Zrušení příspěvku k penzijku se důchodcům nelíbí, chtějí se zajistit

3
9922
prispevku
Foto: Pixabay.com

Odebrání státního příspěvku k penzijnímu spoření starobním důchodcům je další krok oslabující důvěru lidí ve stát. I důchodci se totiž chtějí zajistit na dobu, kdy se o sebe nebudou schopni postarat.

S vládou schváleným návrhem Ministerstva financí ČR [MF ČR] na zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro osoby, které pobírají starobní důchod, především penzisté nesouhlasí. Argumentují tím, že stále více se i ve stáří podílejí na úhradách za zdravotní péči a sociální služby. A i v důchodu se chtějí zajistit na dobu, kdy už se o sebe nebudou schopni sami postarat.

„Penzijko mám a jsem v důchodu a víte proč? Abych si za našetřené peníze zaplatil domov důchodců nebo LDN až budu nesoběstačný, inkontinentní a dementní, prostě před smrtí. Protože z toho mám největší obavy,“ vysvětluje, proč nesouhlasí s vládním návrhem na zrušení příspěvku od státu k penzijnímu spoření pro osoby ve starobní penzi, 65letý Libor.

Staroba, jak říká, obchází kolem každého z nás. A každý, kdo má rozum, se na to období chce zajistit, třeba i penzijním spořením, dodává. S názorem pana Libora souhlasí i paní Marcela, rovněž penzistka, která přes přiznanou starobní penzi nadále pokračuje v penzijním spoření.

„Zvyšuje se průměrná délka dožití a často bohužel ne ve zdraví, ale v dlouhé nemoci a neschopnosti se o sebe sám postarat. Domovy důchodců jsou plné a na mobilní služby se čeká. Přednost má ten, kdo si připlatí,“ odpovídá na otázku, proč nesouhlasí se zrušením státního příspěvku k penzijnímu spoření.

Když nemají peníze, čekají Češi na kloubní náhradu i tři roky

 

„Všichni víme, že na stát se nemůžeme spoléhat, s tím už snad dnes nikdo nepočítá,“ dodává.

Stát by podle ní naopak měl podporovat to, aby si lidé šetřili a odkládali peníze i v důchodu na dobu, kdy budou potřebovat pomoc. Stát totiž podle ní v této oblasti docela selhává.

Vláda hledá úspory, ne vždy na správných místech

Návrh ministerstva financí na odebrání státního příspěvku účastníkům penzijního spoření ve třetím pilíři důchodového systému, kteří v něm nadále pokračují, i když pobírají státní důchod, minulý týden schválila vláda Petra Fialy [ODS]. Do prvního sněmovního čtení by se měl návrh dostat tento týden. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] počítá s tím, že státní příspěvky by se této skupině účastníků přestaly vyplácet od ledna 2024.

„Pokud zákon projde, znamená to, že v lednu ti účastníci transformovaných a účastnických fondů už nedostanou žádný státní příspěvek. To ale jenom v tom případě, že již i pobírají starobní důchod,“ potvrdil pro ekonomický server FinTag.cz mluvčí Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] Jan Sedláček.

Zatímco ministerský návrh na odebrání příspěvku státu ke spoření důchodců se mezi úsporná opatření dostal „na poslední chvíli“, tak od dlouho slibovaného snížení tarifních platů státních zaměstnanců o pět procent vláda na stejném jednání [21.6.] upustila. Roční náklady na platy státních zaměstnanců si letos vyžádají zhruba 265 miliard korun. Podle dat Národní rozpočtové rady takzvaně pro stát pracuje více než 930 tisíc lidí.

Neúspěšných žádostí o domov seniorů bylo loni 58 tisíc

A i když systémy penzijních společností podle Jana Sedláčka neevidují, kdo z jejich klientů čerpá starobní penzi, tak ale vědí, že stát jejich prostřednictvím každý rok na prodloužených nebo nových smlouvách penzistů vyplatí státní příspěvek zhruba dvě miliardy korun. Dále i to, že penzisté, kteří pokračují ve spoření, mají v penzijních fondech zainvestováno 130 až 140 miliard korun. Lidí v důchodovém věku, kteří si spoří v penzijním připojištění [PP] a doplňkovém penzijním spoření [DPS], ale duchůd nepobírají, je 1,1 milionu lidí ve starém penzijním připojištění. A zhruba je 0,8 milionu je to v DPS.

