Stromy jsou super! Proč jich mají města málo?

0
125
stromy
Ilustrační foto: Pixabay.com

Vědci vyzývají zástupce měst, aby sázeli více stromů. Stromy čistí vzduch, ochlazují ulice i zlepšují duševní zdraví lidí. Evropská města se ale vysazování stromů někdy brání. Tvrdí, že výsadba není vždy možná.

Městské lesy, parky, stromy v ulicích v letních měsících lidem ve městě dopřávají stín, zachycují vody před splachem do kanalizace, udržují vláhu i čistí ovzduší. V aktuální zprávě to připomíná Mezivládní panel pro změnu klimatu [IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change] při OSN. Pro stromy ve městech argumentují jeho členové i pozitivním vlivem na duševní zdraví obyvatel. A tak IPCC „nařizuje“ sázet více stromů ve městech.

Zástupci měst ale tvrdí, že tak jednoduché to zase není. I oni mají, jak říkají, stromy rádi. Upozorňují ale na vysoké náklady. Drahý není ani tak samotný strom, ale péče, která zaručí, že v městské džungli zapustí kořeny a přežije. A stromy, které přežijí, často stěžují situaci v dopravní infrastruktuře, na parkovištích i v podzemní veřejné dopravě. Stromům v evropských městech se v článku Scramble for shade: Why cities aren’t planting more trees blíže věnuje bruselský list Politico.

Jeden strom vyjde na 50 tisíc korun

„V Lisabonu představuje každý nový strom investici okolo 2 000 eur,“ říká krajinná architektka z lisabonské botanické zahrady Ana Luisa Soaresová.

Částka 2 tisíce eur v přepočtu představuje 49 020 korun. Podle Soaresové část sumy připadá na samotný strom a zbytek představují náklady na péči o něj vynaložené za následujících pět let. Strom totiž vyžaduje, aby ve městě přežil, speciální péči.

„Proto výsadba stromů například podél ulic představuje pro město velké náklady. A navíc se nacházíme v ekonomicky složitých časech,“ vysvětluje s tím, že vysoké náklady a soustavná péče města od pěstování stromů odrazují.

To je podle ní jeden z důvodů, proč počet stromů v evropských městech ubývá. Dalším důvodem podle OECD je rozrůstání měst a výstavba silnic. Ne nevýznamný fakt je, že dnes dožívá tisíce stromů vypěstovaných v 19. a na počátku 20. století ve snaze města zkrášlit.

K zastavení úbytku vzrostlých stromů ve městech Evropská komise [EK] unijním zemím doporučuje, aby do roku 2050 korunami stromů pokryly alespoň deset procent plochy měst a předměstí. Návrh zákona na rozšiřování zeleně ve městech státy zavazuje k tomu, aby stromů alespoň neubývalo.

„Stromy jsou dobrou investicí. Lidé se prostě se stromy v ulicích cítí lépe a prostředí pomáhá zvyšovat i cenu nemovitostí,“ hájí unijní program Soaresová.

Stromy: Nejen finanční problém

„Hlavní požadavek, který vznáší většina obyvatel, je, že chtějí více zelených ploch, zvlášť stromů,“ říká architekt José Luis Infanzón Priore zodpovědný za veřejná prostranství a infrastrukturu v Madridu.

„Naneštěstí to není z technických důvodů vždy možné,“ dodává.

Příkladem jmenuje náměstí Plaza Mayor, na kterém nestojí jediný strom. Jejich výsadba na náměstí totiž není možná, protože se pod ním nacházejí podzemní parkoviště. S obdobnou překážkou se potýkají další veřejná prostranství napříč Evropou.

„Stromy potřebují hloubku alespoň jednoho metru od podzemní betonové konstrukce. Pěstování většího počtu stromů by tak vyžadovalo kompletní demolici podzemního parkoviště a stavbu nové konstrukce, to je komplikované a drahé,“ říká architekt.

Parkoviště nejsou navíc podle jeho slov jediný problém. Mnohá náměstí mají v podzemí umístěnou dopravní infrastrukturu, podotýká Priore a příkladem uvádí Puerta del Sol, kde jezdí jak metro, tak podzemní stanice regionální železnice.

„Až nové dopravní uzly, jako je na Plaza de Espaňa, jsou postaveny hlouběji a vyšší vrstva zeminy tam pěstování stromů proto umožňuje,“ řekl.

Jak je to se stromy v centru EU

V Bruselu, hlavním městě Evropské unie, kde „zítra“ znamená „včera“, se nejdříve zavázali do roku 2030 vysadit 300 stromů ročně. Až poté zjistili, že problém jim činí velmi úzké ulice.

„Jednou z věcí, které bereme v úvahu je, zda stromy nebudou překážkou pro průjezd sanitek a zda neztíží pohyb imobilních osob,“ říká Zoubida Jellabová, která v Bruselu zodpovídá ze městskou zeleň.

„Vyhovět těmto požadavkům je velmi těžké,“ tvrdí.

Vytváření prostoru pro stromy podle ní může zapříčinit napětí: „Někdy je jen jedno možné místo pro pěstování nových stromů, a to tam, kde dosud parkují automobily.“ […] „Politicky to není moc snadné, omezit parkování ve prospěch stromů.“

Přes nesporný přínos pro obyvatele tak musí podle ní některá místa zůstat bez stromů. Což ale neznamená, že by Brusel závazek 300 stromů ročně do roku 2030 nenaplnil.

„Nenechme se odradit několika historickými úzkými ulicemi či náměstími, kde není možné stromy vysadit. Místo toho se zaměřme na zbývajících 90 procent městských ploch, které mohou a měly by být ozeleněny,“ vysvětluje Jellabová.

Zároveň upozorňuje, že na některá místa stromy „prostě nepatří“. Mnohá velká náměstí v evropských městech nebyla navržena tak, aby na nich rostly stromy, říká. Za příklad dává náměstí Svatého Marka v Benátkách, pařížské Place de la Concorde či bruselské Grande Place.

Jmenovaná náměstí jejich autoři podle Jellabové projektovali tak, aby ohromila. Stala se místem pohybu lidí a nic nerušilo jejich rozhled a pohyb. A je tu i zákon o kulturním dědictví, který zakazuje vše, co by narušilo pohled na ikonické fasády. Tedy i stromy.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here