Rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc, rozvoj boom pneumoonkologie, změna péče o tuberkulózní pacienty, dýchání a stres, projekt Lucas… To a další řešili 24. až 26. října čeští a slovenští plicní lékaři na svém XXI. kongresu v Olomouci.

Kongres pořádala Česká pneumologická a ftizeologická společnost [ČPFS] ČLS JEP a Slovenská pneumologická a ftizeologická spoločnost [SPFS]. Z jednání odborníků vyplynulo, že plicní nemoci připraví ročně o život více než 10 000 Čechů. Přitom rostou i počty pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem i počty žen s rakovinou plic.

Na druhou stranu dochází k prudkému vývoji medicínských poznatků a moderní léčby, díky kterým se daří udržovat nemoci lépe pod kontrolou. Věříme, že časem se z některých smrtelných plicních nemocí stanou nemoci chronické,“ uvedl přednosta kliniky plicních nemocí a tuberkulózy a místopředseda ČPFS ČLS JEP Vítězslav Kolek.

Přesto si například diagnózu zhoubného nádoru plic v Česku ročně vyslechne 4 478 mužů a 2 304 žen. Karcinom plic je přitom vůbec nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Podle lékařů se na nemoc přichází pozdě. Nádorů, které se dají vyoperovat, je i přes obrovský pokrok pneumoonkologie pouze 10 až 15 procent ze všech. I proto ČPFS nyní jedná o možnosti celostátního programu časné detekce, který by byl spojen s kampaní podporující odvykání kouření. Program by se podle ČPFS týkal až 390 tisíců vysoce rizikových Čechů.

Pneumoonkologie zažívá boom

Na kongresu dále zaznělo, že lékaři by měli u pacientů podporovat optimismus. To znamená, že by lékaři měli umět s pacienty se smrtelnými nemocemi i správně komunikovat.

„Máme k dispozici moderní léky, imunoterapeutické, biologické, které umí prodloužit život člověka s rakovinou plic i v metastatickém stadiu až trojnásobně. A máme před sebou lidi, kteří chtějí žít plnohodnotný život, a nyní tu šanci opravdu mají,“ uvedl Vítězslav Kolek.

Dodal, že úkolem lékařů je pacienty i povzbudit. Vyprovokovat v nich optimismus a bojovat společně s nimi o každý den jejich hodnotně prožitého života.

„Pneumoonkologie zažívá obrovský boom a věřím, že díky pokrokům v léčbě budeme moci pacientům nabídnout možnosti, o nichž se nám dříve ani nezdálo,“ doplnil Kolek.

Dýchání a stres

Astma a psychika jsou jako sestry, které chodí spolu, zaznělo na kongresu. Podle lékařů dlouhodobý stres nahrává astmatu. A naopak astma zhoršuje psychiku. V Česku přitom trpí astmatem osm procent populace. Tedy asi 800 tisíc lidí.

„Počet lidí s touto nemocí neustále mírně narůstá. Zkrátka nežijeme přirozeným způsobem života. Dýcháme znečištěné ovzduší. Jíme průmyslově vyráběné potraviny. Málo se pohybujeme,“ vysvětlil vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce Petr Čáp.

„Zhruba 70 procent života strávíme v zaměstnání. Z toho v 90 procent v interiérech. Náš životní styl není ani přirozený, ani zdravý,“ upřesnil.

Podle něj je pak stres jedním z jednoznačných faktorů, který provokuje astma. Jeho slova potvrdil i psychiatr Radkin Honzák.

„Dušnost je spojena s úzkostí a naopak. Obavy z udušení a snaha dostat do sebe co nejvíce vzduchu může paradoxně k dušnosti vést,“ řekl.

Dodal, že nástup úzkosti, paniky a s ní spojený pocit dechové nedostatečnosti umí v mnoha případech rozehnat prosté cvičení.

„Několik prostých cviků vyvolá hormon irisin, který pozitivně ovlivní mozek, a ten si lépe poradí s pocity úzkosti a následně dušnosti,“ vysvětlil.

Podle plicních lékařů vliv psychiky lze pozorovat nejenom u astmatu. Stres je přítomný i u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí i s rakovinou plic.

„Plicní lékařství by vždy mělo jít ruku v ruce s psychologickým poradenstvím. Pokud je pacient aktivní, pracuje a vede sociální život i s těžkou nemocí, snáší nemoc mnohem lépe než jedinec, který se uzavře a zcela rezignuje,“ řekl v této souvislosti Vítězslav Kolek.

Chronická obstrukční plicní nemoc

Svůj vlastní blok na kongresu měla i chronická obstrukční plicní nemoc [CHOPN]. S ní se aktuálně v Česku léčí cca 300 tisíc pacientů. Dalších cca 300 tisíc lidí podle plicních lékařů neví, že touto nemocí trpí.

„Problém je, že přesné stanovení diagnózy CHOPN není vždy správné. Zejména při základním vyšetření,“ vysvětlil přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Podle něj je pro řádné potvrzení diagnózy a pro určení formy a rozsahu postižení vždy třeba podrobnější vyšetření v ambulanci plicního specialisty, včetně zobrazovacích metod, odběrů krve a hlenů.

Dodal, že zatímco diagnózu musí stanovit plicní lékař, na následné péči o lehčí pacienty by se mohl v budoucnu podílet praktický lékař. Pneumolog by byl k dispozici pro konzultace. Nákladná a komplikovaná péče o těžké formy CHOPN by zůstala u specialistů.

Roli hrají i klimatické změny

Jak se dotýká změna klimatu českých pneumologů, nastínila na kongresu plicních lékařů předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy ČPFS Martina Šterclová.

 „Klimatické změny mění výskyt nemocí. Ty se pak objevují v místech, kde by je lékaři nečekali. […] Důvod je, že lidé i kvůli změně klimatu migrují tam, kde najdou obživu, a přinášejí s sebou infekce a nemoci, na něž stávající populace nebyla zvyklá. Český pneumolog tak může narazit na nemoc, jež se v ČR vůbec nevyskytuje,“ řekla.  

 Podle ní průběh chronických nemocí ztěžují i teplotní změny.

„Vedra ve velkých městech například zvyšují úmrtnost pacientů s plicními chorobami, prachové či písečné bouře vedou k častějším exacerbacím,“ upřesnila.

Projekt Lucas i tuberkulóza

Na kongresu plicních lékařů zazněly i průběžné výsledky projektu Lucas. To znamená prvního nezávislého projektu v ČR zaměřeného na data o cestě pacienta s rakovinou plic tuzemským zdravotním systémem a včasné pomoci pneumoonkologie.

„V rámci programu týkajícího se pneumoonkologie mimo jiné zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba. Jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zjišťujeme typy nádorů a jejich strukturu. V databázi už máme data od 1 450 nemocných. A to ze sedmi největších specializovaných center a další budou přibývat,“ vysvětlil Vítězslav Kolek.

Na kongresu vystoupili slovenští plicní lékaři, kteří s českými kolegy sdíleli zkušenosti s tuberkulózou. Řešila se i chystaná změna vyhlášky, která by umožňovala u vybraných pacientů v Česku zkrátit dobu izolace a pobytu v nemocnici. Na Slovensku přitom již domácí péče u pacientů s TBC funguje.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here