Zrušení příspěvku k penzijku pro důchodce

Pro srovnání uveďme, že ročně stát na příspěvcích pro všechny účastníky penzijního spoření vyplatí 7,5 miliardy korun. Daňové úlevy ho vyjdou podle dat z roku 2021 na čtyři miliardy korun. Podle viceprezidenta APS ČR Radka Moce se změna, pokud projde legislativním procesem, dotkne zhruba tři čtvrtě milionu lidí.

„To je obrovské číslo a je to problém. Státní příspěvek patří k hlavním motivátorům, proč si lidé spoří na stáří ve třetím pilíři důchodového systému,“ řekl ke změněn Moc.

Zároveň je toho názoru, že by změna neměla být přijata retroaktivně. To znamená, že by se neměla vztahovat na již uzavřené smlouvy.

„Pokud ministerstvo financi deklaruje, že mu vadí, že lidé, kteří již dosáhli 60 let, využívají DPS jako krátkodobý, pětiletý spořicí produkt se státní podporou, šlo by to vyřešit aplikací tohoto opatření právě jenom na nově vzniklé smlouvy, což by eliminovalo související dopady,“ dodal.

Dlouhodobé ošetřovné zažívá boom. Loni vykázalo 30% růst

Nicméně podle stávajícího návrhu se má novinka vztahovat na všechny aktivní smlouvy, ve kterých si do penzijního spoření přispívají příjemci starobních důchodů. Tedy nikoli pouze na nově sjednávané smlouvy.

„Pokud si stát opravdu myslí, že už penzisté nemají vytvářet rezervy pro pozdější věk, měl by to říci dopředu. To znamená před uzavřením tak dlouhodobé smlouvy, jakou je kontrakt ve 3. pilíři. A neměnit v tomto ohledu podmínky aktuálním účastníkům,“ říká k platnosti změn u příspěvků státu do penzijního spoření pro důchodce Radek Moc.

VRN

3 KOMENTÁŘE

  1. Stát, nebo vláda se k seniorům chová jako bandita. Okrádá ty kteří se nemohou bránit, ale na druhou stranu rozhazuje miliardy těm, kteří to nepotřebují. Jen tím dokazuje, že neumí správně a spravedlivě rozdělovat státní finance. Přesně podle přísloví: ,,Čert sere na větší hromadu.”

  2. Co je to za vládu nejdříve přidá a pak to zase chce vzít . Většina důchodců nemá 20 000,-Kč
    jak pořád se uvádí . Proč se nepíše pravda a jenom průměr se uvádí. Oddělit bohaté od chudých. Za komunistů byli většina lidí dělnici a ty mají malí důchod. Na vysokou školu se lidé
    nedostali většina by musela vstoupit komunistům.

  3. Vážená pani, VŠ jsem vystudovala a nebyla jsem u komunistů. Plat jsem neměla zvlášť vysoký, protože za komunistů měl dělník mnohdy plat vyšší než vysokoškolák. Manžel byl dělník, pak podnikatel a platil si nejmenší sociální pojištění. Oba máme důchod přes 20 tis. Kč. Nejvíce záleží na celkové době zaměstnání. Manžel pracoval 46 let a já 41 let se 2 dětmi. Důchod nižší než 20 tis.Kč může mít pouze ten, kdo pracoval méně, než měl. Nemoc se do doby na důchod počítá a nemá vliv ani na výši důchodu. Dle mého to není spravedlivé, ale nemůže být vše spravedlivé. Horší to budou mít dnešní mladí, kterým se nezapočítává do důchodu doba studia a tím přichází o 5-6 let. Každý rok je znát na výši důchodu víc, než výše platu.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here