózou měli být stále na pozoru. Česká republika sice patří k zemím s nejnižším výskytem této infekce, přesto u nás loni kvůli ní zemřelo 26 lidí. Prevencí rozšíření tuberkulózy je kromě osvěty i boj s bezdomovectvím a také s kouřením. U kuřáků je totiž vyšší riziko rozvoje nemoci,“ řekl Jiří Wallenfels.

Infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka, se projevuje především dlouhotrvajícím kašlem s vykašláváním hlenů, teplotou a potížemi s dýcháním. Lidé nakažení tuberkulózou se obvykle cítí malátní, ubývají na váze a někdy také vykašlávají krev.

Změna způsobu péče

Pneumologové se nyní snaží změnit způsob, jakým je s pacienty zacházeno. Jakmile totiž lékaři nemocnému tuberkulózu potvrdí, musí jej okamžitě izolovat. V nemocnici tak pacienti tráví týdny, měsíce a někdy i roky. Pomoci by mohla nová vyhláška, která by u vybraných pacientů umožňovala zkrátit dobu izolace a pobytu v nemocnici. V nich u nás tuberkulózní pacienti stráví v průměru dva až tři měsíce. To dokud nejsou takzvaně kultivačně negativní.

„Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 tisícům korun. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ uvedla přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková.

Česká republika je podle tuzemských plicních lékařů přitom v této věci ve srovnání s ostatními zeměmi EU raritou. Nikde jinde totiž pacienty včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, ve většině případů a na tak dlouhou dobu nezavírají. Péče, kdy je nemocný doma a lékař za ním pouze dochází, je běžná i na Slovensku.

Což na kongresu plicních lékařů potvrdili i lékaři ze Slovenska, kde může být pacient nakažený tuberkulózou v ambulantní péči od prvního dne.

„Závisí to ovšem na tom, jestli je ochotný a vůbec schopný akceptovat to, že dokud bude infekční, musí zůstat v takzvané domácí izolaci. Běžnou praxí bývá, že si pacienta necháme dva týdny v nemocnici, abychom si ověřili, že dobře reaguje na léčbu, a teprve poté jej pustíme do ambulantní péče,“ řekl na kongresu primář I. oddělení pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie Ivan Solovič.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here