Stejně jako u AIDS doplácí na covid ty nejchudší země

0
66
nejchudsi
Foto: Unicef

Aktivisté, kteří bojují za rovný přístup k lékům ve světě, si nyní, v čase pandemie covidu-19, musí připadat jako za špatných časů pandemie HIV. To proto, že vakcín a léků proti covidu-19 mají nejchudší země stejný nedostatek jako kdysi spásných antiretrovirotik proti HIV.

Z lékařského hlediska přestala být nákaza virem HIV rozsudek smrti v roce 1996, kdy byly představeny první antiretrovirální léky. Ale zatímco v USA, Evropě a dalších bohatých zemích byly tyto léčivé přípravky již běžně dostupné, musely uplynout celé desetiletí, než se dostaly do virem HIV postižených oblastí Subsaharské Afriky.

„Ještě po vynalezení těchto léků zemřelo v Africe mnohem více lidí než do té doby. Počet úmrtí za rok v Jižní Africe stoupal až do roku 2008, tedy deset let poté, co už byl účinný lék k dispozici v bohatých zemích,“ uvádí list Politico ve svém článku Why AIDS history is repeating in COVID-19.

A v případě koronaviru se historie bude zřejmě opakovat. Zatímco se v USA a zemích EU proočkovanost blíží u dospělé populace 70 procentům a připravuje se očkování mladistvých, Afrika čelí již třetí covidové vlně. Na tomto kontinentu, kde žije 1,3 miliardy obyvatel, dostalo první dávku vakcíny do 10. června sotva jedno procento obyvatel, jak potvrzují data Světové zdravotnické organizace [WHO].

Pandemie covidu ukazuje stejný příběh jako u AIDS

Když se před 40 lety objevily první případy onemocnění AIDS, znamenalo to pro nakažené rozsudek smrti. Nebyly léky, neexistovala léčba a diagnóza HIV znamenala jediné – blízkou smrt. To se změnilo v polovině 90. let, kdy vědci přišli na kombinaci tří léků, které pomáhaly udržet virus pod kontrolou. Byť s drastickými vedlejšími účinky.

Co se nákladů týče, přípravek se vyráběl poměrně levně – za méně než jeden americký dolar na denní dávku. V zemích s patentovou ochranou si však jeho výrobci mohli říci jakoukoli sumu. V Jižní Africe tak vyšla měsíční léčba pacienta na 800 dolarů. Průměrný roční příjem tam přitom činil 2 600 dolarů.

A tak v roce 1997 Jižní Afrika schválila zákon, který umožňoval nakupovat léky za nejnižší ceny, ale bez copyrightu od držitelů patentů na ně. Následovala žaloba 39 farmaceutických společností na JAR s odvoláním na globální patentové úmluvy. Jakkoli farmaceutické firmy nejdříve podpořila například americká vláda, nakonec to byly farma firmy, které tahaly za kratší konec. Veřejné mínění se obrátilo proti nim. Čehož využily v roce 2001 vlády zemí EU, zvláště Francie. A ty s WHO podpořily jihoafrický zákon a výrobci své námitky stáhli.

Farma firmy odmítají uvolnění patentů covidových vakcín

A právě v tomto roce spatřila světlo světa i takzvaná deklarace z katarského Dohá, respektive Dohoda o obchodních aspektech práv intelektuálního vlastnictví [TRIPS]. Ta umožnila chudým zemím nedbat na patentovou ochranu léků proti HIV a nakupovat generické verze léků pod takzvanou povinnou licencí. Podnětem této akce bylo nebezpečí šíření HIV, obecně však bylo zřejmé, že TRIPS má zajistit členům dohody právo na ochranu veřejného zdraví a dát vládám možnost rozhodnout, kdy jsou tato opatření nutná.

Jak to bylo s covidem a vakcínami pro nejchudší země

Když udeřila pandemie covidu-19, vypadalo to na globální solidaritu. Brzy se objevila politická shoda na myšlence, že má být budoucí očkování dostupné po celém světě. Jak čínský prezident Si Ťin-pching, tak prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová vakcíny nazvali „globálním veřejným zbožím“. EU podporovala COVAX, novou globální iniciativu přidělovat vakcíny všem zemím, bohatým i chudým. Alespoň tak to říkali politici.

