Lidé nakažení covidem, ale bez příznaků nemoci, zřejmě rychleji ztrácí protilátky proti novému koronaviru. Vyplývá to ze studie londýnské univerzity Imperial College, podle které se výskyt protilátek v populaci v letních měsících v Anglii výrazně snížil. Jsou tu i další zajímavá zjištění.

Nižší výskyt protilátek studie uvádí téměř u všech skupin obyvatelstva. Jedinou výjimkou je lékařský personál.

„To by mohlo napovídat, že se tato skupina vystavovala viru opakovaně nebo že počáteční vystavení bylo vyšší,“ domnívají se autoři studie.

Vědci zároveň upozornili, že samotná přítomnost protilátek v krvi nakaženého covidem neznamená, že člověk má proti viru SARS-CoV-2 dostatečnou imunitu.

„Není jasné, jakou úroveň imunity protilátky poskytují, a jak dlouho taková imunita trvá,“ uvedl k výsledkům studie profesor Paul Elliott.

Co zjistila studie Imperial College

Studie sledovala výskyt protilátek na náhodném vzorku 365 tisíců osob žijících v Anglii. Ty se v období mezi 20. červnem až 28. září podrobily testu, který určí přítomnost protilátek v krvi. Výzkum ukázal, že za letní měsíce klesl o pětinu počet lidí s přítomností protilátek.

„Výsledky napovídají, že osoby, které prodělaly nemoc bez příznaků spojených s covid-19, jsou náchylné k rychlejší ztrátě protilátek, než osoby, které příznaky měly,“ uvádí studie.

Na začátku testovacího období to bylo šest procent z vzorku osob, v září pak 4,4 procenta. Větší pokles přítomnosti protilátek zaznamenala studie mezi seniory, naopak mezi populací ve věku 14 až 29 let byl pokles nejnižší.

Pacienty s covidem dostihují chronické nemoci

Pozornost vzbudila před nedávnem i studie v prestižním vědeckém časopisu The Lancet. Ta analyzuje 286 příčin úmrtí, 369 nemocí a zranění a 87 rizikových faktorů ve 204 zemích s cílem poskytnout podrobný pohled na zdraví světové populace a dopad covidu-19. Podle šéfredaktora The Lancet Richarda Hortona představuje koronavirová pandemie v kombinaci s vysokou celosvětovou mírou obezity, cukrovky a dalších chronických nemocí „syndemii“.

„Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru v krvi, obezita a vysoký cholesterol, což jsou zdravotní potíže, kterými trpí miliony lidí po celém světě, sehrávají rozhodující roli v tom, že s koronavirem zemřelo celosvětově již více než milion lidí,“ uvedl Horton.

Tyto zdravotní problémy, k nimž přispívá nezdravá strava a nedostatek pohybu, se podle něj podepisují na zdraví občanů všech zemí. Podle studie jsou celosvětově hlavními příčinami zdravotních problémů u lidí ve věku 50 let a více ischemická choroba srdeční, mrtvice a cukrovka. U mladších lidí ve věku 10-49 let jsou to naopak dopravní nehody, HIV/AIDS, bolesti dolní části zad a deprese.

Studie také uvádí, že pro globální populaci představuje zdravotní krize, jakou je pandemie covidu-19, větší ohrožení i kvůli tomu, že rostou počty lidí s chronickými nemocemi. Podle Hortona je nutné nejen léčit nemocné, ale zaměřit se také na sociální nerovnosti, které k rozvinutí zdravotních problémů přispívají.

K problémům přispívá i nezdravé ovzduší

Je tu ovšem i třetí studie, z níž vyplynulo, že znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s touto nemocí. Studii, na níž se podílela Univerzita Johannese Gutenberga [UJG] v Mohuči, vydal odborný časopis Cardiovascular Research [Oxford Univerzity Press]. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.

Autoři studie poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19.

„Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z UJG.

Podle něj studie ale neprokazuje kauzalitu mezi znečištěním a úmrtností. Přesto v Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán. Vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě i Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V jarní vlně epidemie koronaviru byla právě v tomto italském regionu vysoká úmrtnost pacientů s covidem-19.

Podle studie nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty. Podobná procenta mají i okolní země, například Polsko [28 %], Slovensko, Rakousko [shodně 27 %] či Německo [26 %]. Na druhé straně nejnižší riziko studie přisoudila covidem zasaženému Izraeli [6 %], Austrálii [3 %] a Novému Zélandu [1 %].

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here