Další zvyšování platby za státní pojištěnce má své limity

0
110
platby_za_statni_pojistence
Foto: Pixabay.com

Platby za státní pojištěnce jsou výdajem ze státního rozpočtu, upozorňuje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Zdeněk Kabátek. Navyšování platby za státní pojištěnce jako nejrychlejší a nejsnadnější řešení k látání letošních a budoucích děr ve financování zdravotnictví má tak podle něj své limity.

Vyplynulo to ze včerejší Předvolební debaty Hospodářské komory ČR [HK ČR] na téma Zdravotnictví a sociální péče. Účastnili se jí zástupci parlamentních stran, ředitel VZP ČR, epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar a výkonný ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek.

Šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny řekl: „Navyšování platby za státní pojištěnce je samozřejmě nejjednodušší a nejrychlejší řešení financování zdravotnictví, ale problém nastane v momentě, kdy nebude z čeho tyto platby valorizovat.“

Účty zdravotních pojišťoven míří letos k nule. Ne-li hůře

Podle něj je známé řešení dalšího financování zdravotnictví, které zřejmě už letos skončí deficitem. Uvedl, že není třeba objevovat Ameriku. Jde o mix zdravotního pojištění, platby za státní pojištěnce, případné zapojení samotných pojištěnců a zavedení komerčního připojištění, jako je tomu v západních zemích.

„Základem ale vždy zůstane zdravotní pojištění a platba za státní pojištěnce. V druhém případě je třeba upozornit na to, že platba za státní pojištěnce je výdaj státního rozpočtu. Ten je nyní v deficitu a dříve či později narazí na dluhovou brzdu,“ upozornil Kabátek.

Podle jeho názoru reforma financování zdravotní péče musí jít ruku v ruce s reformou financování sociálního systému, ale i toho daňového.

Platby za státní pojištěnce jsou výdaj státního rozpočtu

Loňský rok byl podle Zdeňka Kabátka pro zdravotní pojišťovny zlomový. Po letech, kdy pojišťovny byly schopny generovat rezervy, jim to loni propad příjmů neumožnil. Naopak je donutil čerpat rezervy rychleji, než měly v plánu.

„Reagovali jsme velmi promptně a zajistili jsme finanční stabilitu zdravotního systému. Umožnili jsme mu, aby napřel sílu a mohl zvládat covid-19, který přišel jako ona pověstná černá labuť. Významný dopad mělo i navýšení platby za státní pojištěnce. A letos dochází znovu k navýšení, což nám pomůže hradit ztrátu,“ řekl.

V případě VZP ČR to znamená, že na konci roku bude v případě svých základních fondů na nule. To jest bez rezerv. Pojišťovna přitom počítá s rizikovým scénářem, kdy půjde do ztráty. K loňským nákladům na covid pojišťovnám přibyly náklady na povinné testování a očkování proti covidu-19. V praxi to znamená, že se ze zdravotního pojištění hradí i část nákladů na pořízení testů. Zatímco loni byla ještě část odměn pro zdravotníky vyplacena z dotací a státního rozpočtu, letos jsou odměny zhruba z poloviny hrazeny pojišťovnami.

„V momentě, kdy budou všechny fondy pojišťovny vyčerpány, to reálně hrozí zadlužování pojišťoven. Jako se tomu stalo v roce 2012,“ upozornil šéf VZP ČR.

Saldo příjmů a nákladů VZP ČR v roce 2021 [v mld. Kč]

platby_za_statni_pojistence[Zdroj: VZP ČR]

Aktuální problém dle něj spočívá v neznalosti skutečných nákladů pojišťoven. Není například známa délka povinného testování. A dále i neznalosti letošní úhradové vyhlášky.

Resorty práce a zdravotnictví jsou dlouhodobě ve při

Jedním z témat bylo financování zdravotního systému a jeho reforma ve vztahu s reformou sociálních služeb [dlouhodobé péče, pozn. red.] a jejich vzájemném prolínání. Účastníci debaty zhodnotili spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] a Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].

