Nejvíc lidí loni v ČR zemřelo na covid. Bylo jich 25,5 tisíce

0
180
zemrelo
Foto: Pixabay.com

Loni v Česku meziročně zemřelo o 10,6 tisíce lidí více. V porovnání s rokem 2019 pak o 27,5 tisíce lidí více. Celkem u nás v roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel. Nejvíce loňských úmrtí připadá na onemocnění covid-19.

Další smutný statistický údaj v roce 2021 je snížení naděje dožití při narození, a to již druhým rokem v řadě. V roce 2021 dokonce ještě výrazněji než v prvním roce covidu, tedy v roce 2020. Mužům se loni zkrátila naděje dožití o 1,2 roku na 74,1 roku. Ženám pak o 0,9 roku na 80,5 roku. Datová srovnání uveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ].

„Zatímco v prvním covidovém roce zůstala nejčastější příčinou smrti chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 zaujmul druhé místo, v roce 2021 již smutnou první příčku převzal covid-19. V jeho důsledku zemřelo bezmála 25,5 tisíce osob, tedy 18 procent všech zemřelých,“ shrnuje data předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Nejčastější příčiny úmrtí v roce 2020 a 2021 dle ČSÚ

*Nemoci perikardu, endokarditida, nerevmatická onemocnění chlopní, myokarditida, kardiomyopatie, srdeční zástava

Oproti roku 2020 dle něj na covid-19 loni připadalo téměř o 15 tisíc úmrtí více. Druhou nejčastější příčinou smrti dle něj byla zmiňovaná chronická ischemická choroba srdeční. Na ní připadá 13 procent ze všech úmrtí. To je v číselném vyjádření 18,1 tisíce osob. Třetí nejčastější příčinou úmrtí pak s velkým odstupem připadá na cévní onemocnění mozku. Ta stála za smrtí u pěti procent zemřelých [7,1 tisíce].

Na covid-19 loni zemřelo 14,7 tisíce mužů, 10,5 tisíce žen

V důsledku nákazy covidem, případně na multisystémový zánětlivý syndrom související právě s nemocí covid-19 u nás loni umírali ženy i muži. O něco více pak nákaza covidem zapříčinila úmrtí u mužské populace. Stejně jako v předchozím sledovaném roce 2020.

„Za základní příčinu smrti byl covid-19 určen u 14,7 tisíce zemřelých mužů a u 10,8 tisíce zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ říká vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Covid předběhl podzim, s příznaky se k lékaři ale nechodí

Mezi zemřelými mladšími čtyřicátníky dosahoval jeho podíl mezi základními příčinami smrti 10 procent. S rostoucím věkem se zastoupení covidu na všech úmrtích zvýšilo až na pětinu zaznamenanou u zemřelých šedesátníků, sedmdesátníků a osob ve věku 80 až 84 let.

Loni na covid-19 umírali i mladší lidé

Data ČSÚ pak ukazují na další neblahý trend. A sice, že v porovnání s rokem 2020 u nás na covid-19 v roce 2021 umíralo více mladých lidí. Ve skupinách 30 až 34 a 65 až 69 let se míra úmrtnosti na covid [počet zemřelých na počet obyvatel v daném věku, pozn. red.] zvýšila 3,7 až 5krát. V absolutním vyjádření v tomto věku loni na covid-19 zemřelo meziročně o 4,7 tisíce více.

„Úroveň úmrtnosti na covid-19 se však významně, a to 1,5 až 2,8krát, zvýšila i ve vyšším věku,“ upozorňují statistici.

Míra úmrtnosti na covid se tak meziročně zvýšila 2,3násobně. Úroveň úmrtnosti na další časté příčiny smrti se změnila vesměs do deseti procent, většinou navíc ve směru poklesu.

Lituji každého úmrtí kvůli covidu, říká Zdeněk Hostomský

Oproti tomu úmrtnost na druhou a třetí nejčetnější příčinu smrti, chronickou ischemickou chorobu srdeční [ICHS] a cévní nemoci mozku, se meziročně snížila o šest procent.

Míra úmrtnosti na chronickou ICHS se po mírném zvýšení v roce 2020 v loňském roce vrátila na úroveň z roku 2019. Meziročně ubylo i zemřelých na zhoubné nádory plic a kolorekta a akutního infarktu myokardu, jež je desátá nejčetněji příčina úmrtí.

Naopak u nás stejně jako v předchozích letech přibylo úmrtí na nemoci jater. V roce 2021 počet zemřelých vzrostl o deset procent. Což znamená výrazné zrychlení již po dobu pěti let rostoucího trendu.

Zemřelí na covid-19 se často potýkali i se zánětem plic

Podle loňských dat byla až v 80 procentech případech úmrtí na covid-19 nákaza komplikována virovým zánětem plic. K vůbec nejčastějším přidruženým chronickým stavům u zemřelých na covid-19 patřila dle dat ČSÚ hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. Dále cukrovka a chronická ischemická choroba srdeční. Zhoubný nádor jako komorbiditu lékaři vykázali u necelých osmi procent těchto úmrtí.

Covid coby příčina smrti bez dalšího uvedeného chronického stavu zdravotníci uvedli u 5,1 tisíce případů, resp. 20 procent všech úmrtí na covid. Covid-19 jako komplikující příčinu smrti, nikoliv jako základní, pak uvedli u 3,1 procenta všech zemřelých.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

„Naprostá většina úmrtí, u kterých byl covid základní příčinou, proběhla v nemocnicích. Hospitalizační mortalita v důsledku epidemie onemocnění covid přitom narostla ve všech regionech a její hlavní příčinou byli jednoznačně pacienti hospitalizovaní pro těžký průběh onemocnění,“ vysvětluje souvislosti ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] Ladislav Dušek.

A stejně jako v prvním roce covidu i v tom druhém se u nás klesla naděje dožití při narození, jinak řečeno očekávaná průměrná délka života. Přičemž v roce 2021 ještě výrazněji než v roce 2020 a opět o něco více u mužů než žen. Mužům se loni zkrátila naděje dožití o 1,2 roku na 74,1 roku. Ženám pak o 0,9 roku na 80,5 roku.

Naděje dožití v Česku dle dat Českého statistického úřadu

[Zdroj: ČSÚ]

Ve srovnání s hodnotou v roce 2019 se tak doba dožití u mužské populace zkrátila o 2,2 roku, u žen o 1,6 roku. Její výše se tím vrátila na úroveň o více než desetiletí zpět, uvedli závěrem zástupci ČSÚ.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here