Rodičák vzroste a úřady práce nahlédnou i do bankovních účtů

3
16568
rodicak
Ilustrační foto: Pixabay.com

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší novým žadatelům o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun. A úřady práce začnou nahlížet do bankovních účtů žadatelů o dávky hmotné nouze.

Změny přináší ve Sněmovně schválená novela o státní sociální podpoře, která nyní míří do Senátu. Podle ní od ledna 2024 schválené rodičovské příspěvky vzrostou o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun. Na druhou stranu novela ale zkracuje dobu čerpání rodičovského příspěvku ze současných maximálně čtyř let nově jen na tři roky.

„Snažíme se rodičům umožnit i co největší flexibilitu v tom, jak rychle budou rodičovský příspěvek čerpat. Kdy se chtějí vracet do práce nebo jak chtějí kombinovat částečné úvazky,“ vysvětlil důvody pro zkrácení čerpání příspěvku o jeden rok ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Měsíční výši rodičovského příspěvku si jeho příjemce volí sám s ohledem na to, kdy se chystá vrátit po rodičovské dovolené zpátky do práce. Od ledna si pak budou muset rodiče rozložit čerpání 350 000 korun maximálně na tři roky tak, aby o peníze kvůli nízko nastaveným částkám zbytečně nepřišli. Čtyřletá rodičovská dovolená totiž končí a potrvá nanejvýš tři roky.

Horní hranice měsíčního rodičovského příspěvku závisí na předchozích příjmech rodiče. A ten, kdo nedosáhl na peněžitou pomoc v mateřství nebo měl nízké předchozí příjmy, pak čerpá nanejvýš 13 000 korun měsíčně. Čím vyšší příjmy daný rodič před mateřstvím měl, tím vyšší příspěvek si může nastavit. Konkrétní výši příspěvku mohou rodiče i měnit. Nejčastěji ale jednou za tři měsíce. Od letošního srpna pak o příspěvek stejně jako změnu jeho výše žádají online v aplikaci Jenda.

Úřady práce nově nahlédnou i do bankovních účtů

Ve Sněmovně čerstvě schválená novela zasahuje i do dávek hmotné nouze, u kterých si budou úřady práce nově ověřovat žadatelem uváděné údaje o existenci účtu a o stavech na účtech přímo u bankovních domů. Proti takové praxi se ohradili mnozí odborníci především z oblasti ochrany osobních údajů. Ti upozorňují, že jde nepochybně o prolomení bankovního tajemství a zásah do ochrany osobních údajů lidí.

„Nejedná se ale o prolomení bankovního tajemství, ale o prověření účtů se souhlasem žadatele. To opět umožní proces posouzení žádosti zrychlit a zautomatizovat,“ stojí si za svým tvrzením ministr Jurečka.

Výchovné na jedno a dvě děti skončí v lednu 2027

Dodejme, že do novely toto ustanovení vložil ministr pozměňovacím návrhem a tím pádem návrh neprošel řádným připomínkovacím řízením. Ministr Jurečka avšak argumentuje, že celý návrh resort konzultoval s Českou bankovní asociací. O prolomení bankovního tajemství tak podle jeho slov rozhodně nejde.

Prolomení bankovního tajemství a ochrana osobních dat

O něco jiný pohled na věc ale má analytik bankovních služeb a compliance Partners František Nonnemann. Podle něj novelizace bankovní tajemství přeci jen prolamuje.

„K údajům o využívání bankovních produktů a finančních poměrech řady osob bude mít přístup další úřad při výkonu další agendy,“ říká k novince Nonnemann.

Zájem ověřovat příjmy žadatelů o dávky, aby dávka byla přiznána a vyplácena jen tomu, kdo ji potřebuje, je podle něj zcela legitimní. Za správný postup ale nepovažuje to, že tak zásadní návrh neprošel řádným připomínkovacím řízením.

„K novele se tak nemohly standardně vyjádřit Úřad pro ochranu osobních údajů ani Legislativní rada vlády a nebylo vypracování posouzení dopadu novelizace na ochranu soukromí,“ vysvětluje.

Lidé s postižením jdou do boje o vyšší příspěvek na péči

Ze stávajícího návrhu tak podle něj není jasné, k jakým údajům konkrétně budou mít úřady práce přístup. Podle nového znění zákona banky úřadům práce povinně poskytnou informace o číslech účtů, stavu účtů a jeho změnách.

„To lze vyložit i tak, že úřady práce budou mít přístup k transakčním údajům, k informaci o všech příchozích a odchozích platbách. Což k posouzení žádosti o dávku určitě nepotřebují,“ upozorňuje na jednu z nejasností.

Zřejmě tak až samotná praxe upřesní rozsah a využití údajů o bankovních účtech žadatelů a příjemců dávek.

Souhlas a nesouhlas s nahlédnutím do výpisu z účtu

Další problém spatřuje František Nonnemann i ve vyslovení souhlasu k nahlédnutí do výpisu z účtu ze strany žadatele o dávku. Žadatel totiž podle něj nebude mít v praxi možnost souhlas neudělit. Anebo ano, ale pak zřejmě nedostane dávku, o kterou žádá.

„A takovýto ´souhlas´, který člověk udělit prostě musí, není souhlasem tak, jak ho definuje občanský zákoník a obecné nařízení o ochraně osobních údajů [GDPR], svobodně a jednoznačně projevená vůle člověka,“ upozorňuje bankovní analytik.

Otázkou tak zůstává, jakou cestu úřad zvolí, pokud příjemce dávky souhlas později odvolá. Jestli zastaví vyplácení dávky, vyžádá si další podklady nebo odvolání souhlasu přejde.

„Pokud úřady práce skutečně tyto informace potřebují, pak jim je mají banky poskytovat na základě jednoznačně formulované právní povinnosti,“ míní Nonnemann s tím, že by tak banky měly činit stejně, jako nyní obdobné informace poskytují soudům, policii nebo soudním exekutorům.

Veronika Táchová

3 KOMENTÁŘE

  1. tak to budou ci… [red. upr.] v háji, aspoň začnou pracovat, jako každý čestný občan ČR, konečně na ně dojde

  2. Mě by zajímalo jak se bude postupovat když žadatel nemá žádný účet z důvodu exekuce!..V takovém případě nedostane nic,.? Poněvadž takový žadatele mají dávky šekem.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here