Společná zdravotní politika, financování a postoj k inovacím zlepší nejen vyhlídky léčby rakoviny, ale učiní ze zemí Evropské unie také významné investory. Uvádí to bruselský server Politico v článku Investing in cancer Innovation.
Rakovina je v Evropě nejčastějším smrtelným onemocněním. V roce 2022 se na všech úmrtích podílela 23 procenty. O rok dříve byla příčinou invalidity u 17 procent všech evropských pacientů. Každou minutu přibývají čtyři Evropané, u nichž lékaři diagnostikují zhoubné onemocnění. A vzhledem ke stárnutí lidí toto číslo každý rok roste.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
Zahajovací fáze Evropského plánu boje proti rakovině se blíží ke konci a Evropa se ocitá v zásadním bodě. Otázkou není, jakého pokroku Evropa dosáhla, ale to, zda bude v úsilí pokračovat nebo stagnovat. Důsledky by to mělo nikoli jen na zdravotní stav obyvatel, ale také na ekonomický růst a obecně pozici Evropy na poli vědeckého pokroku.
V tomto klíčovém bodě je proto nutné hledět na péči o pacienty nejen z hlediska nákladů na léčbu, ale také jako na strategickou investici, která pomůže zvýšit počet uzdravených lidí, ale i produktivitu a konkurenceschopnost Evropy na světovém trhu.
Dostupnost nových léků u rakoviny je stále slabá
Investice do výzkumu rakoviny evropským pacientům už pomohly. Od roku 1989 pokroky v léčbě zachránily odhadem 5,4 milionu životů obyvatel Evropy. A od roku 2012 moderní léky prodloužily život 1,1 milionu pacientů. To s přispěním 6,6 procenta z celkového unijního rozpočtu na zdravotnictví.
Navzdory těmto faktům se potýká Evropa s omezeným přístupem k moderním lékům a diagnostice. Podle údajů European Federation of Pharmaceutical Industries Associations [EFPIA] z roku 2025 je pouze 46 procent nově schválených léků přístupných evropským pacientům. Ti se k nim dostávají se zpožděním v průměrné délce 578 dnů od doby, kdy je schválil evropský lékový regulátor. Od roku 2023 se tato doba dále prodloužila.
Plná dostupnost nových léků v ČR se nelepší. Ukazuje to i onkologie
Tato čísla ale nejsou abstraktní. Představují delší život ve vyšší kvalitě a schopnost lidí zůstat aktivními členy svých rodin. Moderní léčba jim umožní dál pracovat a účastnit se společenského života. Další investice do výzkumu rakoviny jsou proto nejen morální imperativ, ale obsahují ekonomický a sociální přínos. Naopak zanedbané investice mají negativní dopady na pacienty, ale i konkurenceschopnost Evropy ve zdravotních inovací.
Co všechno riskuje Evropa
Bez rázného kroku tak Evropa riskuje, že zaostane za ostatnímu regiony. Vysokopříjmové evropské země teď investují na obyvatele zhruba polovinu částky, kterou investují Spojené státy. Tento rozdíl je daný tím, jak jsou nové terapie ohodnoceny, chápany a hrazeny.
Dopady těchto slabých investic jsou zřejmé. Za uplynulých dvacet let ztratila Evropa asi čtvrtinu svého globálního podílu na biofarmaceutickém výzkumu a vývoji. Společně s tím zanikají vysoce kvalifikovaná pracovní místa, klesají soukromé investice a oslabuje se strategická autonomie sektoru, který je pro ekonomickou i zdravotní bezpečnost důležitý.
Zvyšování investic do inovativní léčby, včetně onkologie, přispívá ke zlepšování zdravotního stavu obyvatel, podporuje zaměstnanost a ekonomický růst. Ukazuje se, že každé euro investované do zdravotnictví generuje čtyři eura do ekonomiky.
Úkoly, které teď stojí před EU
Co by měla Evropa nyní podniknout? Modernizovat výrobní technologie s vědomím, že přispěje ke zlepšení sociální a ekonomické sféry, omezit neproduktivní výdaje a zkrátit zdlouhavé posuzování. To je zvlášť důležité pro jednotné unijní posuzování onkologických léků. A dále:
- Urychlit přístup k lékům za předvídatelnou cenu.
- Zaměřit se na regionální opožďování.
- Investovat do diagnostiky a testování.
- Podporovat prevenci a screeningy včasného odhalení rakoviny.
- Investovat do inovací a zvýšit veřejné výdaje na výzkum.
- Omezit náklady, které zbytečně zvyšují cenu terapie.
Evropská unie se teď ocitla na rozcestí. Může začít investovat do výzkumu nových léků, které sníží úmrtnost, posílí její konkurenceschopnost a zlepší vyhlídky na kvalitnější život obyvatel. Anebo může i nadále zaostávat, dál snižovat investice, a tak rozdíly v dožití onkologických pacientů dále zvyšovat. Financování výzkumu rakoviny ale není jen morální povinností, ale i strategické rozhodnutí, které zvyšuje konkurenceschopnost a produktivitu.
–AM–
