Rusové si za prvních letošních devět měsíců koupili bezmála o polovinu více antidepresiv než loni. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na Centrum vývoje pokročilých technologií [CRPT]. Výrazně vzrostla i spotřeba léků na uklidnění.
Od začátku roku do konce září si Rusové podle TASS v lékárnách vyzvedli 8,4 milionu balení antidepresiv v hodnotě pět miliard rublů [cca 2 mld. Kč]. Meziročně tak nárůst u počtu prodaných balení činí 48 procent a u výdajů na antidepresiva dokonce 70 procent. O 44 procent vzrostla v Rusku meziročně také spotřeba léků na uklidnění.
Podle statistiky si pro antidepresiva do lékáren chodí hlavně lidé ve velkých městech. Největší spotřebu těchto léků vykazuje Moskva a její okolí a dále druhé největší město Ruska Petrohrad. Na předních příčkách ve spotřebě antidepresiv je i Rostovská oblast, která sousedí s východní Ukrajinou.
Souvislost vyšších výdajů za léky proti depresím a přípravkům na uklidnění s válkou a jejími hospodářskými dopady není podle agentury DPA jasná. Rusko zahájilo v únoru válku proti Ukrajině. V reakci na ni přijaly země EU, Spojené státy, Británie a některé další země protiruské sankce.
Antidepresiva neužívají jen Rusové ale i lidé v Česku
V Česku psychoaktivní léky problémově užívá 1,35 milionu Čechů. Z toho je 900 tisíc žen a 430 tisíc mužů. Uvádí to Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za loňský rok.
Podle Zprávy o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021 sedativa a hypnotika problémově užívá 1,1 milionu Čechů. Jde celkem o 310 tisíc mužů a 780 tisíc žen. Opioidní analgetika problémově užívá na 550 tisíc Čechů, více pak ženy [330 tisíc osob] než muži [220 tisíc osob].
„Míra zneužívání léků, a to jak léků na předpis, tak volně prodejných, je vysoká i mezi seniory v domovech pro seniory. Uváděné je užívání vyšších než doporučených dávek a kombinace užívání léků s alkoholem,“ píše ve zprávě její odpovědná redaktorka Zuzana Tion Leštinová.
Podle ní zneužívání či nadužívání psychoaktivních léků se v Česku týká poměrně velké části populace. A je příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele a jejich okolí. Zastřešující definice zneužívání léků přitom zahrnuje jakýkoliv způsob užití léku s takzvaně prokázanou problematickou spotřebou.
Alkohol v Rusku i možnost realizace
Ale zpátky do Ruska. To se tradičně potýká i se zvýšenou spotřebou alkoholu. Ruský prezident Vladimir Putin na to upozornil před několika dny při schůzce s gubernátorem Magadanské oblasti, kde alkoholismus podle něj představuje zvlášť palčivý problém.
Potíž podle Putina netkví v tom, že by snad v oblasti žili samí opilci, ale “určitě to souvisí s nedostatečnými možnostmi rozvoje sociální infrastruktury”, zdůraznila hlava státu podle agentury TASS. Ruský prezident vysvětlil, že nemá na mysli jen školství a zdravotnictví, ale i kulturu a sport.
„Je nutné, aby lidé měli možnost se něčemu věnovat. Jsem si jist, že nikoli zákazy, ale právě možnosti seberealizace a zajímavé koníčky jsou mimořádně důležité. To je přesně to, co pomáhá. Je to světová praxe a praxe naší země v posledních letech a máme v tom dobré výsledky,” prohlásil prezident.
Nutno dodat, že ruský prezident Putin „svým lidem“ nyní nabízí možnost realizace ve válce na Ukrajině. Rusko kvůli válce již částečně mobilizovalo. A dodejme i to, že co se týče spotřeby alkoholu, ani v něm Česko příliš nezaostává za Ruskem. To samé platí i v holdování tabákovým výrobkům.
–ČTK/DNA–