„Zásadní problém je hluboká nenávist ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce. Ta ministerstva se nikdy nebyla schopna domluvit, ať je vedl kdokoli. Je otázka, zda některé pravomoci nepřevést na ministerstvo zdravotnictví,“ řekl předseda Poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek s tím, že problematika zdravotně-sociálního pomezí je z hlediska dalšího fungování zdravotní péče zcela klíčová.

Obdobně se vyslovila odborná mluvčí ČSSD pro oblast zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová: „Profesor Válek má pravdu, jakkoli jsou ta ministerstva blízko u sebe, tak ta spolupráce tam vázne.“

Podle ní snahy někdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] a ministryně Jany Maláčové [ČSSD] sladit potřeby sociální a zdravotní sféry v novelách o zdravotních a sociálních službách byla spíše technického rázu.

„Návrhy řešily například kontrolu nebo kompetence, ale ne podstatu. Zde je důležitá dlouhodobá péče. Je potřeba se podívat na to, kdo všechno ji poskytuje a za jakých podmínek. To není o novelách, ale o předložení zákona o dlouhodobé péči,“ uvedla.

Nový Zákon o sociálních službách není

Na její řeč reagoval i Adam Vojtěch: „Máte pravdu, že jsme vedli ta jednání o zdravotně sociální péči. Jsou to dva oddělené světy, z hlediska financování, registrací a mnoha dalšího. Chtěli jsme novelu zákona o zdravotních a sociálních službách. Bohužel nechci se vymlouvat, ale opět do toho zasáhl covid a museli jsme napřít síly někam jinam.“

„Budoucnost je v terénní péči, právě v sociálních službách, protože my nebudeme mít personál a zdroje, abychom tu stavěli a provozovali další nemocnice… Ta péče musí jít za těmi lidmi, ne oni za tou péči,“ upřesnil.

Kriticky ke spolupráci obou resortů se vyjádřila i stínová ministryně za KSČM poslankyně Soňa Marková. Podle ní Česko nemá žádný plán pro dlouhodobou péči. Neví, jak se postavit ke stárnutí populace. Podle ní neschopnost spolupráce mezi rezorty tkví v přístupu k penězům a kompetencím. Dle jejích slov zde žádný z úřadů nechce ustoupit ze svých současných pozic. Což brání spolupráci na společné věci.

Dále vyjádřila názor, že možným řešením dalšího financování dlouhodobé péče by mohlo být zavedení dalšího pilíře ve zdravotním pojištěním: „Jednalo by se o ošetřovatelské pojištění. V praxi by to znamenalo, že by se určitá část peněz ze zdravotního pojištění stáhla na dlouhodobou péči o seniory. Je to jedna z možností, kterou se vydalo Německo.“ 

Platby za státní pojištěnce a jak je navyšovat

V debatě se zástupci parlamentních stran shodli na dalším zvyšování platby za státního pojištěnce. Avšak to za podmínky, že se tak bude dít při transparentním mechanismu.

„Většina z nás je znechucena k tomu datu 30.6., kdy se dohaduje o platbě za státní pojištěnce. Je to neustálý kšeft a troufnu si říci i vydírání ze strany ministerstva financí. A je to nedůstojné,“ řekla Lenka Teska Arnoštová z ČSSD.

„Chceme předvídatelný systém,“ upřesnila.

Vláda schválila zvýšení plateb za státní pojištěnce

Soňa Marková z KSČM upozornila na to, že její strana již od roku 2016 ve Sněmovně navrhuje změnu systém na zvyšování platby za státní pojištěnce, ale nikdy neuspěla.

ANO zamítlo návrh KSČM na platby za státní pojištěnce

Podle jejího názoru by se do budoucna platba za státního pojištěnce měla zvýšit o 300 až 500 korun. Valorizace by přitom měla být navázána na valorizaci mezd, vyměřovací základ.

