Koaliční rada v lednu schválila návrh zákona umožňujícího získání zálohy na výživné. Ten, pokud projde Parlamentem ČR, by měl usnadnit situaci samoživitelkám a samoživitelům. Ale to jen v případě, že druhý rodič neplatí řádně výživné po dobu čtyř měsíců a je v exekuci.
Nabyde-li zákonná norma účinnosti samoživitelé budou mít nárok na vyplacení zálohovaného výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka zálohovaného výživného bude zastropována na tři tisíce korun.
„Toto výživné pomůže skupině rodin, která potřebuje pomoc nejvíce. Průměrné výživné v ČR je totiž 2 500 korun,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD].
Zálohy na výživné: Jaké jsou podmínky
Žadatelé o zálohované výživné budou muset splnit několik podmínek pro jeho poskytnutí. Na zálohované výživné dosáhnou pouze ti, kteří svou situaci aktivně řeší. To znamená, že činí kroky k tomu, aby byl podán návrh na exekuci a trestní oznámení na neplatiče. Děti samoživitelů zároveň musí plnit povinnou školní docházku. Další podmínkou, která bude muset být splněna, je ta, aby druhý rodič neposílal stanovenou výši alimentů alespoň po dobu čtyř měsíců.
„Pro samoživitele a samoživitelky, kteří využili všech zákonných možností při vymáhání výživného a neuspěli, je situace mnohdy beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří,“ říká ministryně Jana Maláčová, aniž by bylo jasné, zda mluví ze své vlastní zkušenosti.
Jak budou zálohy na výživné fungovat
Návrh zákona stanovuje i postup, jak budou samoživitelé postupovat.
„Pokud rodič splňuje podmínky nároku, obrátí se na úřad práce. Ten mu poskytne potřebné formuláře a informace a následně celou situaci posoudí a o zálohovaném výživném rozhodne do 30 dní,“ uvádí tisková zpráva MPSV.
Podle úřadu bude vyplacená částka následně vymáhána státem prostřednictvím krajských úřadů práce. Ty se připojí do již běžícího exekučního řízení s neplatičem.
„Po jednom roce úřad práce provede důkladný přezkum situace v rodině. Samoživitel či samoživitelka můžou zálohované výživné pobírat až 24 měsíců,“ dodává zpráva MPSV.
Podle ministryně Maláčové návrhem zákona současná vláda plní svůj slib, který dala ve svém programovém prohlášení.
„Nechci, aby děti vyrůstaly s pocitem, že na ně jeden z rodičů kašle a společnost i stát tomu pouze přihlíží. Nechci se vymlouvat, proč jim nemůžeme pomoci. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ vysvětluje s tím, že o zálohovaném výživném se v Česku diskutovalo déle než 15 let.
Veřejnost souhlasí
Dodejme, že pro vyplácení zálohovaného výživného jsou podle průzkumu CVVM z března loňského roku tři čtvrtiny Čechů. A to i přesto, že necelé tři pětiny Čechů [56 %] považují starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou. A pouze třetina [32 %] ji vnímá jako nedostatečnou. Naopak šest procent ji hodnotí jako příliš velkou. Zbývajících šest procent „neví.“
Podrobnější charakteristiky respondentů ukazují, že jako nedostatečný vnímají zájem vlády o sociální situaci rodin s dětmi ti, kteří jsou v současnosti na mateřské nebo rodičovské dovolené. Dále lidé, kteří deklarují špatnou životní úroveň vlastní domácnosti. A pak lidé, kteří se zařazují na škále pravolevé politické orientace k levicově smýšlejícím. Naopak nebyly zjištěny žádné rozdíly podle počtu nezaopatřených dětí žijících v domácnosti.
–RED–
