Syndrom vyhoření ohrožuje až čtvrtinu učitelů středních škol v Jihomoravském kraji. Anebo syndromem vyhoření už přímo trpí. Alespoň to vyplývá z průzkumu odborníků Masarykovy univerzity a organizace Age Management.

Na výzkumu pracoval Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zapojilo se 533 učitelů. Podle výzkumu u mladých učitelů plných energie bývá pracovní schopnost vysoká, časem ale roste míra opotřebení, pocit vyhoření, objevují se i zdravotní problémy, což může vést ke snížení schopností i dřívějšímu odchodu ze školství.

 „Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi, což se nepříznivě promítá v množství a kvalitě odpočinku,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Hlaďo.

U jedné pětiny středoškolských učitelů v Jihomoravském kraji výzkumníci zaznamenali průměrnou či podprůměrnou pracovní schopnost. Nejčastěji jde o padesátníky. Podle dřívějšího průzkumu u 3 500 učitelů se více než polovina z nich považuje za ohrožené syndromem vyhoření. A asi 65 % jím ohrožená je. Pětina z nich už má vážné příznaky.

Syndrom vyhoření ohrožuje až 20 % populace

Z hlediska syndromu vyhoření patří k nejohroženějším profesím lékaři, zdravotníci, policisté, soudci. Syndrom vyhoření ohrožuje ale i další profese. Úzkou souvislost to má i s typem pozice, na níž lidé pracují, nejenom typem profese. To potvrzují i zástupci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ti syndrom vyhoření sledují od roku 2015.

„Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed,“ vysvětlil psychiatr Radek Ptáček.

Upřesnil, že v ČR existuje severovýchodní vyhořelý region versus jihozápadní nevyhořelý. Ohroženy jsou zejména profese spojené s odpovědností a stálým kontaktem s lidmi.

Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] a profesora Cyrila Höschla je syndrom vyhoření velice často nesprávně vnímán jako deprese. Syndrom vyhoření dle jeho slov ale není psychiatrická diagnóza. Je to stav, situace, která často souvisí s tlakem na vyšší výkon. Mnohdy bez pochvaly či náležitého ohodnocení. To znamená negativní stres.

 „Z toho pramení úzkost, chaotičnost, pocit, že nic nestíháte. Práce vás přestane bavit, cítíte otupělost. Příznaky jsou propady nálad, únava, poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy se spánkem a zdravotní potíže,“ uvedl.

Dodal, že největší stres zažívá podle kolegů lékařů střední management. Velice častým řešením je pak podle něj samoléčba alkoholem, cigaretami nebo jinými závislostmi. Což je ale začarovaný kruh, který problém prohlubuje.

„Důvod je, že tato skupina nese odpovědnost za výkon, ale nemá příliš možností, jak ovlivnit jeho dosažení,“ říká Cyril Höschl.

Inspirace Finskem

Zpět k učitelům v Jihomoravském kraji. Měření pracovní schopnosti v regionu prováděli odborníci podle finského vzoru. Tamní experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoci jejich schopnost opět zvýšit. U Finů se chtějí Češi inspirovat.

„Naším hlavním cílem je prevence syndromu vyhoření, zvládání kariérních i osobních změn. Program budeme dále modifikovat na základě zjištění z výzkumu a snažit se ho přizpůsobit podmínkám českých učitelů,“ řekla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management.

Zároveň vznikla i skupina odborníků, kteří se budou podílet na přípravě učebních textů a příruček pro středoškolské učitele. Momentálně mají vyškolených 38 lektorů. Členové organizace musí nyní program upravit a pilotně ověřit. Příští rok jej chtějí nabídnout českým učitelům.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here