Nějaký základ tam je, HDP tím ukazatelem ale není

Nutnost najít systém na zvyšování platby za státní pojištěnce potvrdil i někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Předvídatelný systém daný do zákona je namístě. Byť se nám podařilo bezprecedentní navýšení s dopadem cca 69 miliard korun, což tady nikdy nebylo… A souhlasím, že ty ad hoc debaty k 30. 6. nejsou nic příjemného zejména ze strany ministerstva financí. Já to zažil třikrát ve funkci ministra,“ řekl.

Také dodal, že se za jeho působení na ministerstvu podařilo již najít z Ministerstvem financí ČR [MF ČR] shodu na systému navyšování této platby, která by byla navázána na hrubý domácí produkt [HDP].

„Pak přišel covid a práce na této věci se přerušila. Nicméně s návazností na HDP je problém, protože tato definice není stanovena nikde v zákoně. Proto je možná ten vyměřovací základ jako základní hodnota pro navýšení platby lepší,“ řekl.

Podobně se k této věci vyjádřil Vlastimil Válek, který upozornil na situaci, co se bude dít, když HDP propadne a spolu s ním i valorizace platby za státní pojištěnce.

„Ten mechanismus u nás vymýšlí kolega Kalousek a Skopeček. A já jen doufám, že se o tom přestane mluvit a prosadí se to,“ upřesnil.

K věci se vyjádřila také poslankyně za Českou pirátskou stranu Olga Richterová. Vypomohla si valorizačním mechanismem u rodičovského příspěvku, který prosazovala.

„Žijeme v době inflační, kdy rostou ceny, a vše co stát upevní formou pevné částky, tak to pak neplatí, protože se vše mění. To je doba inflační. Veškeré zákony, které mají nějaký koeficient na nějakou pevnou částku, přestanou vyhovovat, změní se,“ pustila se do úvahy.

Upřesnila, že pro Piráty je důležité se nejen bavit o zvyšování nákladů na zdravotnictví, ale i o úsporách, digitalizaci a kvalitě.

Platby za státní pojištěnce jsou časovaná bomba

Podle poslanec SPD a lékaře Jaroslava Dvořáka jsou výdaje na platby za státní pojištěnce „časovaná bomba“.

Problém je v tom, že státních pojištěnců přibývá. Jde zejména o seniory: „Medicína je na vyšší úrovni. Tito lidé žijí déle, to není jejich chyba, mají kvalitní život, ale výdaje rostou. Já z kontaktu s pacienty vnímám jako řešení i spoluúčast pacienta a komerční pojištění.“

„Musí to být však uděláno velice citlivě, protože je tu problém v příjmech lidí. Ne každý si může komerční pojištění nebo spoluúčast dovolit. Na druhé straně se prodražují všechny vstupy zdravotnického systému. Ať už jsou to výdaje za léky, ale třeba i energie, to všechno je třeba sanovat,“ upřesnil.

Spíše proti spoluúčasti pacientů se vyslovil Adam Vojtěch s odkazem na spravedlivý přístup ke zdravotní péči všech pojištěnců. Ostře proti pak byla zástupkyně KSČM. Ta s odvoláním na vyjádření prezidenta České stomatologické komory [ČSK] Romana Šmuclera uvedla, že v případě stomatologů je například už dnešní spoluúčast pacientů 50%.

„Většina občanů má průměrné nebo podprůměrné mzdy, takže nemají z čeho platit spoluúčast či komerční připojištění. Podle nás jsou cesta investice – do platby státního pojištěnce, ale i prevence, a posílení primární péče. A je potřeba správně volit ty investice, do čeho se ty peníze dají,“ řekla.

Dodala, že je i proti komerčnímu připojištění, protože stát prozatím nemá žádný plán, jak by fungovalo, jaká by byla jeho kontrola.

Ochrana veřejného zdraví

V debatě HK ČR vystoupil i Rastislav Maďar. Podle jeho názoru pandemie covidu-19 ukázala, jak je tuzemský zdravotní systém zastaralý. Přes obrovské nasazení jeho účastníků, jako jsou například pracovníci krajských hygienických stanic [KHS] a dalších, dle něj neodpovídá současným nárokům.

