Vývoj covidové vakcíny je podle odborníků technologická revoluce ve vývoji vakcín vůbec. Farmaceutické firmy dokázaly vynalézt účinnou a bezpečnou vakcínu, která má zachránit životy milionů lidí, za jedenáct měsíců.

Sekvenci nového koronaviru, jež se začal na konci roku 2019 šířit v jihočínském městě Wuchanu v provincii Chupej, vědci zveřejnili 10. ledna 2020. Již v té době začaly farmaceutické firmy investovat do vývoje vakcíny miliardy amerických dolarů a veškerá jejich pozornost se soustředila pouze na její vývoj. Následně je podpořila masivní finanční podpora ze strany států z celého světa.

„To, co se odehrálo za posledních jedenáct měsíců je naprostá revoluce. To si nikdo nedovedl představit,“ uvedl Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR na webináři České mikrobiomové společnosti a Strategie AV21.

Upozornil, že vývoj vakcíny významně urychlily již poznatky získané z vývoje vakcín proti SARS a MERS [jde taktéž o nemoci vyvolané koronaviry působící respirační potíže, pozn. red.], jejímž šíření se nakonec podařilo zabránit. Farmaceutické firmy proto od snahy vyvinout účinnou vakcínu proti SARS a MERS upustily. Avšak vědecké informace zužitkovaly právě při vývoji vakcíny proti covidu-19.

Proč se nechat očkovat proti covidu

Peter Šebo upozorňuje, že brzy dostupné vakcíny proti covidu se testovaly v rozsáhlých klinických studií na 30 až 50 tisících lidech. Což ukazuje na jejich vysokou bezpečnost a velmi vysokou účinnost, vyšší než 92 procent.

„Jak dlouho ochrana potrvá zatím nelze říci, ale je dobrá naděje, že T-buněčná paměťová složka bude dlouhodobá,“ řekl.

Podle něj vakcíny nevytvoří skoro určitě slizniční imunitu. To znamená, že očkované osoby budou moci virus dále přenášet. Právě proto je podle Šeba důležité, aby se naočkoval co nejvyšší podíl populace. Tím se sice nepodaří nový virus úplně vymýtit, ale postupně se bude adaptovat a tím se z něj stane pro lidi méně virulentní, tedy méně nebezpečný virus.

Rusko, Čína, Velká Británie a brzy snad i Česko

Již letos v září schválilo ruské ministerstvo zdravotnictví vakcínu proti covidu s názvem Sputnik V. Tu vyvinul v extrémně krátkém čase tamní Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Vakcína Sputnik V se ještě dotestuje na 40 tisících lidech

„Jsem přesvědčen, že ruská vakcína Sputnik V bude fungovat velice dobře, i když se tady tomu lidé smějí,“ vyjádřil se k ruské vakcíně Šebo s tím, že ruští vědci při jejím vývoji použili dva různé adenovirové vektory. A to je dle jeho slov výhoda.

„Dvouvektorová ruská adenovirová vakcína Sputnik V má tu výhodu, že protilátky proti virovému nosiči nerozeznají a neoslabí druhou imunizační dávku,“ vysvětlil.

Ještě předtím spustila očkování Čínská lidové republika [ČLR]. Ta podle dostupných informací svou vakcínou proti covidu očkuje tamní obyvatelstvo již několik měsíců.

Čína nabízí Číňanům očkování proti covidu za 60 USD

V úterý 8. prosince začala s hromadným očkováním také Velká Británie. Ta používá vakcíny od americké a německé firmy Pfizer a BioNTech. Aplikaci vakcín v nouzovém režimu povolila britská léková agentura MHRA již 2. prosince. Vakcínu v Británii dostala jako první 90letá žena ze Severního Irska, která uvedla, že je to pro ni ten nejlepší dárek k jejím narozeninám.

Technologické postupy vývoje covidové vakcíny

Aktuálně se vývojem vakcín proti covidu-19 zabývá zhruba 150 farmaceutických firem v různých fázích jejich hodnocení. Jde o adenovirové vakcíny. Ty vyvíjí například AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, Janssen, Johnson and Johnson nebo CanSino. V Rusku jde o zmiňovanou vakcínu Sputnik V. Dále DNA vakcíny, jimiž se zabývají firmy Inovio, Genexin. A pak známé mRNA vakcíny například od společností Pfizer a BioNTech, americké firmy Moderna a německé CurVac.

„Většina vakcín, které jsou v registraci, vyvolávají obě imunity [B-lymfocyty a T-lymfocyty],“ uvedl Peter Šebo.

Živé viry se podle něj u vakcín proti covidu nepoužívají. Podle něj není na místě se vakcíny proti covidu obávat.

„Jde o to, aby jeden neohrožoval druhé, na zápal plic vyvolaný novým koronavirem dnes umírají i mladí zcela zdraví lidé ve věku 30 let,“ uzavřel svůj příspěvek.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here