Na Karlovarsku otevřeli první spánkovou laboratoř
Vůbec první spánkovou laboratoř v Karlovarském kraji pro veřejnost otevřela Nemocnice Sokolov. Lékaři se v ní specializují především na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku, nejčastěji spánkovou apnoe.
Kostra plejtváka v muzeu anatomie je po rekonstrukci
Unikátní kostra plejtváka v muzeu srovnávací anatomie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] je po rozsáhlé rekonstrukci. Jedinečná je tím, že jsou na ní zachovány zbytky kůže ploutví a meziobratlové ploténky.
Marian Jurečka: Levnější jízdné pro invalidy zdražování neřeší
Zavedení 50% slevy na jízdné pro invalidy 3. stupně je systémovou změnou nikoli opatřením, které zmírňuje dopady inflace. Pro ZdraveZpravy.cz to potvrdil ministr práce Marian Jurečka.
Za posledních 12 měsíců se v USA předávkovalo téměř sto tisíc lidí
Pokles počtu úmrtí z předávkování drog v USA pokračuje i letos. Od loňského do letošního června došlo podle amerického Centers for Disease Control and Prevention [CDC] k 97 000 úmrtím kvůli předávkování.
Černý kašel si v Česku vybral první oběť. Byla ve věku 55 až 64...
V Česku letos zemřel první pacient nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl to dnes [18.3.] Státní zdravotní ústav, aniž by informaci blíže specifikoval. Černý kašel od začátku roku Ústav eviduje již u více než 3 101 lidí.
Z fondů prevence by pojišťovny i přispěly na léky na obezitu
Úhradovou politiku u léků na léčbu obezity zaměstnanecké zdravotní pojišťovny měnit neplánují. Co ale připouštějí je, že by na ně mohly přispívat z fondů prevence. Jako je tomu nyní například u očkování nebo pohybových aktivit.
Opařany nekončí, noví lékaři dostanou milion korun
Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech na Táborsku udrží svůj provoz i po novém roce. Jejímu zřizovateli, Ministerstvu zdravotnictví ČR, se podařilo najít dětské psychiatry. Dostanou finanční benefit.
Riziko karcinomu vaječníku určí i genetické vyšetření
Karcinom vaječníku lékaři u pacientek objeví často pozdě v již neléčitelném stavu. Vaječníky leží hluboko v těle a preventivní vyšetření je složité. Nadějí na včasnou diagnostiku a léčbu je genetika a cílená léčba.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Překvapila mě dehonestace MPO, říká Jakub Král
Jednání zdravotnického výboru v tomto týdnu, kdy došlo ke zpochybnění náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu Jana Dejla, bylo výživné, říká pro ZdraveZpravy.cz Jakub Král z Porta Medica.
K jinému praktikovi pacienti přechází jednou za 3 měsíce
Přejít k jinému praktickému lékaři mohou pojištěnci nanejvýš jednou za tři měsíce. Jiný praktik pacienta vyšetří či ošetří v neodkladné situaci. Pokud se pacient zdržuje mimo domov, pak se nabízí využít i distanční zdravotní péči.
Vláda dostane covid vakcínu zdarma, většina ji zaplatí
Systém očkování proti covidu-19 je v Česku naplánován do tří etap. V prvních dvou budou očkovaní chroničtí pacienti, senioři, zdravotníci, pracovníci kritické infrastruktury, vláda, sociální pracovníci a další.
Na dobrovolný antigenní test se vyplatí připravit
Termín na antigenní test si vždy v předstihu rezervujte. Zájem o testování je především v pražských odběrových místech vyšší, než se očekávalo. Proto je třeba počítat i s méně vhodným volným termínem. Případně se spokojit s jiným odběrovým místem.
Rakousko mění pravidla bezinfekčnosti i pro cestující
Za bezinfekční jsou ode dneška [18. 8.] pro vstup do Rakouska uznávaní pouze očkovaní po druhé dávce vakcíny. U jednodávkové látky Janssen až po 21 dnech od její aplikace. V opačném případě se cestující prokazují negativním testem.
Všeobecná prohlídka u praktika odhalí i závažné nemoci
Preventivní prohlídky, jež jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, zanedbává více než polovina českých pojištěnců. ZdraveZpravy.cz přinášejí v několika dílech přehled prevencí u lékaře. První z nich je všeobecná prohlídka u praktického lékaře.
V péči o zuby Češi selhávají. A v péči o zuby Čechů selhává i...
Kazivost zubů u dětí na minimum sníží jejich správné čištění. V tom ale české děti pokulhávají. Česká stomatologická komora [ČSK] proto navrhuje naučit děti správné zubní hygieně na školách.
Novoroční průzkum potvrdil zájem o zdravý životní styl
Pro rok 2020 si podle aktuálního průzkumu dalo novoroční předsevzetí cca 42 procent Čechů. A spíše ženy než muži. Nejčastějším předsevzetím je zhubnout. I k dalším cílům ale patří snahy o zdravý životní styl. To je zdravěji jíst, více sportovat, přestat kouřit a méně se stresovat.
Oboustranná mastektomie riziko rakoviny na 100 % nezažene
Každý rok lékaři v USA potvrdí rakovinu prsu 310 000 ženám. Bez ohledu na úspěšnost léčby se pacientky ale stále obávají, že se nádor objeví i v druhém prsu. Otázka je, zda u nich riziko rakoviny řeší oboustranná mastektomie.
Na domácí dýchací masku čekají pacienti i půl roku, chybí centra
Domácí dýchací masky léčí pacienty s apnoe, chronickou obstrukční plicní nemocí i hyperkapnií. Přístroj lékař předepíše po vyšetří pacienta ve ventilačním centru. Ta v některých regionech ale nejsou a tam, kde jsou, se na termín čeká i půl roku.
Úhrada očkování dětí proti meningokoku nese ovoce
2,5x se za poslední rok zvýšila proočkovanost nejmenších dětí proti onemocněním způsobenými meningokoky skupiny B. Je za tím i plná úhrada vakcíny proti meningokoku při zahájení očkování do konce šestého měsíce věku dítěte.
- Reklama -
reklama
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