„Nikde není napsáno, že za dalších deset let nepřijde další pandemie, ale tady už nejde jen o zdraví, ale i o ekonomické dopady. Z kolegů na hygienických stanicích se stali úředníci. Chce to systémové řešení. Když se podíváme na materiál Zdraví 2030, což je strategický materiál, tak tam ta oblast public health a ochrana veřejného zdraví je zakomponována jenom okrajově. Vláda si to vůbec neuvědomovala, nepracovala s tím,“ uvedl.

Upozornil na to, že například Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] zvládl současnou situaci velice dobře, ale oproti České republice ji zvládly mnohem lépe i jiné země. To je s minimálními lockdowny a s efektivněji nastavenými systémy.

Jeho slova potvrdil Adam Vojtěch, za kterého koncepce Zdraví 2030 vznikala. Podle něj pandemie Česku nastavila zřetelně zrcadlo, že systém na ochranu veřejného zdraví připraven nebyl a není.

Celý systém veřejného zdraví byl podfinancován a poddimenzován i personálně. Systém je pak také velice atomizovaný. Třeba KHS, které řeší tu svou regionalitu, jsou připraveny na spalničky, žloutenky dobře, ale ne na takovou pandemii, jakou je covid-19,“ uvedl.

SZÚ není v kondici, aby plnil roli autority

Upřesnil, že musí dojít k reorganizaci KHS, ale i Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Podle něj není normální, aby ministerstvu zdravotnictví a vládě radilo ve věci pandemie hned několik překrývajících se skupin. Měl by to podle něj dělat právě SZÚ.

„Ten ale bohužel není v kondici, aby tuto roli zvládl. Zde musí dojít ke změnám a centralizace KHS je docela na místě,“ řekl Vojtěch.

SZÚ povede dosud řízením pověřená Barbora Macková

Na jeho slova reagoval Rastislav Maďar, který se ohradil, že je normální, když existují poradní apolitické multioborové skupiny „odborníků, kteří tomu rozumí“.

„Pan ministr ale myslel, když různé poradní skupiny mají jiné názory… Že by toto měl dělat SZÚ, tak to je pravda,“ upřesnil.

Téma už pak jen zarámoval Vlastimil Válek slovy: „Výbor vakcinologické společnosti se během roku nestopořil k tomu, aby vydal k očkování nezávislé a apolitické stanovisko. […] A ani silný SZÚ nemusí fungovat, pokud tady budou takoví frajeři, kteří věci vůbec nerozumí, ale to jim nebrání, aby rozhodovali bez ohledu na názor odborníků.“

Komerční zdravotní pojištění

V debatě HK ČR vystoupil i výkonný ředitel asociace komerčních pojišťoven Jan Matoušek. Ten ve svém příspěvku o dlouhodobé péči řekl, že dnes nějaký příspěvek na zdravotní péči pobírá 350 tisíc lidí a za 15 let jich bude při současných demografických trendech 700 tisíc.

„Problém je, že péči například o seniory a lidi, kteří ji potřebují, dnes táhnou rodinní příslušníci. Podle našich odhadů tady do tří let bude 165 tisíc lidí, kteří budou zcela nesoběstační,“ upřesnil.

Diakonie ČCE: Pečující lidé ustláno na růžích nemají

Shrnul, že více veřejných prostředků nebude a systém dlouhodobé péče potřebuje vícezdrojové financování, aby poskytoval stabilitu pacientům i investorům.

„Z našich průzkumů vyplývá, že 60 procent lidí tvrdí, že by si připojistilo riziko nesoběstačnosti, pokud by mohlo. Jsme schopni udělat dobrovolný pojišťovací produkt, který ochrání nejenom dnes produktivní lidi, ale i jejich rodiče,“ vysvětlil.

Dodal, že zájem o to mají i zaměstnavatelé. Šlo by o zajímavý zaměstnanecký benefit a možnost pro daňové úlevy, které by se ale státu dle jeho slov mnohonásobně vrátily.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here