Covax využije i čínské vakcíny od Sinopharm a Sinovac

Tentokrát se přidaly farmaceutické firmy. Britská AstraZeneca se spojila s Oxfordskou univerzitou a již při vývoji vakcíny slíbily, že jí v pandemii dodají také do chudých zemích bez nároku na zisk. K obdobnému přístupu se zavázala americká firma Johnson & Johnson, která je dnes hlavní dodavatel vakcíny Janssen do JAR.

Vakcína Johnson & Johnson odolává delta mutaci viru

AstraZeneca podnikla i zcela neobvyklý krok, když naučila vakcínu vyrábět v Serum Institute of India s cílem, že by společnost se sídlem v Pune vyráběla miliardy dávek pro země rozvojového světa v rámci programu WHO COVAX. Ani to však nevyšlo. Indie totiž v momentě, kdy čelila vlastní vlně nákazy koronavirem zakázala vývoz vakcíny ze země. A tak vyšel program COVAX naprázdno.

Covid v Indii: Po překvapivém útlumu přišel rychlý růst

Navíc později začal americký prezident Donald Trump neúprosně upřednostňovat americké zájmy. Tedy dostat co nejvíce vakcín nejdříve do Spojených států a zároveň nepřipravit o zisky jejich americké výrobce. V obou případech byl úspěšný.

Spojené státy odmítly spoluúčast na zajištění vakcíny

Jediné v čem neobstál bylo, když žádal, aby Čína zaplatila za škody, které způsobil nový koronavirus po celém světě. Podle listu Politico Trump v sobě obchodníka nezapřel ani v osobní rovině. List zmiňuje nepotvrzené informace, podle kterých chtěl sám Trump koupit patentovou ochranu na německou vakcínu CureVac. I když tento záměr Bílý dům stejně jako CureVac popřel, podezření z jeho plánů zůstalo.

COVAX pohořel, naděje pro nejchudší země tady je

Do poloviny letošního května obdržely chudé země méně než jedno procento světové nabídky vakcín. Selhala tak ambice projektu COVAX, který měl soustředit nákupy jak pro bohaté, tak chudé země a rozdělovat je „spravedlivě“. K tomu ale nikdy nedošlo. V bohatých zemích, které vakcínu vyráběly, měl přednost domácí trh. V USA zcela opustili koncepci COVAX a EU vypracovala vlastní plán priorit nákupu.

V září si bohaté země, které se na celosvětové populaci podílí 13 procenty, rezervovaly 51 procent očekávané produkce vakcín. USA vývoz očkovacích látek a surovin k jejich výrobě zakázaly a EU dávky, které nerezervovala pro sebe, rozvezla do ostatních bohatých zemí.

Když se v USA a EU v červnu téměř naplnila domácí poptávka po vakcínách, uskupení G7 oznámilo plán do konce roku darovat 870 milionů dávek. Na úspěšný boj s pandemií je však podle WHO třeba v průběhu příštích dvanácti měsíců jedenáct miliard dávek. Zatím není jasné, jak tohoto cíle dosáhnout.

Debata se vrací na začátek. To jest k patentům

Vzhledem k potížím s projektem COVAX se podle listu Politico debata vrátila na počátek – k problému duševního vlastnictví. Aktivisté, nemluvě o americkém prezidentu Joe Bidenovi a šéfům WHO a Světové obchodní organizace [WTO], schvalují uplatňování TRIPS na vakcíny proti koronaviru, aby země mohly vyrábět své vlastní. A výrobci na celém světě poskytují pomoc při výrobě stříkaček.

WSJ: Rušení patentů u vakcín proti covidu je zlodějina

Farmaceutické firmy se však brání sdílení obchodního tajemství. Je snadné kopírovat léky ve formě pilulek. K tomu je zapotřebí pouze recept. S vakcínami je to mnohem složitější. Kromě patentové ochrany musí jejich autor výrobce poučit, jak je vyrobit. Přitom ne všechny továrny jsou schopny produkovat složité biologické produkty.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here