Chytrá karanténa je účinná, pokud přibývají stovky nakažených. Při nízkých počtech případů dohledání nemocných a jejich kontaktů neurychluje. V otevřeném dopise to uvedlo šest desítek epidemiologů a hygieniků z krajských hygienických stanic a některých zdravotnických institucí. Vláda má však jiný názor.

Chytrá karanténa, kterou stát spustí do plného provozu 1. května, má u každého nakaženého vytvořit digitální stopu. Tedy blíže určit, kde se pacient s covid-19 pohyboval posledních pět dní a s kým se případně setkal na dobu delší než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o jeho pohybu. Uvolněna budou i data z jeho platební karty. Krajská hygienická stanice poté vytvoří takzvanou vzpomínkovou mapu míst, ve kterých se nakažený pohyboval. Cílem chytré karantény je zrychlit vyhledávání nakažených a zkrátit tím i dobu izolace.

Epidemiologové a hygienici mají však o tomto způsobu vyhledávání nemocných vážné pochybnosti. Ve svém dopise se navíc ohradili proti tvrzení, že by měli být „zadržovatelem pokroku“. Podle nich je takový obraz zkreslený. Vadí jim, že ho přebírají média a dokonce i někteří politici.

Otevřený dopis terénních epidemiologů a hygieniků

Andrej Babiš: „Máme velice chytré hygieniky…“

Podle premiéra Andreje Babiše [ANO] hygienikům chytrá karanténa „trošku vadí“. Nejspíš to vnímají tak, jako by jejich dosavadní metody nebyly dost chytré. Proto premiér Andrej Babiš na dopis hygieniků zareagoval.

„Máme velice chytré hygieniky, děkuji všem. Chytrá karanténa je IT systém, tak se to jen nazvalo,“ uvedl v České televizi.

Podle jeho dalších vyjádření jde o zcela zlomový projekt. Podobný zkoušejí například i v Izraeli a dalších státech. Pro zajímavost uveďme, že například v Izraeli dodává software pro chytrou karanténu tamější firma NSO Group, která se specializuje na špionážní techniku. Tu například Americká FBI vyšetřuje pro podezření z nabourání se do telefonů amerických prezidentů i firem a ze shromažďování informací o vládách. Loni v říjnu tuto firmu zažalovala i společnost WhatsApp, kterou vlastní Facebook. Stalo se tak poté, co WhatsApp objevil, že izraelská firma využila systémové chyby v chatovací platformě k tomu, aby pronikla do tisíců chytrých telefonů.

I v Česku by měli v rámci projektu chytrá karanténa experti využívat možnosti, které poskytují digitální stopy. Z nich by vznikaly takzvané paměťové mapy. Ty by se sestavovaly z informací o použití mobilu od operátorů a o platbách kartou od bank. Avšak vždy se souhlasem nakaženého. Informace bude možné získat i z mobilní aplikace eRouška, která si pamatuje ostatní telefony v blízkosti s touto aplikací. Údaje by si měli hygienici, laboratoře a odběrová místa vyměňovat přes webovou aplikaci. Chytrá karanténa se začala testovat v Jihomoravském kraji již před několika týdny a postupně se přidávají i další regiony.

Chytrá karanténa není prý nutná

Podle autorek a autorů otevřeného dopisu praktické zkušenosti ukazují, že systém nevede k urychlení vyhledání nemocných a jejich kontaktů. Nástroje chytré karantény by pomohly tehdy, kdyby denně přibývaly stovky nemocných.

„Při současných počtech případů naopak systém snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie,“ uvádí ve svém dopise hygienici.

Podle nich výsledky nepřináší chytrá karanténa, ale naopak kvalifikovaná a vyčerpávající práce epidemiologů a hygieniků. Ti od počátku v co nejkratším čase nemocné a jejich kontakty dohledávají a testují.

„Naprostá většina nemocných je dnes izolována do 24 hodin po vyslovení podezření na onemocnění, obdobně rychle jsou podchyceny epidemiologicky významné úzké kontakty nemocných,“ stojí v dopise.

Podle údajů z dopisu vedla ke snižování počtu případů nemocných kromě plošných omezení i práce expertů. A je proto velmi riskantní nahrazovat fungující systém jiným.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula připustil, že zavádění nových systémů pro spuštění chytré karantény neproběhlo v krajských hygienických stanicích úplně hladce.

„Po pilotním projektu se ukázalo, že není v lidských silách se naučit ty systémy využívat tak rychle, aby byly efektivně využívány,“ uvedl.

Nejen operátoři, ale i banky

V projektu chytrá karanténa nefigurují ale pouze telefonní operátoři. Tento týden se do něj mají zapojit i banky. Ty budou poskytovat údaje Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR], které je od nich bude požadovat na základě předem poskytnutého souhlasu od osob nakažených koronavirem.

„Na základě intenzivní spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, Úřadem pro ochranu osobních údajů, Českou národní bankou, občanskou iniciativou Covid19.cz a Asociací poskytovatelů mobilních sítí se nám uspokojivě podařilo definovat podmínky pro ochranu a zabezpečení osobních údajů klientů bank,“ uvedl právník České bankovní asociace [ČBA] Filip Hanzlík.

Podle něj více o podmínkách poskytování údajů bankami stanoví informační memorandum, které by mělo být zveřejněno dnes.

–ČTK/DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here