Neznámý typ žloutenky již hlásí 22 evropských zemí

0
1562
zloutenky
Ilustrační foto: Pixabay.com

Světová zdravotnická organizace [WHO] zaznamenala mezi 5. dubnem a 26. květnem již 650 případů neznámého typu žloutenky, která postihuje převážně malé děti. Příčiny nemoci zůstávají nadále neznámé.

WHO hodnotí riziko šíření hepatitidy A až E jako středně nebezpečné. To proto, že u většiny malých pacientů hrozí akutní selhání jater, v nejtěžších případech i jejich transplantace. Z nahlášených případů podstoupilo transplantaci jater již 38 dětských pacientů [6 %]. WHO eviduje devět úmrtí [1 %].

Problém s akutním zánětem jater u dětí se týká z 58 procent evropských zemí [374 pacientů]. Z toho 222 pacientů [34 %] připadá na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. 216 případů dosud zachytily Spojené státy.

Tři čtvrtiny [75,4 %] onemocnění postihlo děti ve věku do 5 let. 156 [14,1 %] z nich bylo hospitalizováno na jednotce intenzivní péče,“ uvádí ve své zprávě WHO.

Data organizace zatím vylučují přímou souvislost s onemocněním covid-19, které se někdy uvádí jako důležitý faktor pro onemocnění tímto typem žloutenky. Ze 188 pacientů otestovaných PCR testem na SARS-CoV-2 jich bylo 12,2 procenta pozitivních. WHO odmítá i přímou souvislost s očkováním proti covidu-19.

„Hypotézy související s vedlejšími účinky vakcín proti covidu aktuálně nepodporujme, protože většina postižených dětí vakcíny proti covidu nedostala,“ uvedla WHO.

Také ale zmiňuje, že Velká Británie pozoruje zvýšenou aktivitu adenovirů, které populací cirkulují společně s koronavirem SARS-CoV-2. A dotýkají se právě i pacientů s hepatitidou. A stejně tak WHO nevylučuje přenos infekce z člověka na člověka.

WHO doporučuje obezřetnost všem členským státům

WHO členským státům důrazně doporučila, aby identifikovaly, vyšetřovaly a hlásily potenciální případy neznámého typu žloutenky u dětí. Upřesnila, že k tomuto účelu vyvíjí speciální formulář pro hlášení klinických případů onemocnění. To kvůli lepšímu sběru dat prostřednictvím stávající platformy WHO Global Clinical Data Platform.

„U všech případů splňujících definici nemoci by měly být odebrány vzorky plné krve, séra, moči, stolice, respirační a jaterní biopsie. A to vždy, jsou-li k dispozici,“ zdůrazňuje WHO.

Veřejnosti pak doporučuje, aby dodržovala hygienické návyky, jako je pravidelné mytí rukou a chránila se respirátory v rizikovém prostředí.

„Vyhýbejte se přeplněným prostorům a udržujte si odstup od ostatních. V interiérech větrejte. K pití používejte nezávadnou vodu. Dodržujte zásady bezpečné manipulace s potravinami i zásady bezpečné konzumace potravin,“ upřesnila.

Zároveň konstatuje, že většina zemí operuje kapacitou pro zajištění lékařské léčby akutní hepatitidy. Což už neplatí u kapacity pro transplantaci jater nebo pro intenzivní podporu a péči při selhání jater. Což ale není případ Česka. To se řadí v počtu transplantovaných orgánů k těm vůbec nejúspěšnějším zemím v Evropě i ve světě.

S hepatitidou A-E bojuje hlavně Británie

Britské zdravotní úřady za minulou sobotu [28.5.] potvrdily žloutenku neznámého původu u dalších 25 malých dětí. V Británii se tak počet nemocných zvýšil na 222. Z nich 158 připadá na Anglii, 31 nákaz hlásí Skotsko, sedmnáct pochází z Walesu a 16 ze Severního Irska.

„Většina nemocných jsou děti do pěti let. Pacienti zprvu trpí převážně průjmy, nevolnostmi. Později se onemocnění projeví zežloutnutím pokožky a očního bělma,“ uvedl server BBC.

Za den v Británii přibylo 25 dětí s neznámou žloutenkou

První případy akutní žloutenky potvrdily zdravotní úřady u jinak zdravých dětí právě v Británii počátkem dubna. O několik dní později už nemoc zaznamenali zdravotníci v několika dalších zemích Evropy, v Izraeli a Spojených státech. Podle aktuální zprávy WHO se onemocnění vyskytlo již ve 22 evropských zemích. A lze předpokládat jeho další šíření. Nebezpečí onemocnění spočívá převážně v ohrožení života malých dětí.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here