Povinné značení Nutri-Score ministerstvo odmítlo

0
254
nutri
Ilustrační foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Povinné značení potravin a nápojů pomocí pětibarevného štítku Nutri-Score Ministerstvo zemědělství ČR nepodporuje. Současné značení v Česku považuje za dostatečné. Zaměřit se chce na větší ochranu názvů potravin živočišného původu.

Zavedení pětibarevného štítku od tmavě zelené po tmavě červenou barvu, který rozřazuje potraviny a nápoje do pěti kategorií [A-B-C-D-E] podle jejich nutriční hodnoty, by podle Ministerstva zemědělství ČR [MZe ČR] rozdělovalo potraviny na dobré a špatné. Řekl to náměstek Sekce potravinářství MZe ČR Jindřich Fialka na jednání s Potravinářskou komorou ČR, zákonodárci a některými českými europoslanci.

„Praxe ukazuje, že spotřebitelé rozumí systému, jak je nastaven. Má jasná pravidla, máme tabulku nutričních hodnot,“ řekl.

Ministerstvo proto povinné zavedení štítků Nutri-Score nepodporuje. Důležité je podle něj podávat informaci o zastoupení jednotlivých živin v potravinách, což už v praxi funguje.

Nutri-Score je potravinový semafor

Štítek umístěný na obalech potravin a nápojů Nutri-Score je jakýsi semafor o pěti barvách od tmavě zelené po sytě červenou, který rozřazuje potraviny a nápoje do pěti kategorií [A-B-C-D-E] podle jejich nutriční hodnoty. Systém Nutri-Score přichází z Francie, kde ho schválilo tamní ministerstvo zdravotnictví.

„Nutri-Score je logo, které ukazuje nutriční kvalitu potravinářských výrobků třídy A až E. Pomocí Nutri-Score lze snadno a rychle porovnávat ve skupinách podobných produktů,“ vysvětluje ve zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].

Nutri-Score informuje o nutriční hodnotě dané potraviny

Hodnocení potraviny a nápoje se provádí podle vědeckého algoritmu. Ten bere v úvahu a porovnává pozitivní složky, jako jsou bílkoviny, vláknina, zelenina, aj. A zároveň i negativní složky. Například cukr, nasycené mastné kyselin a sodík.

„Smyslem není oddělit ´dobré´ potraviny od ´špatných´ potravin, ale spíše rozlišit zdravější potraviny od méně zdravých v pěti stupních, v jednotlivých skupinách potravin,“ uvádí SZÚ.

Používání nutričního štítku na obalech v Česku by podle SZÚ pomohlo i k tomu, aby výrobci potravin přeformulovali své produkty tak, aby je přesunuly do vyšší třídy zdravosti. A spotřebitelům pak přemýšlet o jejich zdraví hned při výběru potraviny.

Úřadům se nezamlouvá formulace veganský steak

Ministerstvo se chce s Potravinářskou komorou ale více zaměřit na ochranu názvů potravin živočišného původu. Názvy potravin, jako je například veganský steak považuje komora za diskriminující pro potraviny živočišného původu.

Náměstek Fialka uvedl, že bezpečnost potravin je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU a Evropská komise by podle něj měla přijít s návrhem legislativy týkající se označování potravin na evropské úrovni v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě výživových údajů se má podle něj zrevidovat označování alkoholických nápojů. A také legislativa v oblasti data spotřeby potravin a povinné označování původu některých potravin.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že komora se nebrání výrobě rostlinných alternativ potravin vzhledem k tomu, že určitá skupina spotřebitelů je vyžaduje. Upozornit chce jen na některá rizika. Kampaně propagující tyto výrobky podle ní často dehonestují konzumenty masa a potravin živočišného původu. Takový jídelníček často označují za něco neetického nebo nevhodného. Navíc si myslí, že spotřebitele může označování potravin slovy vegetariánský burger mást.

Ke značení potravin pomocí štítku Nutri-Score uvedla, že ve srovnání některých produktů podle současné podoby Nutri-Score může vegetariánská alternativa oproti klasickému masu mít lepší hodnocení. Byť se skládá z řady složek jako jsou například stabilizátory, kukuřičný škrob nebo sójová omáčka.

„Vysoce zpracovaná potravina s řadou přídavných látek je označená nejlepším skóre A a klasický burger z čistě živočišné suroviny má označení C,“ uvedla s tím, že takový způsob označování nevede spotřebitele ke správné výživě.

„Řada společností, která vyrábí produkty podle Nutri-Score se uchyluje k používání sladidel a přídavných látek,“ doplnila s tím že komora proto podporuje označení potravin a nápojů štítkem Nutri-Score pouze jako dobrovolné.

Rostlinné náhrady masa a výrobků z mléka zažívají boom

Bezmasá strava je v posledních letech trendem i podle manažera Asociace kuchařů a cukrářů ČR [AKC ČR] Tomáše Poppa. Byť ji podle něj mnozí kuchaři v českých gastronomických zařízeních stále odmítají. A to je, jak uvedl v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz, škoda. Už kvůli tomu, že rozšiřuje nabídku jídel.

„I nabídka ryb je velký problém českých restaurací. Restauratéři sice říkají, že je lidé nechtějí jíst. Záleží ale na tom, jak tu rybu zpracujete, zda ji vyfiletujete, vyndáte kosti. Pak ten strávník nemá problém jíst i ryby,“ vysvětluje.

Tomáš Popp: Základní suroviny jsou nejzdravější

Lidé by podle něj měli i více přemýšlet o tom, kolik masa jedí. A zda ho „náhodou“ nejedí moc. Základem zdravého jídla doma i v restauraci podle něj vždy a za všech okolností zůstává vaření ze základních a zdravých potravin.

Maloobchodní prodeje rostlinných alternativ masa, alternativ mléčných produktů a prodeje tofu loni meziročně vzrostly o 36 procent. Celkem se prodalo zboží za 2,07 miliardy korun, z toho 55 procent tvoří prodeje rostlinných alternativ masa a ryb.

Prodeje v této kategorii meziročně stouply o 44,6 procenta na 1,13 miliardy korun. Data vyplývají z průzkumu agentury Euromonitor International pro organizaci ProVeg Česko.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here