Jednorázová vakcína společnosti Johnson & Johnson [Vaccine Janssen] chrání i proti delta mutaci viru. Potvrzují to výsledky studií z Jihoafrické republiky, kde delta mutace převládá a lidé se očkují hlavně látkou Janssen.
„Ze všech údajů, které sledujeme, vyplývá že po naočkování vakcínou od Johnson & Johnson následuje rychlá a dlouhodobá reakce imunitního systému proti variantě delta,“ uvedla koncem minulého týdne vedoucí jihoafrické rady lékařského výzkumu Glenda Grayová.
Dodala, že při jejich sledování zjistili u očkovaných překvapivě dlouhodobou imunitní reakci na jedinou dávku vakcíny Janssen a to až po dobu osmi měsíců od její aplikace. Právě mezi nově nakaženými v Jihoafrické republice [JAR] již převládla údajně až o 70 procent nakažlivější delta mutace viru [prvně definovaná v Indii, pozn. red.]. A i když v JAR, stejně jako v ostatních zemích afrického kontinentu, počty proti covidu-19 oočkovaných lidí příliš nepřibývají, dostává se k lidem právě převážně vakcína Janssen.
Silnou a rychlou protilátkovou reakci po podání této očkovací látky potvrdila před několika dny i sama společnost Johnson & Johnson [J&J].
„Současná data za dosud prozkoumaných osm měsíců ukazují, že jednodávková vakcína Johnson & Johnson produkuje silnou odpověď protilátek, která neslábne; naopak s přibývajícím časem pozorujeme zlepšení,“ potvrdila ve zprávě firmy vedoucí oddělení výzkumu a vývoje v sekci léčiv společnosti J&J Mathaie Mammena.
JAR by očkovala, ale nemá čím
Vakcíny Janssen pomáhají právě nejvíce v Africe. I když i těch je tam zoufalý nedostatek. Doposud dostalo například v JAR, která má téměř 60 milionů obyvatel, alespoň jednu dávku vakcíny jen 3,3 milionu lidí. Na nedostatek vakcín nejenom v JAR, ale celé Africe v minulých dnech upozornil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Ten zkritizoval to, co označil za globální “vakcínový apartheid”, kdy bohaté země hromadí vakcíny, zatímco chudší země se potýkají s jejich nedostatkem.
Denní počty nově nakažených v JAR v posledních dnech prudce rostou hlavně mezi nenaočkovanými. Za sobotu [3.7.] bylo v zemi potvrzeno na 26 tisíc nových nákaz. Nemocnice v zemi hlásí stop stavy a vedení země zavádí další restrikce proti šíření viru. Kvůli nedostatku vakcín proti covidu-19 schválila vláda v JAR k použití i čínskou vakcínu od firmy Sinovac.
Covid vakcínu v Africe dostalo sotva 1 procento lidí
Stávající data Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] mluví o 1,12procentní proočkovanosti afrického obyvatelstva. Do zemí Afriky mají covidové vakcíny putovat převážně z programu COVAX Světové zdravotnické organizace [WHO], který měl zprvu zajistit spravedlivou distribuci vakcín i do rozvojových zemí.
„Třetí vlna přišla se silou, na kterou většina zemí nebyla připravená. Takže ta třetí vlna je extrémně krutá,” uvedl šéf afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí John Nkengasong s tím, že v Africe boj proti viru určitě nevyhrávají.
„Takže je mi v podstatě jedno, jestli dostaneme vakcíny z programu COVAX, nebo odjinud. Jediné, co potřebujeme, je rychlý přístup k vakcínám,” dodal.
Nejméně 20 afrických zemí je dle CDC právě uprostřed třetí vlny pandemie. S přetížením zdravotnického systému se aktuálně potýká například Zambie, Uganda, Kongo i JAR.
Na africkém kontinentu, který ve více než 50 zemích obývá 1,2 miliardy obyvatel, je plně naočkováno okolo 1,12 procenta lidí. Od počátku epidemie se zde potvrdilo na 5,2 milionu případů koronavirové nákazy.
Zástupci EU africkým zemím situaci neulehčují
Celé situaci nepřidává ani rozhodnutí Evropské unie [EU] neuznávat jako plnohodnotné očkování vakcínou AstraZeneca vyrobenou v Indii. Což ostatně před několika dny ostře zkritizoval i John Nkengasong. Ti, kdo byli očkováni touto látkou podle EU nemají mít právo být zahrnuti do programu takzvaného zeleného pasu [covid pas], kterým se lidé prokazují na svých cestách po unijních zemích.
Nkengasong ve své kritice argumentoval, že rozhodnutí EU se neopírá o vědecké poznatky, jelikož nic nedosvědčuje tomu, že vakcíny vyrobené v Indii nejsou stejně účinné jako ty ostatní. Vyzval unii, aby svou politikou nepoškozovala boj Afriky proti pandemii.
Server BBC informoval, že WHO o problému se zástupci EU jedná. Podle WHO mají jednotlivé státy unie právo rozhodnout se individuálně, zda budou uznávat vakcíny schválené WHO, k nimž patří i přípravek Covishield, tedy AstraZeneca vyráběná v Indii.
Podle BBC vakcínu Covishield hodlá aktuálně uznávat osm evropských států. Jsou jimi Estonsko, Rakousko, Německo, Slovinsko, Řecko, Island, Irsko a Španělsko.
–ČTK/VRN–
